Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Problémy s digitalizací stavebního řízení vnesly chaos na úřady, které jsou nejen zahlcené žádostmi, které preventivně přišly těsně před koncem června, ale také těmi, které už přišly do nového problematického systému.
Komplikují se také dlouho plánované stavby, mimo jiné také ty, na které jsou čerpány dotace nebo takové, které je třeba zkolaudovat – což mimo jiné těžce dopadá na obce.
Svaz měst a obcí (SMO) proto vyzval ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), aby začal s dotčenými organizacemi jednat. Jednak o tom, jak co nejrychleji vyřešit aktuální situaci, ale také jak postupovat do budoucna. Potíže se systémem by totiž podle SMO mohly představovat skluz 13 tisíc stavebních řízení v hodnotě sto miliard korun, a to pouze v případě, že se problémy do začátku září vyřeší. Ministerstvo zatím schůzku svazu nepotvrdilo.
Nejdůležitější změny stavebního zákona 2024
„Škody vzniklé zpackanou digitalizací nikdo ještě nedokáže naprosto přesně odhadnout,“ myslí si ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. Dopady však podle ní budou vážné a pocítí je každý. Kdo vzniklé škody zaplatí, podle ní zatím není jasné.
„Aktuálně nevíme, kdo bude platit náhrady škody za to, že stavební řízení bude třeba neúměrně dlouhé, protože i tam nám pak mohou hrozit žaloby na úřad. Nevíme ani, jestli budou ochotni posunout anebo změnit podmínky dotačních titulů. Nevíme, jakým způsobem se budou náhrady škody uplatňovat a zda je stát vůbec dá,“ popisuje Vladyková s tím, že problémy začal svaz řešit už i s premiérem Petrem Fialou (ODS), se kterým se má sejít předseda SMO František Lukl.
Výše škod se odhadnout zatím nedá ani podle Hany Landové, předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory. „Bude to individuální, my dnes nejsme schopni výši škod odhadnout, to je předčasné. Náhrada případných škod by pak musela být sanována z daní nás všech,“ uvedla pro SZ Byznys.
Ministerstvo doufá, že k žádným zásadním škodám nedojde a pokud už nějaká vznikne, budou se jednotlivé případy vždy posuzovat individuálně. Stejně tak i jejich případné náhrady.
„Pokud vznikla škoda, bude primárním úkolem určit její příčinu a posoudit, zda se jí dalo zabránit. Vzhledem k nastaveným lhůtám však věříme, že k zásadním škodám nedojde. Čísla škod, která proběhla mediálním prostorem, nebyla nijak podložená a jsou snadno vyvratitelná,“ uvedl pro redakci SZ Byznys Petr Waleczko, vedoucí oddělení komunikace MMR.
Stavebním úřadům i dotčeným orgánům poskytuje podle něj ministerstvo podporu od prvních dnů plné účinnosti nového stavebního zákona, a to současně ve dvou rovinách.
„První je digitální, dvě kontaktní telefonní čísla a kontaktní e-mail. Je potřeba objektivně přiznat velké prodlevy s odpověďmi – děkujeme všem stavebním úřadům i dotčeným orgánům za trpělivost. V současné době jsme toto callcentrum významně posílili tak, aby odpovědi byly v co nejkratší době. Druhou je rovina metodická, zde také fungují dvě kontaktní telefonní čísla a kontaktní e-mail, kde se nám daří odpovídat na dotazy obvykle do 48 hodin,“ vysvětluje Waleczko. Úřad podle něj zároveň pravidelně posílá informace o metodikách, školeních a také otázky a odpovědi.
„Před účinností nového stavebního zákona zaměstnanci MMR školili ve všech krajích především v souvislosti s územním plánováním a stavebním řádem. Šlo o celodenní školení s dostatečným prostorem na otázky,“ dodává.
Někteří se vrací k papírovému systému
Podle Vladykové se některé obce aktuálně dostávají do problémů s tím, že potřebují plnit dotační tituly, které je třeba vyúčtovat do konce roku, případně v nějaký konkrétní termín zprovoznit budovu – například začátkem září školu.
„Nedávno jsem byla v jedné obci vedle Prahy, kde mi pan starosta řekl, že potřeboval podat povolení a tím, že to nešlo zadat, tak si našel na Googlu nějaký starý formulář a podal to ještě papírově. Protože by se to jinak vůbec nezvládlo a on potřebuje na dotace z Národní sportovní agentury ty peníze vyčerpat ještě v letošním roce a profinancovat,“ popisuje Vladyková.
Nastávají podle ní i situace, kdy úředníci dělají kolaudace ještě starým způsobem, aby obcím a městům pomohli.
„Dělají to zpátky papírovou formou, protože jinak by nemohli pustit žáčky do školy, protože by neměli zkolaudováno. Všichni ale jdou do obrovského rizika. Do budoucna by z toho mohl být problém například při přezkumech. Takže to musíme všechno s vládou projednat, že se to bude muset akceptovat i případně u přezkumných orgánů,“ vysvětluje.
Podle Waleczka bude metodika ke kolaudačním řízením k dispozici v nejbližších dnech, obdobně jako další návod krok za krokem v Informačním systému stavebního řízení.