Článek
Ve videoreportáži si můžete prohlédnout stavbu, která nově získala titul největší kancelářské budovy na světě, a to s podlahovou plochou skoro 660 tisíc metrů čtverečních.
Pro lepší představu je to asi 92 fotbalových hřišť na velkých stadionech, nebo dost na to, aby se do budovy vešlo přes 10 tisíc bytů o české průměrné rozloze 65 metrů čtverečních.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Dosavadní rekordman – americký Pentagon – je o celou desetinu menší, a to v něm sídlí Ministerstvo obrany pro celé Spojené státy americké. A tak je na místě otázka, kdo takový kolos potřebuje a mohl si jej vůbec dovolit. Jako odpověď přitom stačí vědět, kde nově otevřený komplex stojí.
Největší kancelářskou budovu na světě postavili v městě Súrat v indické provincii Gudžarát, které se pyšní tím, že je to jedna z hlavních metropolí světového průmyslu a obchodu s diamanty. Brousí se v něm totiž okolo 90 procent všech diamantů, které se na planetě vytěží a zpracují.
Kolos za několik miliard. Místa pro desítky tisíc lidí
Není tak asi divu, že rekordní stavba je sídlem právě tamní diamantové burzy (SDB), která za její vývoj i stavbu dala 32 miliard rupií, tedy v přepočtu 8,6 miliardy korun. Pracovat zde má zhruba 65 tisíc expertů na diamanty – od brusičů i leštičů až po obchodníky, pro něž mají nejen tisíce kanceláří, ale i konferenční sály, jídelny, wellness zařízení a obchody.
To vše se do komplexu vejde díky tomu, že z jeho jakési základní „páteře“ vyrůstá na obě strany devět budov a celá struktura má 15 pater. Rovněž je postavená na více než 35 akrech pozemků, přitom by ale nemělo trvat více než sedm minut dostat se od vstupní brány k jakékoli z kanceláří. Nepřekvapí proto, že součástí je také 131 výtahů.
Podle vedení Diamantové burzy v Súratu (SDB) ušetří stavba každodenní dojíždění za prací do Bombaje tisícům lidí. Místnosti a prostory si jednotlivé firmy podnikající v diamantovém průmyslu nakoupily ještě před začátkem stavby ve fázi návrhu. A to nevěděly, že budou čekat šest let.
Pomalá stavba. Udržitelný design
Indická architektonická firma Morphogenesis se do stavění pustila v říjnu 2017. Práce, které zpomalila pandemie covidu, ale končí až nyní. V listopadu se na slavnostní otevření chystá indický premiér.
Stavba je unikátní také tím, jak hospodaří s energiemi při chlazení. Letní teploty v sedmimilionovém městě totiž přesahují 40 stupňů Celsia, a tak zde byl kvůli spotřebě energie na klimatizaci, ale i jejímu vlivu na životní prostředí na místě udržitelnější design.
Centrální část budovy se tak od svého středu postupně rozšiřuje. Tento oboustranný trychtýř do komplexu vhání čistý vzduch. Přirozená ventilace obstarává okolo poloviny nutného chlazení diamantové burzy, vedle toho hraje důležitou roli také využití solární energie.
