Chystá se nový plán na regulaci Airbnb. Podnikatelům hrozí milionové pokuty

Po letech neúspěšných snah regulovat v Česku trh s krátkodobými pronájmy přichází Ministerstvo pro místní rozvoj s novým plánem, jak „zkrotit“ vlastníky a pronajímatele nemovitostí určených k tomuto typu ubytování.

Novela zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu by podle Jakuba Michálka, předsedy poslaneckého klubu Pirátů, který stojí za návrhem regulace, mohla vstoupit v platnost od ledna příštího roku. Uvedl to v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys po jednání u kulatého stolu se zástupci poslaneckých klubů, hlavního města Prahy, ubytovatelů a dalších zainteresovaných stran.

Regulace má podle současného plánu v první řadě rozdělit profesionální a příležitostné ubytovatele a vztahovat se bude pouze na profesionály, jejichž příjmy z této činnosti přesahují 30 tisíc korun za rok, tedy částku, která je osvobozena od daně z příjmu.

Oproti snahám o regulaci krátkodobých pronájmů v minulých letech má být dodržování opatření tentokrát pojištěno právní vymahatelností. „Pokud budou porušovat pravidla, u těch velkých poskytovatelů může pokuta dosáhnout až na 10 milionů korun. V případě opakovaných prohřešků a nemožnosti domluvy jim hrozí zákaz činnosti,“ uvedl Michálek.

V současnosti na poli krátkodobých pronájmů stojí regulace pouze jedna, je navíc svázána se stavebním zákonem. Podle jeho znění majitelé bytů, kteří v nich chtějí poskytovat krátkodobé ubytovací služby, musejí požádat stavební úřad o souhlas se změnou užívání stavby. Nemovitost tedy nesmí mít charakter takzvané „Stavby pro bydlení“, ale „Stavby ubytovacích zařízení“.

Při užívání stavby v rozporu s jejím účelem tak má stavební úřad právo udělit až půlmilionovou pokutu.

Vzhledem k tomu, že pro krátkodobá ubytování zatím neexistuje jiná vymahatelná regulace, řada snah měst a obcí o zlepšení v této oblasti už přišla vniveč. Například v roce 2020 přijal Parlament novelu zákona o cestovním ruchu, která měla stanovit povinnosti online platformám, které zprostředkují ubytovací služby. Chyběla ale právě právní vymahatelnost, která z tehdejších plánů na regulaci vytvořila nefunkční nástroj.

„Na základě tohoto zákona v loňském roce živnostenské odbory pražských městských částí zaslaly výzvy platformám jako jsou Airbnb, Booking.com a další, aby sdělily informace o uzavřených smlouvách a místech, kde jsou ubytovací služby provozovány. Z osmnácti oslovených společností však vyhověla jen jediná,“ uvedl Michálek.

V letošním květnu na dlouhodobou kritiku Airbnb v hlavním městě zareagovala i samotná platforma. Ta by podle dostupných informací chtěla v Praze zavést systém k regulaci pronájmů. Poskytovatelé by měli u on-line nabídek povinnost zveřejňovat své identifikační číslo (IČO).

„Očekáváme, že návrh bude v souladu s nadcházející regulací trhu s krátkodobými pronájmy na úrovni EU. Na hostitele Airbnb se již vztahuje celá řada daňových povinností, ustanovení občanského zákoníku a zdravotní a bezpečnostní normy. Oslovili jsme zastupitele obcí a národní regulátory s návrhem, aby ubytovatelé v České republice byli povinni uvádět své identifikační číslo (IČO) u nabídek na všech online platformách. Vznikl by tak standard, který by byl výhodný pro hostitelskou komunitu a Pražany,“ uvedla pro SZ Byznys Ellen Madeker, Head of Public Policy CEE & DACH ve společnosti Airbnb.

Důležitou roli má v plánované regulaci hrát také posílení pravomocí obcí, které jsou turisticky vytížené, aby mohly stanovovat vlastní podmínky pro jednotlivé ubytovatele. „Obce budou samy rozhodovat například o tom, jaké náklady s turismem mají a jaké poplatky potřebují, aby je pokryly a zajistily další rozvoj obce a služeb pro občany,“ dodal předseda poslaneckého klubu Pirátů.

