Dřevostavbou z Česka nepohrdnou ani Švýcaři. Moravská firma chystá expanzi

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Česká jednička ve výrobě a montování dřevostaveb společnost RD Rýmařov chce uspět se svým byznysem na Západě. Na jaře založila firmu také ve Švýcarsku, kde nakoupila jednotky pozemků, na kterých staví svoje domy.

„Potřebovali jsme tamnímu trhu ukázat naše domy, technologii výstavby a celkový produkt,“ vysvětluje v rozhovoru Jiří Buchal, generální ředitel RD Rýmařov.

Právě expanze do zahraničí by podle jeho slov mohla být alespoň částečnou náplastí na aktuální výpadky poptávky v tuzemsku, kde výrazný růst úrokových sazeb zpomalil získávání nových hypoték. Letošní pokles šéf firmy odhaduje na přibližně polovinu.

Růst úrokových sazeb hypoték a také zpřísnění podmínek pro jejich získání v letošním roce zmrazily poptávku v oblasti rezidenčního trhu v Česku. Jak se tyto změny dotkly vás?

Řekl bych, že poptávka byla spíše zchlazena než úplně zmražena. Už na jaře, kdy začaly úrokové sazby růst, jsme předpokládali, že se to bude týkat hlavně nás, protože možnost čerpat hypoteční úvěry klesne. Proto jsme se zaměřili hlavně na expanzi do zahraničí, kde byly úrokové sazby ještě v té době v pořádku.

Jak moc tedy klesla poptávka?

Poptávka v Česku klesla meziročně zhruba na polovinu. Přesto se nám stále daří prodávat a příští rok už máme částečně naplněný. V Čechách máme naplánováno 280 domů, které postavíme vlastními silami, a dalších dvě stě, které postavíme v zahraničí prostřednictvím partnerů.

Jak dnes funguje váš byznys v zahraničí? Klesá poptávka i tam?

Na každém trhu je to jiné. V Rakousku poptávka výrazně klesla. V Německu klesla zhruba o třicet procent. Mírné klesá zájem také ve Švýcarsku. Na druhou stranu zrovna ve Švýcarsku zatím nemají tak vysokou inflaci jako ve zbytku Evropy, takže tam očekávám výraznější poklesy se zpožděním.

Právě ve Švýcarsku jste poměrně nově. Byznys tam rozjíždíte teprve od letošního jara. Co si od této země slibujete?

Chceme být firma, která uspěje i na Západě. Šli jsme do Švýcarska, protože je to trh, kde je nedostatek pracovní síly, což tvoří velkou výhodu pro náš systém výstavby. My dům zvládneme postavit za dva až tři týdny, protože většinu práci odvedeme už ve fabrice v Česku. Ostatní firmy musí najímat místní pracovníky a staví takové domy i několik měsíců.

Jakou část z celkové poptávky budou tamní zákazníci tvořit?

V příštím roce to bude zhruba kolem deseti procent, ale byli bychom rádi, kdybychom se ve Švýcarsku dostali alespoň na 20–25% podíl.

Ve Švýcarsku nakupujete také pozemky. Jste tedy v zahraničí na rozdíl od pozice v Česku také developerem? V čem je ten hlavní rozdíl?

Je pravda, že ve Švýcarsku jsme jakýmsi developerem. Potřebovali jsme tamnímu trhu ukázat naše domy, proto jsme nakoupili vyšší jednotky pozemků, na kterých jsme je postavili a představili technologii výstavby a celkový produkt potenciálním partnerům.

Uvažujete o expanzi i do dalších zemí?

Monitorujeme země Beneluxu. Měli jsme také první dodávku do Belgie. Sám se letím v prosinci podívat do Holandska. Takže ano, snažíme se postupně expandovat i do dalších zemí.

Výroba ale zůstává stále v Česku. Vyplatí se to?

Je pravda, že vše, co potřebujeme k finální montáži domu, vyrábíme v našem výrobním závodě v Rýmařově. Následně vše naložíme do zhruba šesti kamionů, které posíláme dále na stavbu. Samozřejmě doprava je do některých zemí drahá, nicméně prodejní ceny jsou v těchto zemích také výrazně vyšší a jsou schopné neefiktivitu v dopravě pokrýt.

