Hlavní obsah

„Kluci a holky v Evropě trochu přepálili.“ Expert vysvětluje ESG

Záznam druhé části konference České elity o ESG.Video: Seznam Zprávy

Evropské firmy budou muset brzy začít zveřejňovat takzvaný ESG report, tedy jak jsou šetrné k přírodě a odpovědné vůči společnosti Nebudou-li výsledky jejich reportu dostatečně dobré, banky jim například nemusejí půjčit peníze.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropská komise rozhodla o odložení podávání ESG reportu o dva roky a zároveň rozvolnila jeho pravidla. Tento krok rezonuje firmami, přibližně tisícovka českých firem tak nebude muset začít v letech 2026 a 2027 tyto výkazy zveřejňovat. Evropská komise si od tohoto zjednodušení slibuje dosáhnout svých cílů méně zatěžujícím způsobem.

Zástupci odborné veřejnosti ovšem nepovažují rozhodnutí Evropské unie za šťastné. „Velká řada firem už do příprav na ESG reporting investovala nemalé finance. Odložení povinností tedy může způsobit firmám komplikace,“ uvedla Veronika Sojková, public affairs manažerka společnosti Wienerberger s tím, že odložení povinnosti reportovat by byl dobrý krok, kdyby ovšem přišel dříve.

Dle Jana Láta, spolumajitele podniku Beneš a Lát, odložení povinnosti reportovat firmám nepomůže. „Velké firmy a dodavatelé budou muset svá data zveřejňovat a tím pádem je budou požadovat i od nižších vrstev dodavatelského řetězce. Proto si myslím, že ten tlak na firmy dopadne, nikoliv prostřednictvím nařízení Evropské komise ale jako řetězce samotného,“ vysvětlil.

Další problém tkví v samotné podobě ESG reportingu. „Je evidentní, že to kluci a holky v Evropě trochu přepálili. Firmy totiž musí vykazovat i informace nad rámec toho, co trh ve skutečnosti zajímá,“ říká expert na udržitelnost z Fakulty podnikohospodářské VŠE Ladislav Tyll.

Reporting tedy v tuto chvíli neplní svoji základní funkci. „Každá firma si musí určit vlastní strategii, hodnoty, které bude sledovat a nějakým způsobem snižovat svoji karbonizační křivku. Jinak je efekt ESG reportingu nulový,“ popisuje specialistka ESG a udržitelného financování v Komerční bance Eva Chvalkovská.

Co je ESG

Soubor faktorů, které ovlivňují investiční rozhodování a dlouhodobou udržitelnost firem. Investoři, zákazníci i regulační orgány stále více sledují, jak společnosti přistupují k těmto principům.

E jako environmentální – ochrana životního prostředí

  • Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji
  • Snižování emisí CO2 a uhlíkové stopy
  • Ochrana biodiverzity a ekosystémů
  • Efektivní nakládání s odpady a recyklace

S jako sociální – odpovědnost vůči lidem a společnosti

  • Férové pracovní podmínky a dodržování lidských práv
  • Diverzita a inkluze na pracovišti
  • Zdraví a bezpečnost zaměstnanců
  • Vztahy s komunitami a podpora místních projektů

G za správu a řízení (governance) – transparentní vedení firmy

  • Etické podnikání a protikorupční opatření
  • Rovnováha v rozhodovacích procesech
  • Odpovědnost managementu vůči investorům
  • Soulad s legislativou a firemními zásadami

Zde by svoji roli mohly sehrát oborové svazy, ty součástí debat zatím nejsou. „Obecně nám tu chybí metodika, která by pro každé odvětví učila, které informace je nutné zveřejnit a které jsou nadbytečné. V tomto by mohly firmám pomoci oborové svazy nebo jiné skupiny v daném odvětví,“ uvedla Sojková.

I kdyby ovšem chtěly oborové svazy firmám pomoci, které zastřešují, narazí na stejný problém jako samotné firmy. „Jestliže pro něco neexistuje legislativní úprava, nemůžeme chtít, aby svazy celý proces předběhly a vydávaly metody. My vlastně nevíme, jestli budeme hrát kriket, golf, anebo fotbal, víme jenom, že to bude na trávě,“ zavtipkoval Lát.

Další nárůst byrokracie

Každá firma monitoruje svá data a má je k dispozici. Jsou to ovšem data, jež jsou relevantní a týkají se fungování jednotlivých společností. „Pro nás například nikdy nebylo klíčové sledovat, jestli máme pozice obsazené muži, nebo ženami a najednou musíme tato data sbírat a vykazovat,“ podotýká Lát.

Spolu s ESG reportingem na firmy dopadne silná administrativní zátěž. Problém s ní mohou mít zejména menší firmy. „Pokud porovnáme míru byrokracie spojenou s tvorbou klasické výroční zprávy o hospodaření a ESG reportu, navíc v době absence jakékoliv regulace, tak je ten administrativní balast na téma udržitelnost násobně vyšší,“ stěžuje si Lát.

Taková situace může nastat u menších a středních firem. Mají proto na výběr se s vykazováním poprat samy, nebo si najmou externí poradenskou firmu, jež jim s tvorbou ESG reportu pomůže. „Cena za poradenství od specializované firmy začíná zhruba na jednom milionu korun,“ uvedl Tyll.

Nejste zelení? Nedostanete úvěr

V celém systému ESG reportingu a sbírání dat obecně hrají klíčovou roli banky. Ty často dle šéfa Monety Money Bank Tomáše Spurného suplují stát a sbírají data, která nikdo nemá a následně nikdo nechce.

„Ta role bank je samozřejmě důležitá. My nicméně narážíme na to, že musíme sbírat data i od firem, které této povinnosti nepodléhají,“ upozorňuje Chvalkovská.

Banky však s daty intenzivně pracují. „Naše klienty vždy dopředu informujeme o našich požadavcích. Nejvíce se zabýváme daty týkající se komerčních nemovitostí. V případě, že by chtěl někdo stavět budovu, jež by byla zjevně v nesouladu s dnešními energetickými požadavky, tak mu ten úvěr neposkytneme,“ pokračuje Chvalkovská. Tato situace však dle ní v dnešní době prakticky nenastává.

Navíc jsou banky připravené v případě potíží s reportingem podat klientovi pomocnou ruku. „Komerční banka, ale i jiné banky mají ve své skupině poradenskou společnost a ty jsou připravené klientům pomoci,“ dodala.

Hosté debaty o ESG reportingu

Veronika Sojková - public affairs manažerka společnosti Wienerberger

Ladislav Tyll - expert na udržitelnost z Fakulty podnikohospodářské VŠE

Eva Chvalkovská - specialistka ESG a udržitelného financování v KB

Jan Lát - spolumajitel podniku Beneš a Lát

Partnerem konference je společnost Wienerberger.

Doporučované