Článek
Modrá pyramida dostala od centrální banky pokutu za to, že lidem předčasně splácejícím hypotéku naúčtovala víc, než by měla. Dostala za to pětimilionovou pokutu.
„ČNB pokutovala Modrou pyramidu pokutou 5 000 000 Kč za porušení § 117 odst. 1, zákona o spotřebitelském úvěru, kterého se dopustila tím, že nesnížila celkové náklady spotřebitelských úvěrů o výši úroku a dalších nákladů, které by byli spotřebitelé povinni platit v případě, kdy by nedošlo k předčasnému splacení spotřebitelských úvěrů,“ uvedla pro SZ Byznys mluvčí centrální banky Petra Vodrstrčilová.
Modrá pyramida je přesvědčena, že její přístup má oporu v důvodové zprávě k zákonu.
„ Máme pro něj i dostatek právních a ekonomických argumentů i odborných expertních stanovisek. Víme, že ČNB zastává dlouhodobě odlišný názor a máme za to, že tuto otázku může závazně vyřešit pouze nezávislý soud. I přesto však plně respektujeme rozhodnutí ČNB jako bankovního regulačního orgánu a budeme se jím do budoucna řídit, pokud příslušný soud nerozhodne jinak. Zároveň plně podporujeme legislativní návrh, který má přesně vymezit pojem účelně vynaložených nákladů a který zcela konkrétním způsobem doplní sporný právní rámec,“ reagoval pro SZ Byznys mluvčí společnosti Pavel Zúbek.
„Společnost Modrá pyramida stavební spořitelna se uznává vinnou, že u 740 spotřebitelů, kteří požádali o předčasné splacení spotřebitelského úvěru v období ode dne 8. 3. 2019 do dne 28. 4. 2020, nesnížila celkové náklady spotřebitelských úvěrů o výši úroku a dalších nákladů, které by byli spotřebitelé povinni platit v případě, kdy by nedošlo k předčasnému splacení spotřebitelských úvěrů, když od těchto spotřebitelů získala celkem 4 595 717 Kč jako náhradu nákladů za provize vyplacené zprostředkovatelům za zprostředkování spotřebitelského úvěru a celkem 3 057 422 Kč jako náhradu nákladů za úroky vyplacené vkladatelům,“ vytýká ČNB Modré pyramidě ve svém vyargumentovaném rozhodnutí, které čítá 89 stran.
ČNB pokutu bance udělila už před rokem, Modrá pyramida se však odvolala. Aktuální rozhodnutí nabylo právní moci 28. ledna.
V krátké době je to už druhá citelná sankce, kterou centrální banka Modrou pyramidu potrestala. Naposledy si stavební spořitelna odnesla půlmilionovou pokutu konce loňského roku.
Co jsou to náklady na financování hypotéky
V případě hypotéky s pevnou sazbou banka garantuje stejnou sazbu po dobu fixace. Peníze, které na hypotéku půjčuje, nedává ze svého. Sama si je půjčuje na kapitálovém trhu (od ČNB nebo vydáním hypotečních zástavních listů) za úrok, který zohledňuje délku fixace.
Když klient chce hypotéku předčasně splatit před koncem fixace úrokové sazby, zbývající část úroků do konce fixace bance neplatí. Ona ale musí dál hradit úroky ze zdrojů, které si na hypotéku půjčila.
Pokud sazby na kapitálovém trhu mezitím klesly, banka tratí. Peníze z vaší předčasně splacené hypotéky sice půjčí jinému klientovi, ale za nižší úrok, než který musí platit na kapitálovém trhu.
Může ale nastat i opačná situace – když sazby na kapitálovém trhu vzrostou, banka na tom vydělá. Peníze půjčí dál za vyšší úrok, než který za ně sama platí.
Možnost doplatit zcela nebo částečně hypoteční úvěr i v průběhu fixace úrokové sazby mají dlužníci, kteří si vzali úvěr po 1. prosinci 2016, kdy vešla v účinnost novela zákona o spotřebitelském úvěru. Dlužníci se staršími hypotékami sice také, ovšem za podmínky, že po 1. 12. 2016 začala běžet jejich stávající fixace sazby.
Zákon o spotřebitelském úvěru říká, že spotřebitel má v případě předčasného splacení úvěru právo na snížení celkových nákladů spotřebitelského úvěru o výši úroku a dalších nákladů, které by byl spotřebitel povinen platit v případě, kdy by nedošlo k předčasnému splacení spotřebitelského úvěru. Věřitel (například banka) pak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s předčasným splacením.
A o účelně vynaložené náklady právě jde. Zatímco ČNB míní (a většina bank to respektuje), že to mají být zejména náklady na administrativu, některé banky – například skupina Komerční banky nebo UniCredit bank – do účelně vynaložených nákladů zahrnuje například i úrokovou ztrátu.
Modrá pyramida například klientům, již chtěli odejít během prvního fixačního období, chtěla přeúčtovat i část provize, kterou vyplatila tomu, kdo úvěr sjednal. Dál chtěla náhradu údajných nákladů za cenu zdrojů.
Dosud to vypadalo, že nerespektování názoru regulátora je téměř beztrestné. Jak SZ Byznys popsal loni na podzim, banky, které klientům za odchod s hypotékou účtovaly v rozporu s názorem ČNB desetitisíce korun, s některými z nich uzavíraly mimosoudní dohody ve chvíli, kdy se případ dostal před finančního arbitra.
Jak popisuje ČNB ve svém rozhodnutí, některé klienty vysoké sankce od předčasného splacení úvěru nakonec odradily.
To, že mají různí právníci najatí jednotlivými bankami odlišné názory na výklad zákona o spotřebitelském úvěru, stálo banky respektující výklad ČNB jednotlivě stovky milionů korun.
Momentálně je to ale díky vysokým sazbám tolik nepálí. Situace je diametrálně jiná kvůli směru pohybu úrokových sazeb. Banky totiž nemají s předčasným splacením hypotéky v době rostoucích úrokových sazeb takové náklady, jako když úroky klesají.
SZ Byznys požádal banky o kalkulaci, kolik by si ve dvou modelových příkladech řekly za předčasné splacení hypotéky během fixace úrokové sazby. Někde to byla nula, jinde stovky, maximálně ale tisíce korun.
Přesto se banky a další hráči na trhu shodují na tom, že je třeba postup při předčasném splácení hypoték sjednotit. Aby byla situace transparentní pro banky i klienty.