V letošním roce bojoval praktický každý sektor ekonomiky s růstem inflace, stavebnictví navíc řešilo zdražení stavebních materiálů. Museli jste zdražovat?

Naše firma bojovala s růstem cen materiálu, další část byla na jaře také jeho nedostupnost. Co se týká nedostupnosti – díky dlouhodobým kontraktům, které máme s výrobci a dodavateli, jsme byli schopni materiály obdržet. Co se týká zdražení materiálů, bohužel jsme museli velkou část růstu absorbovat do našich nákladů a zákazníkům jsme, ačkoliv nám materiály zdražily o přibližně 35 procent, zvýšili cenu v průměru o 7 až 9 procent.

Kolik stojí takový domek?

Vyrábíme domky za 3,6 milionu. Aktuálně stavíme ale i dva domy za 28 a 30 milionů.

Jak se liší ceny pro Česko a zahraničí?

Liší se především o práci, protože dnes materiál napříč Evropou stojí prakticky stejně. Dokážeme být v zahraničí oproti tamní konkurenci levnější právě díky tomu, že vyrábíme velkou část z celého projektu v Česku a v zahraničí se následně snažíme o perfektní management stavby. Díky tomu jsme výrazně rychlejší. Ačkoliv je tedy práce dražší, stále mohou být naše domy zhruba o deset procent levnější než domy tamní konkurence.

Zmínili jsme zdražování, které se promítá do výroby. Jak na vás dopadá energetická krize?

Energetická krize na nás začala dopadat už na začátku roku, jelikož se nám loni nepodařilo výhodně nakoupit energie. V tomto případě jsme měli nakonec trochu výhodu, protože jsme museli začít spořit od začátku roku. Začali jsme zateplovat, řídit spotřebu, hledat neefektivity, připravili jsme několik investic do úsporných řešení, jako je například fotovoltaická elektrárna.

Dohromady letos proinvestujeme zhruba 60 milionů korun k tomu, abychom nárůst energií zvládli, a dnes, když vidím výsledky za letošní rok, tak už mohu říct, že jsme navýšení zvládli a jsme připraveni na příští rok.

Na začátku rozhovoru jste zmínil, že už máte připravený harmonogram na příští rok. Jaký je výhled do příštího roku? Jak se bude dařit vašemu byznysu v Česku a v zahraničí?

V Česku očekáváme mírný pokles, který se nám ale daří vykompenzovat tím, co jsme si odpracovali začátkem letošního roku, tedy právě expanzí do zahraničí. Jen v Německu předpokládáme nárůst z přibližně 30 projektů až na stovku. Pomoci by mohlo právě i Švýcarsko, kde na příští rok náš výsadek bude něco mezi 20 až 40 domy. Nevím to přesně, protože některé dohody jsou zatím v jednání.

Co se týká kondice firmy. Jaké máte aktuálně zadlužení? V roce 2020 to bylo přibližně 320 milionů korun. Jak je tomu dnes?

Náš výrobní cyklus je relativně dlouhý. Máme rozděláno zhruba 30 až 50 staveb najednou a každá z nich stojí několik milionů korun, které v tom jsou vázány. Řekl bych, že zadlužení je aktuálně relativně stejné, možná se nám ho za letošní rok podařilo trochu snížit, protože jsme zefektivnili výrobu a vážeme méně zdrojů ve výrobě.

V době nízkých úrokových sazeb jste si půjčovali zhruba za 6–7 procent ročně. Nyní, když úrokové sazby vzrostly, za kolik si půjčujete teď?

Půjčujeme si v současné době za běžné úrokové sazby na bankovním a korporátním trhu. Je to něco mezi 7,5–10 procenty.

Zvládnete při razantním růstu nákladů splátky ufinancovat?

Tyto náklady neseme už od jara a dnes už mohu říci, že jsme se s těmito všemi problémy bez jakékoliv další pomoci státu vyrovnali.