Daň u kanceláří a skladů stoupne až o statisíce. Zaplatí to nájemníci

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Vláda v rámci svého boje za zpomalení tempa zadlužování státu plánuje zvýšit daň z nemovitosti. Roční platba zasáhne statisíce vlastníků rezidenčních nemovitostí.

Nebudou v tom však sami. Plán na zdvojnásobení majetkové daně se bude týkat i komerčních nemovitostí, tedy například kanceláří nebo logistických a výrobních hal.

Její zvýšení podle Jany Vlkové, ředitelky oddělení Workspace Advisory ve společnosti Colliers, která se zabývá poradenstvím v oblasti nemovitostí, pocítí nejen majitelé komerčních nemovitostí, ale zejména jejich nájemníci.

„Komerční nemovitosti jsou velmi často pronajímány. Pokud je nájemní smlouva nastavena správně, daň z nemovitosti se do ní a také do nákladů na pronájem promítne. Tato změna se dotkne nejen majitelů, ale také nájemců, tedy samotných uživatelů nemovitostí,“ upozorňuje v pořadu Agenda SZ Byznys Jana Vlková.

Ačkoliv podle jejích slov dnes daň z nemovitosti tvoří jen malé procento nákladů, firmám se chystané zvýšení může projevit ve výdajích na pronájem v řádech desítek, někdy i stovek tisíc korun za rok.

„Daň z nemovitosti v celé částce výdajů tvoří dnes opravdu malé procento. Konkrétní částka závisí samozřejmě na velikosti a lokalitě, kde nemovitost stojí. Půjde ale o desetitisíce, v některých případech dokonce statisíce korun ročně,“ říká expertka na komerční nemovitosti ve společnosti Colliers.

Jak významný dopad bude mít zvýšení na jednotlivé pronajímatele nemovitostí, se ale podle jejích slov uvidí nejdříve v příštím roce.

„Poplatky za služby, do kterých se nájemníkům daň z nemovitosti promítá, jsou vyúčtovávány ročně, konkrétně na začátku dalšího roku. Náklad, který budeme mít v roce 2023, se promítne do poplatku za služby, respektive do jejich výše a do jejich postupných záloh až v roce 2024,“ vysvětluje Vlková v rozhovoru.

Právě Česko je v současné době zejména pro zahraniční firmy jednou ze zajímavých zemí, kam směřují svou výrobu nebo sklady, zejména kvůli výhodným daňovým parametrům. Jen daň podle expertky ze společnosti Colliers tento přístup firem nezmění. Jistá míra nervozity je však na místě.

„Každý investor hodnotí komplexně daňovou legislativu a její dopady na své investice. Pokud by se změna týkala pouze daně z nemovitosti, předpokládám, že to zájem zahraničních firem velmi neovlivní,“ říká Jana Vlková.

Více záležet podle jejích slov bude, jak se celý konsolidační balíček promítne do obchodního prostředí.

„Pokud se promítne také do stavebních a provozních nákladů nebo do energií, může to mít negativní vliv. Tyto faktory budou jednoznačně hrát rozhodující roli v tom, jestli je pro investora investice vhodná a jestli zůstáváme atraktivní lokalitou, jakou jsme pro investory dnes,“ dodává.

Tlak na zvyšování daně u komerčních nemovitostí vznikal ještě před jednáním o konsolidačním balíčku. Peníze navíc měly ale v původní verzi směřovat pouze obcím, tak jako to tomu bylo dosud. Nové zvýšení by podle nového návrhu padlo do rukou státu.

Plánovaná změna podle ředitelky oddělení zaměřující se na poradenství komerčních nemovitostí nezatíží obce a jejich plánovaný rozvoj, její výnos se ale na druhou stranu také nezmění. Šance na dodatečné investice však existuje.

„Jde zejména o motivaci obcí komunikovat s developery, kteří jim mohou přinést dodatečné prostředky a investice. Dnes je mnoho developerů, kteří přináší do lokality investice navíc, například do infrastruktury,“ vysvětluje v pořadu Agenda Jana Vlková.

Zvýšení daně z nemovitosti by ale mohlo mít i mírně pozitivní vývoj pro majitele komerčních nemovitostí.Mohlo by se totiž promítnout do zlepšování jejich řízení rozvoje.

„Pokud nemá majitel obsazenou budovu, náklad na daň z nemovitosti padá na majitele. Zvýšené náklady na poplatky za služby, ať už obsahují cokoliv, energie nebo daň z nemovitosti, motivují majitele, aby svou budovu měli obsazenou,“ konstatovala Vlková z Colliers.

Nutno dodat, že jde o situaci, která už na trhu nastala s ohledem právě na zvyšování cen energií a obecné zvyšování cen v ekonomice spojené s inflací.

Negativní dopady navíc umocňuje celková nejistota na nemovitostním trhu.

„Žijeme v nejistotě už téměř celý rok. Problém není jen ve zvýšení daní, ale také ve financování nových projektů výstavby. Letos budeme nastavovat úplně nové standardy toho, co se bude dít dál,“ upozorňuje Jana Vlková.

Developeři, investoři, majitelé pozemků a nemovitostí podle jejích slov dnes vyčkávají, jak se bude celé investiční prostředí vyvíjet a kam půjdou úrokové sazby.

„V tuhle chvíli je rizikové stavět jak rezidenční, tak komerční stavby. Vysoké úrokové sazby zdražují nemovitost, což bude mít vliv na to, za kolik bude majitel nemovitost dál pronajímat, například za dva, za tři roky, až tu budovu postaví. Proto dnes trh analyzuje a řeší, kam až si může dovolit zajít,“ dodává.

Celé znění najdete v úvodním videu nebo v oblíbené podcastové aplikaci.