Článek
Zakladatelé startupů a jejich investoři apelují na vládu, aby zlepšila podmínky pro zaměstnanecké akcie, takzvané ESOP. V otevřeném dopise adresovaném premiérovi Petrovi Fialovi (ODS) žádají o prodloužení odkladu daňové povinnosti na zaměstnanecké akcie či o větší flexibilitu programů, které umožňují zaměstnancům vlastnit akcie firmy.
Startupisté tvrdí, že takové změny by mohly výrazně přispět k růstu inovativních českých společností a tím i celé ekonomiky země.
Dokument podepsalo 146 zakladatelů českých startupů a investorů do nich. Mezi signatáři jsou například Jakub Havrlant ze skupiny Rockaway Capital, generální ředitel společnosti lékáren Pilulka Martin Kasa či generální ředitel prodejce letenek Kiwi.com Oliver Dlouhý.
„Aby naše země nebyla označována jako ‚montovna‘, ale stala se ‚mozkovnou‘ s dlouhodobě rostoucí ekonomikou, musíme být schopni vytvářet produkty a služby se stále vyšší přidanou hodnotou, což nelze bez inovací. A právě technologické startupy jsou firmy, jejichž smyslem existence je inovovat, hledat nové příležitosti na trhu a pak díky nim rychle růst,“ píší autoři dopisu.
V roce 2022 startupy v Česku zaměstnávaly zhruba 150 tisíc lidí. Přestože se Česko pyšní mnoha mezinárodně úspěšnými startupy, v porovnání s evropskými zeměmi spíše zaostáváme. Zatímco v tuzemsku jsou aktuálně čtyři startupy s tržní kapitalizací přes jednu miliardu dolarů, s námi srovnatelné baltské státy jich mají devět, Švédsko 25 a Izrael dokonce 26.
„Naše země má technologickou tradici, máme kvalitní univerzity a mnoho chytrých a pracovitých lidí. Bez těchto lidí úspěšný startup nelze vybudovat, ale zakladatelé jim na začátku často nedokážou nabídnout stejnou odměnu jako velké zaběhnuté firmy, včetně těch zahraničních,“ uvádí dále podnikatelé.
Jednou z mála možností, jak talentované zaměstnance podle nich získat, je nabídnout jim finanční podíl na případném budoucímu úspěšném prodeji startupu nebo jeho vstupu na burzu ve formě zaměstnaneckých akcií.
České zákony systém zaměstnaneckých akcií podle tuzemské startupové scény komplikují. Za vážný problém označují zejména daňovou povinnost pro vlastníky zaměstnaneckých akcií, která je odložená na dobu deseti let od nabytí akcií.
Podle autorů dopisu to ale nemusí být dostatečná lhůta, protože prodej startupu se do té doby nemusí uskutečnit. Žádají proto, aby zaměstnanci nikdy nemuseli dopředu platit daň z opce nebo podílu, který se stále neprodal.
V současnosti je situace taková, že ze zaměstnaneckých akcií pracovník platí daň z příjmu v několika vymezených momentech. Například když podíl ve firmě prodá, ale i když firmu opustí. Záměrem je tuto legislativu schválenou koncem roku 2023 a platnou od 1. ledna letošního roku doplnit.
Autoři dopisu také chtějí změnit ustanovení, podle kterého se opce na zaměstnanecké akcie převádějí na skutečný podíl ve firmě. Podle nich to komplikuje vlastnickou strukturu, a tím i fungování startupu.
Zákon startupům nevyhovuje
České startupy po zavedení systému zaměstnaneckých akcií volají dlouhodobě. Nový zákon, který začal platit od začátku tohoto roku, už je zavedl, ale mnoho zástupců technologických firem a investorů s ním není spokojeno.
I proto v první polovině dubna návrh na změnu právního rámce zaměstnaneckých akciových programů představili vládní Piráti. Pokud novinka úspěšně projde celým legislativním procesem, bude účinná k 1. lednu 2025.
Návrh Pirátů počítá s tím, že by se zdaňoval až prodej slíbeného podílu a hotovostní příjem ze strany zaměstnance. Návrh také pracuje s tím, že se na zaměstnance v opčním programu bude nahlížet jako na investora a jeho příjem plynoucí ze zhodnocení jeho podílu nebude brán jako příjem ze závislé činnosti.
„Chceme zlepšit prostředí pro startupy a celý ekosystém kolem nich. Každá česká úspěšná firma začínala v malém, jako je vyhledávač letenek Kiwi, antivirus Avast nebo online supermarket Rohlík. Chceme podpořit inovace a růst firem a náš návrh zaměstnaneckých akcií jim pomůže získat talenty. Jsme připraveni návrh upravit a dotáhnout s koaličními partnery,“ uvedl Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů.
Klíčové body návrhu
- Na zaměstnance, který na základě účasti v opčním programu získá akcie či podíly, se pohlíží jako na investora. Pokud zaměstnanec získá opce, jejichž budoucí realizační cena je stanovena na úrovni tržní hodnoty podílů k okamžiku vstupu do opčního programu, nevznikne při uplatnění opce příjem ze závislé činnosti, a tedy žádná daňová ani odvodová povinnost.
- Zhodnocení nad úroveň tržní hodnoty při vstupu (respektive realizační ceny, pokud je vyšší) je následně zdaněno při prodeji akcií či podílů jako ostatní příjem.
- Na prodej akcií či podílů získaných prostřednictvím opčního programu nebude umožněno aplikovat časový test, zhodnocení bude tedy vždy zdaněno.
- Pokud by opční právo bylo zaměstnanci poskytnuto se slevou oproti tržní ceně akcií či podílů v okamžiku vstupu zaměstnance do programu, je tento rozdíl zdaněn jako příjem ze závislé činnosti → uplatní se již platná a účinná pravidla provedená novelou platnou od 1. ledna 2024.
Zdroj: Piráti
Firmy návrh kvitují
„Jde do určité míry o kompromis, ale i tak má potenciál přinést zásadní změnu – tato úprava by posunula Česko mezi top deset zemí v Evropě, pokud jde o vstřícnost právního a daňového rámce vůči ESOP schématům,“ uvedl Lukáš Konečný z fondu Y Soft Ventures.
Markéta Pařízek, HR business partner investičního fondu Miton, je přesvědčena, že bez jasných pravidel pro zaměstnanecké akcie by Česko mohlo výrazně ztratit svou konkurenceschopnost na nezadržitelně se propojujících mezinárodních pracovních trzích.
„Pokud tedy dopustíme to, že se ocitneme v situaci, kdy okolní státy stanoví pro ESOP jasná a možná i výhodnější pravidla, tak hrozí reálně nejen odliv talentů, ale i odliv celých společností. Ačkoli je návrh kompromisní, může přesto znamenat posun, který by celému našemu startupovém ekosystému umožnil jeho akceleraci,“ tvrdí.
Partner ve společnosti Presto Ventures Vojta Roček míní, že konečně je na stole návrh, za který se může postavit celá startupová scéna. Reaguje podle něj na největší výzvy z minulé úpravy, drží se klíčového principu „no tax before cash“ a přináší právní rámec, na kterém lze dále stavět.
„Je to první krok správným směrem na cestě ke konkurenceschopnosti Česka v globálním startupovém ekosystému,“ uzavírá.
