České stavebnictví vrávorá nad propastí. Firmy svou práci prodávají pod cenou

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

České stavebnictví podle firem i statistiků vykazuje pokles. Příčinou vývoje na trhu je vedle zpomalení ekonomiky také horší dostupnost úvěrů a pokračující ochlazení poptávky. A to se propisuje celým segmentem.

Začněme na samotném startu stavby – tedy u výrobců materiálů. Podle šéfa firmy Heluz Jana Smoly jsou teď v nejhorší situaci v novodobé historii. V situaci, která je prý mnohem horší než při poslední krizi. Poptávka dramaticky propadla a výrobky tak není potřeba vyrábět.

Výrobci cihel proto sáhli k odstávce svých závodů.

Nadnárodní firma Wienerberger na zimu uzavřela osm z devíti českých závodů. „Nemůžeme vyrábět na poloviční výkon. My buď vyrábíme naplno, nebo máme závod uzavřen,“ vysvětluje odstávku šéf firmy Kamil Jeřábek.

Také další výrobce – český Heluz – už dva ze svých závodů v říjnu odstavil. Teď se chystá i na odstávku třetího a čtvrtý závod zůstává s otazníkem – záležet bude na vývoji poptávky na trhu.

Situace je o to vážnější, že fabriky v tomto roce nestojí poprvé. „Letos je to už druhá odstávka. Prakticky celé jaro stály všechny provozy,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys Jan Smola. Letos tak odstávky jednoznačně převáží nad výrobou.

Ochlazení je dáno i cenou. V loňském roce se ceny stavebních materiálů vyšplhaly do rekordních výšin – ceny cihel jen za loňský rok vyskočily o čtvrtinu. Firmy si sáhly na rekordní výsledky, ze kterých teď propady sanují. Wienerberger loni meziročně zvýšil tržby o pětinu na 4,87 miliardy korun. Zisk před zdaněním vzrostl na 1,65 miliardy korun. Cihlářské skupině Heluz zase konsolidovaný zisk po zdanění loni vzrostl o 50 procent na téměř 663 milionů.

Teď ceny stavebních materiálů klesají. Ale zájem o ně neroste. „Za mě je to je základní symbol toho, v jakém stavu je ekonomika a stavebnictví jako takové,“ dodává k tomu Petr Vaněrka, generální ředitel společnosti ProDoma.

Od výrobců se totiž situace přelévá právě do obchodu. I obchodníci potvrzují propad a nejvíce právě u těch materiálů, které jsou na samotném počátku stavby. Situaci navíc výrobcům komplikují tím, že sami mají ještě plné sklady a tak objednávky výrazně ponížili.

ProDoma tak počítá pro letošní rok s poklesem obratu o 18 procent. „To považujeme za úspěch,“ dodává Vaněrka.

Zatímco ještě v první polovině roku 2022 se zboží rezervovalo půl roku dopředu a výrobci se mezi sebou nahrazovali podle toho, kdo byl vůbec schopen dodat, na podzim roku 2023 přišel absolutní zvrat.

„Propady bytů jsou zhruba o 25 procent, tak se dá říct, že prodej stavebních hmot se propadá o podobné číslo,“ říká Vaněrka.

Spíše než aktuální čísla je podle něj alarmující trend a prognóza. „Jsou tady materiály, které klesly o 60 procent a to jsou přesně ty materiály, které se ocitají ve stavbě v počáteční fázi. Každý výrobce teď bude mluvit trošku jinak a já si myslím, že je to právě tím, v jaké fázi chronologie té stavby se ocitá. Vlastně se dá říct, že na každého dojde,“ dodává Vaněrka.

Upozorňuje přitom, že 40 až 60 procent je obrovský propad, který nebude jednoduché nastartovat zpátky.

A dostáváme se ke stavebním firmám, které materiály nakupují. I ty trápí nižší poptávka, tentokrát ze strany zadavatelů zakázek k výstavbě. A příští rok podle odborníků nebude lépe.

„Kapacity stavebních firem jsou aktuálně na 93procentní úrovni vytížení, pro příští měsíce ale podle našeho dotazování klesne průměrně vytíženost kapacit na 85 procent. Některé společnosti nyní mají zakázky pouze na dva až tři měsíce a to může být problém,“ říká provozní ředitel analytické společnosti CEEC Research Petr Ondrášek, která pravidelně realizuje průzkum mezi stavebními firmami v Česku.

Ředitelé některých stavebních firem během dotazování dokonce přiznali, že některé zakázky takzvaně dumpují, tedy podbízejí se nabízenou cenou na trhu, aby si zajistili práci na následující měsíce.

„Takového chování se dnes dopouští téměř jedna třetina firem, že v nabídkách porušuje svoje interní předpisy, ať už ceníkové sazby nebo termíny dodání. To může být pro tyto firmy rizikem a na příští rok to omezí jejich schopnost investovat do údržby a rozvoje,“ upozorňuje Petr Ondrášek.

Podle Roberta Špalka, předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě za letošním poklesem stojí zejména propad bytové výstavby.

„V příštím roce nepočítáme s výrazným oživením trhu. Letošní mírný pokles se zřejmě bude opakovat. Na tomto trendu se podílí zejména propad bytové výstavby,“ potvrdil.

