Nejistota narůstá. Žadatelé o hypotéky se kvůli AI obávají o práci

Vlastní bydlení zůstává pro Čechy jedním z největších životních cílů. Cesta k němu je ale stále dražší a domácnosti tomu začínají přizpůsobovat své finanční plány. Počítají s vyššími hypotékami, s většími vlastními úsporami i s pomocí rodiny. Stále častěji přitom sázejí také na investice.

Vyplývá to z nového průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos. Hypotéku aktuálně využívá zhruba 18 procent Čechů a dalších 19 procent ji plánuje získat v příštích letech. Zároveň mírně oproti předchozímu průzkumu ubylo lidí, kteří museli své plány na pořízení bydlení odložit. Zatímco loni to bylo 47 procent budoucích žadatelů o hypotéku, letos 43 procent.

„Průzkum ukazuje, že dostupnost bydlení dnes stále více závisí na příjmové situaci domácností a na jejich schopnosti vytvořit si dostatečné vlastní úspory. V posledních letech se zároveň ukazuje, že samotná úroková sazba hypotéky není jedinou ani hlavní překážkou. Stále větší roli hrají ceny nemovitostí, které zvyšují hned tři bariéry najednou – potřebnou výši hypotéky, měsíční splátku i objem vlastních úspor nutných pro získání úvěru,“ říká hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel.

O růstu cen nemovitostí vypovídají i data lidí, kteří už hypotéku splácejí. Průměrná výše jejich úvěru se meziročně zvýšila z 2,29 na 2,61 milionu korun.

Zároveň přetrvává přesvědčení, že zdražování ještě neskončilo. Sedm z deseti lidí, kteří hypotéku plánují, očekává další růst cen nemovitostí během následujících dvou let.

„Vidíme zajímavý rozpor mezi očekáváním klientů a realitou na trhu. Lidé si dnes typicky plánují hypotéku kolem tří milionů korun, zatímco reálná průměrná výše úvěrů se už pohybuje výrazně výše. To ukazuje, že domácnosti zatím plně nezachycují tempo růstu cen nemovitostí. Jinými slovy – ceny nemovitostí rostou rychleji, než se stíhají promítat do očekávání klientů, kteří jsou v tomto směru stále spíše optimističtí,“ doplňuje Milan Voldřich, ředitel hypotečních úvěrů Raiffeisenbank.

S vyššími cenami nemovitostí roste také ochota domácností výrazněji zatížit rodinný rozpočet.

Podle průzkumu čtyři z deseti domácností s hypotékou vydávají na její splátku více než čtvrtinu čistých příjmů. Téměř třetina domácností pak na hypotéku vynakládá 30 procent příjmů a více.

Lidé, kteří si chtějí hypotéku teprve vzít, očekávají, že jim ukousne ještě větší díl z příjmů. Třetina budoucích žadatelů předpokládá, že splátka překročí 40 procent čistých příjmů domácnosti.

Jednou z nejvýraznějších změn na hypotečním trhu je rostoucí význam investic při financování bydlení.

Zatímco loni plánovalo využít prostředky z investičních produktů 13 procent budoucích žadatelů o hypotéku, letos už je to 19 procent respondentů. Investice se tak vedle hypotéky, vlastních úspor a rodinné pomoci stávají stále důležitější součástí cesty k vlastnímu bydlení.

„Rostoucí role investování k získání dostatečných úspor na pořízení vlastního bydlení je do značné míry důsledkem horší dostupnosti bydlení. Domácnosti si uvědomují, že pokud chtějí v budoucnu dosáhnout na vlastní bydlení, musí na potřebnou akontaci nechat peníze pracovat. Český trh v sobě ale skrývá paradox – zatímco investování pomáhá lidem spořit na vlastní byt, nemalá část investic stále směřuje právě do nákupu investičních nemovitostí. To dále podporuje růst cen bydlení a zhoršuje jeho dostupnost,“ upozorňuje Jaromír Šindel.

Vedle investic zůstává významným zdrojem financování také rodina. Třetina budoucích žadatelů počítá se spolufinancováním s rodiči, případně s půjčkou v rámci rodiny.

Důvodů, proč role rodiny sílí, je podle odborníků několik. Jedním z nich je i skutečnost, že lidé si na vlastní bydlení sahají stále později než dříve. „Dneska je průměrný věk žadatele o hypotéku přes 40 let, víc než 50 procent hypoték si berou lidé starší než 40,“ upozornil v debatě k průzkumu ředitel hypotečních úvěrů Raiffeisenbank Milan Voldřich.

Podle něj za tím stojí především vysoké ceny nemovitostí a nutnost naspořit dostatek vlastních prostředků. Mladší domácnosti mají na vytvoření potřebné akontace méně času a cesta k vlastnímu bydlení se tak prodlužuje. S rostoucím věkem žadatelů proto sílí také debata o mezigeneračních hypotékách, které by umožnily rozložit splácení úvěru mezi rodiče a děti.

Výzkum zároveň ukazuje rostoucí význam mezigeneračního předávání majetku. Podíl lidí, kteří získali vlastní bydlení dědictvím, se během posledních dvou let zvýšil z 11 na 16 procent.

„Vlastní bydlení zůstává pro Čechy jednou z nejdůležitějších životních priorit. Z dat ale vidíme, že lidé stále více přizpůsobují své finanční strategie realitě rostoucích cen nemovitostí. Vedle hypotéky získávají na významu investice, dlouhodobé spoření i podpora rodiny,“ říká Michal Straka, specialista finančního trhu agentury Ipsos.

Za rostoucími obavami domácností nestojí jen ceny bytů nebo výše hypoték. Podle autorů průzkumu začíná stále větší roli hrát také nejistota ohledně budoucích příjmů a vývoje pracovního trhu.

„Domácnosti už nevnímají jako hlavní ohrožení růst nákladů, ale spíš budoucích příjmů. Když se ptáme na jiná témata z hlediska zaměstnání, tak vidíme nejistotu, jak zahýbá pracovním trhem umělá inteligence. To je velké téma, protože zasahuje střední třídu, která je nejvýznamnějším žadatelem o hypotéky,“ dodává Michal Straka.

Podle něj už téměř polovina lidí promítá do svých plánů určitou nejistotu spojenou s dopady umělé inteligence na pracovní trh. Právě obavy o budoucí příjmy se přitom mohou promítat i do rozhodování o dlouhodobých finančních závazcích, jako je hypotéka.

Dalším tématem, které hypoteční trh už ovlivňuje a bude s ním hýbat i v následujících měsících, jsou refixace. Více než polovina lidí s hypotékou bude jednat o nové fixaci během následujících dvou let. U 22 procent klientů k tomu dojde už během příštího roku. Oproti loňsku jde o výrazný nárůst.

Zároveň se mění chování klientů. Stále méně lidí automaticky zůstává u své současné banky, klienti častěji porovnávají nabídky konkurence. Podle průzkumu chtějí při refixaci zvažovat více bank zhruba dvě třetiny klientů.

„Na rozdíl od minulosti se klienti stále méně spoléhají pouze na svou stávající banku. Roste počet těch, kteří plánují aktivně porovnávat nabídky více institucí a hledat nejvýhodnější podmínky refinancování,“ doplňuje Straka.

Dobrou zprávou pro klienty je, že největší úrokový šok mají podle bankéřů za sebou. Zatímco lidé, kterým v letech 2022 a 2023 končily hypotéky se sazbami kolem dvou procent, často čelili nárůstu úroku o více než tři procentní body, letos se průměrný rozdíl pohybuje zhruba kolem 1,5 procentního bodu. V dalších letech by měl být ještě nižší.