Hlavní obsah

Airbnb a spol. se mají podělit o data. Stát chce dosáhnout na pronajímatele

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Podle odhadů může být až 70 procent krátkodobých pronájmů úplně mimo dosah úřadů. Avšak část regulace, kterou Česko kvůli tomu chystá, by podle experta z oboru byla pro některé hostitele likvidační.

Článek

Česko se chystá regulovat pravidla pro majitele nemovitostí, které pronajímají pouze krátkodobě například turistům. Odvětví totiž podle odborníků o sobě dlouhodobě nedává informace, které stát i obce potřebují k vyčíslení daní a místních poplatků.

„Odhadovat velikost šedé ekonomiky je vždy složité, nicméně podle propočtů ministerstva není hlášených 40 až 70 procent pobytů přes online platformy. Kvůli tomu může stát ročně přicházet o téměř 800 milionů korun na daních. Obce a města navíc tratí asi 55 milionů za rok na poplatcích z pobytu,“ uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj Lukáš Černohorský.

Některé lokality jsou navíc objemem nemovitostí užívaných turisty ke krátkodobým pronájmům zavalené a některé se dokonce obávají odlivu vlastních obyvatel.

Zákaz by byl likvidační

Ačkoliv by změny v rámci chystané novely zákona o podnikání v cestovním ruchu mohly podle pronajímatelů pomoci část oboru vyvést z šedé ekonomiky, mají obavy o svůj byznys.

„Nová pravidla zlepší přístup k údajům o krátkodobém ubytování. Očekáváme, že vznikne transparentnější trh pro všechny jeho účastníky. Máme ale také obavy, že návrh, který by obcím umožňoval omezit maximální dobu, kdy je možné nemovitost pronajímat, omezí práva našich hostitelů. Zákaz by obce a města totiž mohla zavádět bez jakéhokoli odůvodnění,“ uvedla manažerka veřejné politiky pro střední a východní Evropu ve společnosti Airbnb Gosia Kacprzyková.

Podle předsedy České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí (ČAPUS) Matěje Koutného by zavedení této možnosti pro obce bylo pro řadu pronajímatelů krátkodobých ubytování likvidační.

„Z našeho pohledu nejde o omezení, ale faktický zákaz činnosti. Opatření by navíc nefungovalo za tím účelem, který je z pohledu evropského nařízení jediný legitimní, a tím je řešení nedostupnosti bydlení,“ uvedl.

Podle dotazování, které asociace mezi svými členy uskutečnila, by totiž v případě omezení maximálního počtu dnů pro pronajímání většina nemovitostí na trh s dlouhodobými pronájmy nezamířila. Naopak by podle Koutného mohl narůstat trh s pronájmy nabízenými nelegálně.

„Když se staráte o jednu bytovou jednotku, pronajímateli se bohužel nabízí mnoho možností, jak omezení nelegálně obejít. U profesionálů by to bylo nereálné. Obávám se, že oficiální trh by se v důsledku přiškrtil a pronajímatelé, kteří daně a poplatky platí, by zmizeli, naopak by zůstali ti, kteří si své povinnosti troufnou neplnit,“ uvedl.

Obce by regulaci využily

Proti tomu stojí naopak Svaz měst a obcí ČR, podle kterého je možnost určovat maximální počet dnů v roce, kdy je v lokalitě možné tento typ pronájmu poskytovat, způsob, jak udržet rovnováhu mezi rozvojem cestovního ruchu a kvalitou života místních obyvatel.

„Očekáváme, že některé obce, zejména ty s vysokou koncentrací turistů nebo dlouhodobými problémy s dostupností bydlení, této možnosti využijí. Na druhou stranu, obce, kde krátkodobé pronájmy nepředstavují zásadní problém, pravděpodobně nebudou mít důvod k zavádění striktních omezení,“ uvedla tisková mluvčí Svazu Alexandra Kocková.

Nových podmínek by využila například městská část Prahy 1, která se s problémy souvisejícími s krátkodobými pronájmy potýká dlouhodobě.

„Dochází k výraznému narušování kvality života obyvatel. Z bytů v centru se stávají prostory pro krátkodobé ubytování, což vede ke zvýšenému hluku a rušení v domech. V důsledku toho se i ostatní obyvatelé stěhují pryč,“ uvedla starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská.

Možnost omezovat maximální počet dnů v roce, kdy je možné nemovitost krátkodobě pronajímat, je ale pouze jedním z mechanismů chystané regulace. Její jádro zůstává ve snaze získat informace od hostitelů a platforem, přes které jsou nemovitosti nabízeny.

Česku chybí informace

Ty totiž k reálnému obrazu tuzemského trhu chybí. Není například jasné, kolik pronajímatelů na trhu v reálu nemovitosti poskytuje, o jaké nemovitosti jde, jak často jsou pronajímány a za jakou cenu.

Proto má vzniknout nová digitální platforma eTurista, v jejímž rámci se budou muset registrovat pronajímatelé a také platformy, přes které budou nabídky inzerovány. Po registraci a zadání základních podnikatelských údajů pak subjekt dostane registrační číslo, které budou ubytovatelé muset povinně u svých nabídek zveřejňovat.

Dodržování pravidla zveřejnit platné registrační číslo by měly kontrolovat primárně samotné online platformy, na kterých pronajímatelé inzerují.

„Pokud nebudou povinnosti plněny, platformám hrozí pokuta až deset milionů korun,“ uvedla ředitelka odboru cestovního ruchu MMR Silvia Doušová. Správní pokuta pak může být uložena také samotnému pronajímateli, a to ve výši až 100 tisíc korun.

S kontrolou pomůže Airbnb

Na novinku, která by měla začít v Česku platit do dvou let, se připravuje Airbnb.

„Podporujeme systém digitální registrace. Chystaný portál eTurista, který má poskytnout potřebné informace o krátkodobém ubytování, pomůže řešit problémy a nejasnosti, které se v současné době mohou na trhu objevovat,“ uvedla za Airbnb Gosia Kacprzyková.

Platforma by podle jejích slov měla zavést nový mechanismus, který by měl na legálnost inzerovaných nabídek dohlížet. Bližší detaily však zatím nezveřejnila.

„Je příliš brzy mluvit o konkrétních krocích. Bude ale důležité upřesnit roli, jakou mají v otázce kontroly vnitrostátní orgány a samotné platformy,“ dodala Kacprzyková s tím, že platforma technologickým řešením naváže na finální podobu eTuristy.

Doporučované