Článek
Úředníci na stavebních úřadech si zvykají na nový digitalizovaný systém. Jeho spuštění ale od počátku provází řada problémů, které se Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) snaží za běhu řešit. Nyní se přidává další komplikace. Jde o přístup k datům z původních digitálních systémů, ve kterých úředníci dosud zpracovávali a stále zpracovávají tisíce žádostí podaných podle starého stavebního zákona, jehož platnost skončila na konci letošního června.
Ačkoliv na úřadech už čeká nový centrální informační systém stavebního řízení (ISSŘ), který si úředníci teprve osahávají a který ten původní brzy plně nahradí, starého systému se stavební úřady ještě roky nezbaví.
„Stavební úřady mají povinnost data uchovávat do okamžiku, kdy řízení stále běží. To může v některých extrémních případech trvat i deset let,“ vysvětluje tiskový mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Petr Waleczko.
Statisíce korun ročně z rozpočtů měst
Za systém, který bude u většiny žádostí roky sloužit pouze jako databáze informací o stavebních řízeních, obce a města budou ale muset zaplatit. Podle informací společnosti Vita Software, dosud největšího dodavatele digitálního systému pro stavební úřady v Česku, se v případě menších obcí poplatky za využívání systému vyšplhají ročně zhruba na šedesát tisíc korun.
„V případě větších měst je to více. Jim ale zároveň nabízíme i další služby, které jsou navázané na jejich velikost,“ uvedla Ivana Havlíková, jednatelka Vita Software s tím, že program dodávala přibližně 85 procentům všech úřadů v zemi.
Řešením, které by obcím a městům mohlo ročně z jejich rozpočtů ušetřit desítky až stovky tisíc korun, by podle MMR mohla být migrace dat mimo tyto digitální systémy.
I to by ale stálo peníze. Konkrétně zmíněná Vita Software, jejíž systém už léta využívá zhruba šest stovek stavebních úřadů v Česku, nechce úřadům uvolnit data bez boje. Uživatelským odchodem úřadů by totiž firma přišla o podstatnou část svého podnikání.
„Ztráta stavebních úřadů je pro náš byznys dost velká rána. Máme sice ještě jiné programy. Služby poskytujeme například Silničnímu správnímu úřadu nebo Vodoprávnímu úřadu a dalším. Stavební úřady ale pro nás dosud byly vlajkovou lodí,“ říká Ivana Havlíková.
Takže ačkoliv data evidovaná v systému patří obcím a městům, účtovat si chce za práci s převedením jednotlivých dat.
„O částce, kterou si za ni chceme říct, zatím jednáme. Je třeba nejprve zjistit, kolik práce si vyžádá malá obec, obec s rozšířenou působností nebo statutární město. Myslím si, že bychom se ale po celkové kalkulaci nedostali ani na desetinu sumy, která byla zveřejněna,“ uvedla jednatelka Vita Software.
Podle informací, které pro Hospodářské noviny uvedl Petr Klán, ředitel odboru digitalizace a informačních systémů na Ministerstvu pro místní rozvoj, totiž firma původně požadovala 600 tisíc korun za každý převedený stavební úřad. Tedy 360 milionů za všechny.
Stát za migraci dat nezaplatí
Za přesun dat ale stát dodavateli, ať už v jakékoliv částce, zaplatit odmítá.
„V rámci financí Národního plánu obnovy na digitalizaci stavebního řízení není vyčleněn rozpočet na migraci dat z předchozích systémů,“ komentoval situaci Petr Waleczko za MMR.
Zároveň ale dodal, že resort migraci těchto dat v dlouhodobějším časovém horizontu pravděpodobně zahájí.
„Hledáme cesty, aby za původní systémy obce nemusely platit,“ dodal pro SZ Byznys.
Firem, které zvažují stejnou strategii jako Vita Software, může být více. Stavební úřady totiž dosud mohly využívat různé digitální systémy. Na dotaz redakce SZ Byznys, zda a případně jak jednání s dalšími dodavateli o převedení dat probíhají, ale resort nereagoval.
