Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vztah mezi nájemníkem a majitelem bytu určuje nájemní smlouva. Udává výši nájemného i lhůty, v jakých jej platit. Ale co když nájemník, který bydlí v pronajatém bytě, nečekaně zemře?
Smutný scénář s sebou pro majitele nemovitosti nese několikaměsíční vyčkávání a vyjednávání o dlužném nájemném za desítky tisíc korun.
To je případ majitelky pražského bytu, která dlouhodobě pronajímala nemovitost staršímu manželskému páru. „Manžel zemřel už před několika lety a nájemní vztah přešel na jeho paní. V bytě žili několik desítek let,“ popisuje syn majitelky bytu. „Jenže letos na začátku února zemřela i ona,“ uvádí.
Podle vyjádření syna majitelky nemovitosti, který vzniklou situaci řeší, úmrtí nájemnice pro něj odstartovalo několikaměsíční proces vyjednávání, se kterým rodina nepočítala.
Skon nájemníka byt uzavře na měsíce
„Po smrti nájemnice policie v bytu zjišťovala příčinu smrti a po zjištění, že zemřela přirozenou smrtí, byt zapečetila a předala případ notáři, který v současné době řeší otázku dědictví,“ popisuje syn majitelky bytu a dodává, že už v tomto okamžiku policie rodinu připravovala na to, že znovuzpřístupnění jejich bytu bude předcházet velmi dlouhý proces.
A měla pravdu. Dodnes mají totiž vstup do vlastního bytu zakázán.
„Notář v tuto chvíli vyjednává s nalezeným potenciálním dědicem. Zatím ale není jasné, zda dědictví přijme,“ uvedl syn majitelky pražské nemovitosti s tím, že za pronájem nikdo už čtvrtý měsíc v řadě neplatí. Rodině nebyl umožněn vstup do bytu ani za účelem základního zajištění bytu.
Podle mluvčího Asociace inspektorů nemovitostí Michala Flachse je přitom kontrola a alespoň základní zajištění bezpečnosti bytu zásadní.
„Z důvodu dlouhodobého uzavření hrozí riziko plísní kvůli nedostatečnému větrání, je zde zdravotní riziko rozšíření bakterie Legionella do vodovodního řádu z důvodu jeho neužívání, což může ovlivnit celý bytový dům,“ uvedl mluvčí asociace.
„Dále jsou tu rizika spojená s nezabezpečením bytové jednotky. Vždy doporučujeme důkladně projít a zabezpečit bytovou jednotku tak, aby nehrozil vznik dalších škod, například vypojení spotřebičů,“ dodává Michal Flachs.
„V případě, že by z jakéhokoli důvodu došlo k poničení, jedná se o škodu na majetku i jiných osob,“ upozornil mluvčí Asociace inspektorů nemovitostí.
Realitní poradna SZ Byznys
Podle Marie Ratajové, specialistky na realitní právo ze společnosti Abes, jde ale v případě úmrtí nájemníka podle Občanského zákoníku o standardní postup.
„Je potřeba vyčkat do pravomocného rozhodnutí o dědictví. Vyklidit byt je možné nejdříve po šesti měsících od úmrtí nájemce,“ vysvětluje s tím, že vystěhováním nájem zaniká.
„Věci z bytu pronajímatel uloží na náklad nájemcova dědice ve veřejném skladišti nebo u jiného schovatele. Pokud nepřevezme nájemcův dědic věci bez zbytečného odkladu, může je pronajímatel na jeho účet vhodným způsobem prodat,“ vyplývá z občanského zákoníku.
Dluh zaplatí dědic, nebo stát
V šestiměsíční lhůtě ale pronajímateli stále roste dlužná částka na nájemném. V případě majitelky pražského bytu jde se započítáním nákladů na energie a služby zhruba o sedmdesát tisíc korun.
„Na dědice přechází práva a povinnosti z nájemní smlouvy, zde i povinnost zaplatit dluhy na nájemném,“ říká Marie Ratajová. V řadě případů ale stále existuje také varianta, že se dědic nakonec nenajde nebo dědictví odmítne.
„V takovém případě přejde majetek zůstavitele na stát jako takzvaná odúmrť. Je potřeba vyčkat do pravomocného rozhodnutí o dědictví,“ vysvětluje expertka na realitní právo ze společnosti Abes s tím, že dluhy je v tomto případě potřeba uplatnit v dědickém řízení u notáře.