MMR zároveň zvýší limit poplatku za ubytování na maximální výši 100 Kč za noc. Přičemž o samotném poplatku budou rozhodovat jednotlivé obce, tak jako to bylo dříve v plánu v rámci nakonec neschválené novely živnostenského zákona.

Proti zvýšení limitu poplatku za ubytování se ale vyhrazuje například Zuzana Benešová, zakladatelka společnosti Seven Keys, která provozuje krátkodobé pronájmy přes Airbnb a ročně ubytuje asi 10 tisíc hostů.

„Takto radikální zvýšení mi připadá dost nešťastné. Citelně to postihne ty hostitele, kteří již poplatky řádně platí, a naopak ještě více odradí ty, kteří se placení vyhýbají. Spíše než zvýšení poplatku téměř na pětinásobek by se vláda měla soustředit na neplatiče. To, zda lidé poplatky za své hosty platí, si mohou úřady dohledat. Podle mého názoru – než vymýšlet další regulace by bylo od státu efektivnější umět si pohlídat dodržování již existujících povinností,“ říká Zuzana Benešová.

Důvodů pro zpřísnění podmínek pro podnikání s krátkodobým ubytováním je podle českých zákonodárců hned několik. Hlavním důvodem je podle Jakuba Michálka vysídlování historických center měst, kde je tradičně vysoká koncentrace turistů, jako je Praha, Krumlov nebo lázeňská města.

V případě hlavního města, dle dat MMR z července loňského roku, tvoří byty pro krátkodobé ubytování významný podíl na bytovém fondu v historickém centru.

„Regulace zajistí, že se sousedi budou moci v klidu vyspat. V turisticky atraktivních lokalitách dnes večery připomínají opilecký večírek, který brání lidem v centru města normálně žít. Chápu, že když někdo žije například v centru Prahy, musí přijmout větší míru ruchu na ulici, ale nesmí to vést k tomu, že se centrum města vybydlí a stane se z něj jen zábavní park, kde nikdo reálně nežije,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů.

Na stížnosti kvůli rušení ze sousedství bytů vyhrazených pro Airbnb už reagovala samotná platforma, která v polovině letošního července zavedla globální zákaz večírků v nabídkách ubytování.

„Nová trvalá politika nadále stanoví závažné důsledky pro hosty, kteří nedodržují pravidla. Ty sahají od pozastavení účtu až po úplné vyloučení z platformy. V roce 2021 bylo z Airbnb celosvětově vykázáno více než 6 600 hostů za porušení našeho zákazu pořádání večírků,“ uvedla společnost ve svém prohlášení.

Kromě nežádoucích změn v sousedství bytů dělá poslancům starost také vliv na zhoršující se situaci v dostupnosti bydlení.

„Nezanedbatelný je také vliv na tradiční odvětví hotelnictví, jehož zástupci často lobbují za nastavení stejných podmínek,“ napsali sociální demokraté v návrhu vlastní novely zákona, kterou předložili v loňském roce.

Naopak proti zavádění regulací vůči poskytovatelům krátkodobého ubytování byly především pravicové strany, které upozorňovaly na možný zásah do práva na soukromé vlastnictví. I to byl důvod, proč dva návrhy regulace neprošly Sněmovnou.

„Návrh jsme projednávali s koaličními partnery i opozicí. Reflektovali jsme požadavky na vlastnické právo i zásahy do podnikání. Proto bych řekl, že současná úprava je v rozumných mantinelech. Z politického hlediska máme poměrně širokou shodu,“ uvedl Michálek.

Ve srovnání s ostatními zeměmi ale Česko svým návrhem regulace stojí ještě velmi při zemi. Některá města, jako je například Paříž, Berlín, Barcelona nebo Amsterdam, už před časem zavedla přísná pravidla, mezi která patří například omezení počtu dnů v roce, kdy smějí pronajímatelé hostům své nemovitosti nabízet, byty v Praze se ke krátkodobému ubytování pronajímají prakticky bez omezení.

Příkladem ostrých regulací může být i Berlín, kde vlastník dvou a více bytů, které využívá ke krátkodobému ubytování, je může pronajímat maximálně na devadesát dnů v roce.