Češi bydlí skoro nejhůř v Evropě. Od potupy nás zachránily střechy a topení

Celková úroveň bydlení v Česku odpovídá ve srovnání se zbytkem Evropské unie 21. příčce, vyplývá z Indexu prosperity Česka. Na konec tabulky nás posouvají především vysoký podíl výdajů, které se pojí s chodem domácnosti, špatná finanční dostupnost bydlení, délka stavebního řízení a roztříštěnost samosprávy.

Kvalita bydlení, což je jeden z komponentů celkového indexu, je nicméně v Česku v porovnání se zbytkem EU na vysoké úrovni a jen díky ní neskončilo Česko na posledních místech. Téměř všechny domácnosti jsou totiž schopny svůj domov adekvátně vytopit a do více než 90 procent z nich nezatéká. Obě tyto hodnoty jsou výrazně lepší než unijní průměr. To se však v příštích letech může změnit společně s růstem cen energií.

Česku připadá v eurounijním srovnání v oblasti bydlení 21. příčka. První pozici obsadil jeden ze severských států, kterým je tentokrát Finsko. To se chlubí vysokou úrovní bydlení, protože novostavby stojí relativně méně, stavební řízení jde rychle a relativně dostupné je i vlastní bydlení. Naopak nejhůř dopadlo Slovensko.

Navzdory tomu, že Česko se oproti sousednímu Slovensku umístilo o pár příček výše, drží se na jednom z posledních míst žebříčku. Jedním z nejpádnějších důvodů je vysoká cena nemovitostí v poměru k tuzemským příjmům.

„Ceny nemovitostí v Česku dle posledních dat Eurostatu vzrostly ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně o téměř 26 procent, což je největší nárůst z EU. Spolu s růstem úrokových sazeb se tak vidina pořízení vlastního bydlení stala zase vzdálenější,“ říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Kromě toho, že pořízení i výstavba nového bydlení v Česku stojí velké peníze, váže se k nim zároveň i řada komplikací spojených se státní správou.

Jen získat stavební povolení v Česku průměrně trvá 246 dnů, asi stejnou dobu, jako lze stavební povolení vyřídit v Kosovu nebo v Pobřeží slonoviny. Není však výjimkou, že se při plánování větších stavebních projektů, které zahrnují výstavbu v řádech stovek bytů, na stavební povolení čeká i několik let.

„Délka stavebního řízení je jen část problému, podobně dlouho trvají i změny územních plánů, které málokdy umožní postavit to, co je aktuálně potřeba, v parametrech, které by u veřejnosti nevzbuzovaly často oprávněný odpor,“ popisuje problémy v Česku architekt a urbanista Peter Bednár, který se dlouhodobě věnuje plánování městských struktur, krajině a veřejnému prostoru.

Výrazně rychleji lze stavební povolení vyřídit například v Dánsku a Finsku, kde tato administrativa vychází jen na přibližně 65 dní. Není tak divu, že tyto severní země stojí v čele žebříčku.

Takto nepříznivé podmínky výstavby se podepisují i na tom, že má Česko čtvrtý nejnižší počet bytů a domů na tisíc obyvatel. Zatímco v prvním Řecku vychází na tisíc obyvatel 595 ubytování, v Česku se stejný počet občanů musí spokojit jen se 408 byty či domy.

Nedostatek bytů a domů logicky nejvíc dopadá na sociálně slabší. V Česku je bez domova zhruba 22 osob z 10 tisíc obyvatel. Všechny státy EU sice počty lidí bez domova nesledují, přesto lze tvrdit, že se dostáváme nad průměr unijního srovnání. Problému nepomáhá ani takřka nedostupné sociální bydlení. To představuje pouze 0,4 procenta celkového počtu obytných domů a bytů. Průměrná hodnota Evropské unie přitom dosahuje 7,5 procenta.

Rostou i počty ohrožených domácností. „Ve Zprávě o vyloučení z bydlení 2021 mluvíme o 35 až 62 tisících domácností v bytové nouzi. Dalších 130 až 190 tisíc domácností, ve kterých žije přibližně 100 tisíc dětí, je ohroženo ztrátou bydlení. Až 350 tisíc domácností, z nichž třetinu tvoří seniorské domácnosti, pak trpí nadměrnými náklady na bydlení,“ vysvětluje Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.

Takto pomalá výstavba spolu s vysokou cenou nemovitostí a vysokou poptávkou po vlastnickém bydlení dlouhodobě zhoršuje jeho dostupnost. Alternativu představuje nájemní bydlení, na které se v Česku stále často nahlíží tak trochu „skrz prsty“.

Podle Eurostatu žije v nájemním bydlení v Česku jen 21 procent populace, zatímco evropský průměr činí 30 procent. I v jeho případě, právě kvůli zvyšující se nedostupnosti vlastnického bydlení, popularita roste, ovšem jen velmi pomalu.

„Pokud se poměr mezi příznivci vlastnictví a nájmu v čase mění, tak nevýznamně a velmi zvolna. Rozhodně nejsme svědky nějaké zásadní změny a trendu. Češi zkrátka preferují vlastnictví. Na tom dosud nic významného nezměnily ani zhoršující se dostupnost vlastnického bydlení, rostoucí úrokové sazby úvěrů či dlouhodobě jedny z nejdražších bytů v přepočtu na výši platů,“ uvádí Jiří Šedivý, tajemník asociace stavebních spořitelen.

Navzdory celkovému pořadí si však Češi na kvalitu bydlení v porovnání s ostatními zeměmi EU příliš stěžovat nemohou. Bez plísně či děravé střechy žije 93 procent Čechů, hygienická zařízení, tedy splachovací toaleta, sprcha či vana chybí jen v 0,1 procenta domácností a adekvátně topit může 97,8 procenta z nás. To by se ale mohlo brzy změnit.

„Podíl domácností, které jsou schopny dostatečně vytápět své domy, může již brzy začít významně klesat. Budovy totiž patří k největším žroutům energie v EU, přičemž většina spotřeby připadne právě na vytápění, které z velké části tvoří zemní plyn. Jedním z klíčových dlouhodobých řešení, nejen pro snížení energetické závislosti a emisí, ale také pro zvýšení kvality života obyvatel, jsou proto renovace budov,“ vysvětluje ředitelka Šance pro budovy Šárka Tomanová.

V České republice podle jejích slov stojí přibližně 1,6 milionu rodinných domů, 220 tisíc bytových domů a 620 tisíc veřejných a komerčních budov, přičemž stovky tisíc z nich stále čekají na zateplení.