Za 33 metrů 5 milionů. Výpočet ukazuje, jak zdražilo vlastní bydlení

Vysoká inflace a drahé energie loni zkomplikovaly situaci s bydlením více než polovině Čechů. A nejistota mezi nimi přetrvává dál. Z drahých energií má strach zhruba třetina oslovených a zhoršila se také obava o dopady inflace, té se bojí zhruba čtvrtina respondentů.

Navzdory tomu začínají Češi opět doufat, že v rámci situace v bydlení nastanou lepší zítřky.

Aktuální příznivý vývoj se promítá do nadějí Čechů na pořízení vlastního bydlení. Podíl Čechů, kteří si myslí, že si kvůli inflaci, cenám energií a úrokovým sazbám nebudou moci dovolit vlastní bydlení, oproti loňskému roku klesl z 88 na 80 procent.

„Mezi Čechy lze cítit mírný optimismus ve vidině pořízení si vlastního bydlení. Oproti tomu je ale stále trápí vysoká inflace. Ta i přes svůj pokles zůstává poměrně vysoká a v peněženkách Čechů i nadále po dvou letech představuje hlavního strašáka,“ komentuje výsledky průzkumu Marek Bečička, ředitel Product & Real Assets Generali Investments CEE.

Přesto zůstává bilance spíše děsivá. V praxi by si v současné situaci mohli pořídit vlastní byt nebo dům jen dva z 10 oslovených Čechů. Ještě před dvěma lety by to podle dat Generali byl zhruba dvojnásobek.

Velký optimismus není na místě ani mezi Čechy, kteří hypotéku již čerpají. Stouplo procento těch, kteří mají aktuálně problém s jejím splácením. Mohou za to, mimo jiné, končící pětileté fixace hypoték, které se týkají každoročně desetitisíců Čechů.

„Ještě před pěti lety bylo možné za pět milionů korun koupit menší byt v Praze o ploše 48 metrů čtverečních. Při využití hypotéky s dobou splácení 30 let a LTV ve výši 80 procent ceny nemovitosti činila splátka něco málo přes 15 tisíc korun měsíčně. Letos by si za stejné peníze pořídili byt o velikosti 33 metrů čtverečních, pohoršili by si tedy o 15 metrů a připlatili by si zhruba 10 tisíc,“ komentuje Bečička.

Zatímco v roce 2018 představovala splátka 15 tisíc Kč přibližně 47 procent tehdejšího průměrného čistého platu v Praze, splátka 24 až 25 tisíc Kč po konci fixace aktuálně odpovídá celým 58 procentům.

V této souvislosti nelze opomenout fakt, že čím větší podíl tvoří v příjmu splátka hypotéky, tím rizikovějším se úvěr stává. Také proto vloni v dubnu přišla Česká národní banka se zavedením takzvaného DSTI limitu (poměr mezi měsíčním čistým příjmem žadatele o hypotéku a částky, která padne na splátku všech jeho úvěrů) na 50 procent.

Letos v červnu jej ale opět zrušila. Podle odborníků z hypotečního trhu se ho ale řada bank při schvalování hypotečního úvěru stále drží, právě ve snaze udržet bezpečné splácení úvěrů.

Oproti loňskému roku klesající obava z toho, že si lidé nebudou moci dovolit vlastní bydlení, může souviset s výhledem respondentů na ceny nemovitostí.

Více než dvě třetiny Čechů si myslí, že ceny nemovitostí již dále neporostou stávajícím tempem. Celkem 39 procent respondentů věří, že ceny nemovitostí zpomalí, dalších 22 procent respondentů dokonce věří, že ceny nemovitostí budou klesat.

„Přes prokazatelný optimismus ve společnosti, který náš průzkum potvrzuje, si myslím, že po mírné korekci cen nemovitostí došlo ke stabilizaci a do budoucna lze očekávat jejich opětovný růst. Již ne tak dramatický, ale věřím, že bude pokračovat,“ dodává na závěr Bečička.