Jen v letošním roce totiž počty zahájené bytové výstavby meziročně klesají o 14,6 procenta, za srpen to bylo dokonce téměř o celou čtvrtinu. Od dubna klesají v průměru o 10,4 procenta každý měsíc také počty stavebních povolení.

Řada developerských firem totiž v době drahého financování a nejisté ekonomické situace, která donutila velkou část potenciálních kupujících počkat na příznivější dobu, výstavbu svých nových projektů odložila.

Jako první tento krok oznámila už vloni na podzim společnost Central Group, která odložila více než 700 nových bytů. A další developeři následovali.

„Do prodeje se proto v posledním roce dostává menší počet bytů, než tomu bývalo v předchozích letech, a pokud výrazně neklesnou ceny stavebních dodávek a úrokové sazby, bude k odkládání nové výstavby docházet i nadále,“ říká za největšího rezidenčního stavitele v Česku Ondřej Šťastný, hlavní analytik.

V důsledku toho by bytový deficit, s nímž Česko bojuje už dlouhé roky, mohl začít nabírat na stále větších obrátkách. „Počet bytů v nabídce by se mohl snížit až o několik tisíc během následujících dvou až tří let,“ dodává Šťastný z Central Group.

Aby se výstavba mohla ve větším rozběhnout, musí podle odhadů developerů ceny stavebních dodávek klesnout zhruba o 10 až 15 procent ve srovnání s loňským rokem, kdy ceny některých stavebních materiálů rostly i o desítky procent měsíčně.

„Projekty za těchto podmínek ekonomicky nefungují. Co se týká výnosové stránky, tedy cen nemovitostí, ty v posledních měsících spíše stagnují, naopak nevidíme, že by na straně stavebních nákladů docházelo k zásadnějším redukcím,“ komentuje Petr Michálek, generální ředitel Skanska Residential.

Podle majitele společnosti Ekospol Evžena Korce patří k hlavním viníkům současné situace a zhoršující se dostupnosti vlastního bydlení kromě drahého materiálu i vysoká cena stavební práce. „Ceny stavebních prací v říjnu meziročně vzrostly o dalších 3,6 procenta. Už sice nevidíme závratný dvouciferný růst, ale pokračující zdražování nevěstí nic dobrého,“ říká podnikatel.

Data totiž ukazují jednoduchý trend. Zatímco počet vydaných stavebních povolení klesá, celková hodnota povolených staveb výrazně vzrostla – tedy staví se méně, ale za mnohem víc peněz.

„U bytových domů jde o miliony korun, velké infrastrukturní stavby se prodražují až o stovky milionů,“ dodává Korec.

Situace na poli rezidenčních nemovitostí navíc v posledních měsících mění u stavitelů skladbu jejich zákazníků. „Ve vyšším procentu nežli dříve přicházejí klienti schopni svůj dům zaplatit bez hypotéky. Dříve šlo o nízká procenta klientů. Dnes je to třetina naší výstavby,“ potvrzuje David Mencl, generální ředitel společnosti Ekonomické stavby.

Jak ale šéf společnosti uvedl, za změnou nestojí jen vysoké úrokové sazby. Problém se začal totiž kumulovat už o několik let dříve, kdy Česká národní banka začala utahovat podmínky pro získání hypotéky.

„Od omezení poměru mezi hypotečním úvěrem a zástavní hodnotou nemovitosti (LTV), zkrácení maximální splatnosti ze 40 na 30 let nebo zavedení limitů DTI (poměr výše celkového zadlužení) a DSTI (procentní vyjádření podílu ročních průměrných výdajů). Každý z těchto kroků významně zhoršil dostupnost hypotéky,“ říká David Mencl ze společnosti Ekonomické stavby.

„Dnes mnozí očekávají, že po odeznění vysokých úroků bude vše slunečné. Ve skutečnosti hluboké zásahy ČNB budou dále hypotéky mladých lidí dusit,“ dodává.

Problém s propadem poptávky ve všech oblastech stavebnictví neřeší pouze Česko. Pokles řeší i další evropské země.

„Ze sousedních zemí vykazuje horší vývoj německé stavebnictví, které vykazuje pokles na hodnotě o dvě procenta, nebo maďarské stavebnictví, které se aktuálně propadá o 3,1 procenta,“ říká Petr Ondrášek z analytické společnosti CEEC Research.

Slovenské stavebnictví proti českému v letošním roce ještě stagnuje, navzdory tomu, že na Slovensku dochází k propadu v hodnotě zadávání veřejných zakázek stavebním firmám o celou třetinu. „To se projeví poklesem stavební produkce v příštím roce,“ upřesňuje odborník.

Naopak lepší výsledky vykazuje produkce stavebnictví v Rakousku (+1,4 %) nebo v Polsku (+2,1 %), kde se otáčí stavebnictví k růstu. „Polská vláda vytvořila program pro mladé do 45 let, kterým nabízí hypoteční úvěr s dvouprocentní úrokovou sazbou s fixací na deset let,“ říká Petr Ondrášek.

Rozdíl mezi bankovní a dotovanou sazbou doplácí stát, což pomáhá plánům výstavby rezidenčního bydlení.

„U nás spojujeme očekávání na zlepšení zejména se zrychlením povolovacích procesů s nástupem nové stavební legislativy od příštího roku,“ uzavírá expert.