Článek
Česko další rok v řadě zaznamenává pokles v oblasti kvality a dostupnosti bydlení. Podle letošního Indexu prosperity a finančního zdraví odpovídají podmínky bydlení v tuzemsku až 23. pozici v rámci evropské sedmadvacítky.
Meziročně si tak Česko pohoršilo o jednu příčku, a ačkoliv nejde o výrazné zhoršení, kvalita a dostupnost bydlení v eurounijním kontextu klesají už třetí rok v řadě.
„Podmínky bydlení v Česku zhoršují obvyklí podezřelí – vysoké ceny novostaveb, finanční nedostupnost, zdlouhavý proces stavebního řízení a nová výstavba celkově,“ komentuje výsledky analytik projektu Evropa v datech Milan Mařík.
„Zatímco třeba Švédové či Finové mohou koupit průměrně velký byt za osm ročních platů, Češi jich potřebují 13,“ upřesňuje.
Za finanční nedostupností stojí především nedostatečná výstavba nových bytů. „Hrubý odhad ukazuje, že ročně potřebujeme postavit cca 50 až 60 tisíc nových bytů. Za posledních deset let jsme jich ale postavili něco málo přes 30 tisíc ročně. Proto dlouhodobě poklesla dostupnost bydlení měřená násobkem průměrných ročních příjmů k ceně průměrného bydlení,“ vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
V roce 2022 sice došlo k výraznému navýšení výstavby bytů, to se však, jak Navrátil dodává, dlouhodobě neprojeví. „Sice jsme zaznamenali nárůst dokončených bytů v roce 2023 o šest procent v meziročním srovnání, nicméně letos opět klesá počet zahájené výstavby, což se projeví se zpožděním v poklesu dokončených bytů,“ dodává.
Poptávka navíc po dvouletém období, kdy významně rostly úrokové sazby hypoték, s jejich navazujícím mírným poklesem, opět startuje. Ukazují to například čísla developerských firem, které prodávají nové byty na území hlavního města.
„Letošní prodejní čísla se tak přibližují rekordním výsledkům z roku 2021, kdy byly developerské rezidenční projekty téměř vyprodány. Vzhledem k současné situaci na trhu očekáváme, že tento silný trend bude pokračovat i v následujících kvartálech,“ uvádí předseda představenstva Skanska Residential Petr Michálek.
A na tento vývoj reagují také ceny novostaveb. Na konci letošního třetího čtvrtletí průměrná nabídková cena nových bytů dosáhla 160 720 korun za metr čtvereční, což je meziročně o 6,8 procenta více. Celkově jde o historicky nejvyšší cenu, za kterou se v Česku nemovitosti dosud prodávaly.
O polovinu dražší novostavby než v roce 2015
Nejen nyní, ceny novostaveb procházejí poměrně strmým růstem dlouhodobě. Průměrná cena se dnes pohybuje na hodnotách o 57 procent vyšších než v roce 2015, přičemž jde o šestý nejstrmější růst z 27 členů EU.
Česko tak stojí vysoko nad eurounijním průměrem, který představuje 37procentní nárůst ceny novostavby. Například ve Francii za stejné období novostavby podražily o devět procent, na Slovensku pak o 16 procent a v Německu o 41 procent.
Index prosperity Česka
Společný výzkum České spořitelny a datového portálu Evropa v datech měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi. Index pojímá prosperitu v širokém socioekonomickém rámci a neměří pouze výkonnost ekonomiky, ale také faktory, jako jsou kvalita života, vzdělání, zdraví nebo bydlení.
Index vychází z analýzy veřejných datových zdrojů (Eurostat, OECD apod.) a analytických dat České spořitelny. Navazuje na stejnojmenný projekt z loňského roku. Více na www.indexprosperity.cz.
Vybrané dílčí ukazatele Indexu prosperity:
- stav ekonomiky,
- vzdělávání a výzkum,
- kvalita trhu práce,
- digitalizace a infrastruktura,
- bydlení,
- prostředí pro podnikatele,
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem Indexu prosperity Česka.
Domácnosti nemohou dostatečně topit
K celkovému zhoršení přispívají i rostoucí výdaje spjaté s bydlením, které komplikují Čechům bydlení. S nadměrnými výdaji na bydlení se v Česku potýká devět procent domácností oproti šesti procentům domácností, jež uváděla předchozí data z roku 2021.
Nárůst cen se týká zejména topení. Počet českých domácností, které nemohou dostatečně topit, se meziročně zdvojnásobil na šest procent. Jakkoliv nejde o příznivou situaci, stále se Česko pohybuje pod eurounijním průměrem, který činí devět procent.
Rostoucí náklady na bydlení, které často ženou nahoru ceny energií, u nás spadají mezi nejzávažnější problémy v oblasti bydlení, se kterými se v poslední době potýkáme.
„Domácnosti, které platí víc než 40 procent svých příjmů za bydlení, jsou současně v energetické chudobě. Mnoho lidí v Česku žije v prostorách s vysokou energetickou náročností nebo nevhodným typem vytápění,“ říká ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová.
Nejenže se podle jejích slov zvyšuje podíl domácností, které vynakládají na své bydlení zmíněných 40 procent svých příjmů, roste také podíl těch, kteří za bydlení platí i více než 50, a dokonce 70 procent příjmů. Do poslední kategorie podle dat Platformy pro sociální bydlení aktuálně v Česku spadá 115 tisíc osob.
