Ruskému režimu nesmí projít ani koruna. Za porušení hrozí pokuta i vězení

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Česká národní banka apelovala na tuzemské banky, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině dávaly větší pozor, komu přes ně proudí peníze. Hlavním důvodem jsou nové sankce uvalené na Rusko a představitele ruského režimu.

Regulátor výslovně upozornil, aby si banky prověřily fungování svého sankčního screeningu, který kontroluje vydané seznamy sankcionovaných subjektů.

„Pro banku je uplatňování mezinárodních sankcí standardní povinností, proto se domnívám, že tímto oznámením chce ČNB zdůraznit význam plnění této sankční povinnosti,“ interpretuje výzvu centrální banky Michal Němec, ředitel nefinančních rizik v České spořitelně.

Jde třeba o maximální zkrácení doby, po kterou budou banky upravovat své systémy, aby zohledňovaly i nové sankce. „Sankce průběžně monitorujeme a implementujeme,“ informovala za Raiffeisenbank mluvčí Petra Kopecká.

Třeba Česká spořitelna má renomovaného dodavatele, od kterého odebírá aktuální přehledy sankcionovaných osob. „Ten nové osoby na seznamech automaticky doplňuje,“ popisuje Němec.

Jistý problém ale podle něj nastává ve chvíli, kdy jsou nové sankce unikátní, a banky tak musí své monitorovací systémy přenastavit. „Obdobně jako jiné banky jsme žádali Finanční analytický úřad o doplňující informace, abychom zajistili jednotnou interpretaci těchto nových sankcí,“ konstatoval manažer České spořitelny.

ČNB ve svém apelu upozornila na možné rozdíly v transkripci, zkracování, používání přezdívek (tzv. aliasů). „Je potřeba zajistit, aby skutečně došlo k naplnění sankcí v plném rozsahu vůči všem relevantním subjektům,“ napsala na svém webu.

Podle Michala Němce z České spořitelny jde o přepis azbuky do latinky, který může být různý. Nebo mohou v jiném písmu existovat znaky, které v latince nejsou. „Je to důraz na to, abychom pracovali s více alternativami,“ vysvětluje Němec.

Může ale jít také o shodu jmen. V tu chvíli bezpečnostní systém transakci označí za podezřelou a ta musí být schválena manuálně, tedy ne systémem, ale osobně. Zaměstnanci banky pak prověřují, zda konkrétní člověk je opravdu osobou ze sankčního seznamu, nebo se jen jmenuje stejně.

Obecně platí, že ve chvíli, kdy člověk provádí platbu nebo si chce pořídit nějaký finanční produkt, banka jej „prožene“ různými bezpečnostními systémy. Procedura AML (anti-money laundering = praní špinavých peněz) zkoumá, zda nedochází v rámci bankovního styku k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

Finanční instituce také provádí monitoring sankčních seznamů, kdy hlídá, aby klienti nebyli na těchto seznamech, součástí struktur společností uvedených v sankčních seznamech nebo jinak napojeni na sankcionované státy či režimy. Systém kontroluje i jednotlivé platby, které pak z účtů odcházejí.

„Sankční screening probíhá i průběžně na denní bázi, protože se sankční seznamy mění,“ popisuje Michal Němec.

Parametrů, které se sledují, je spousta. Bankovní systémy musejí být extrémně citlivé a pro spuštění alarmu postačuje i velmi vzdálená vazba například na sankcionovanou oblast nebo společnost spojenou s osobou na seznamu. Dnes je software schopen prolinkovat, kdo kde jakou společnost vlastní, a dokáže tedy spojení s osobami na sankčních seznamech identifikovat, i kdyby to bylo třeba přes dvacet společností.

„Již před eskalací konfliktu na Ukrajině bylo relativně obvyklé, že došlo k zadržení platby, kterou automatizované bankovní systémy identifikovaly jako rizikovou, zvlášť pokud šlo o transakce například s Ruskem nebo Blízkým východem – byť v naprosté většině se jednalo o preventivní opatření,“ uvedl pro SZ Byznys advokát kanceláře Havel & Partners Filip Čabart, který se specializuje na finanční právo.

Podezřelé transakce nebo obchody banky hlásí na Finanční analytický úřad (FAÚ).

Sebelepší systém ale neohlídá vše na sto procent. „Ani takto vysoce sofistikovaný systém nebude schopen postihnout vždy veškeré transakce, zvláště v případě osobních sankcí, kde bojuje zpravidla s velmi movitou a sofistikovanou protistranou, která může používat velmi složité struktury zahraničních společností přes řadu jurisdikcí, nasazovat bílé koně, často strukturu měnit, majetek přesouvat apod.,“ upozornil Čabart

Pokud i přesto dojde k situaci, kdy platba dorazí k člověku na sankčním seznamu, může následovat tvrdý trest.

„Pokud takové situaci nešlo objektivně zabránit, rozhodně není namístě banku postihovat. Pokud by se ale jednalo o nedbalostní, nebo dokonce úmyslné povolení platby konkrétním člověkem, přestože byl například ze strany bankovního systému na riziko upozorněn, důsledky pro takovou osobu mohou být opravdu velmi závažné, a to i v rovině trestního stíhání,“ varuje Filip Čabart.

Porušení omezení nebo zákazu stanoveného nařízením EU, jež určuje mezinárodní sankce, je přestupkem, za který lze udělit pokutu až do výše 50 milionů korun. Může ale jít i o přísněji postižitelné jednání – trestný čin porušení mezinárodních sankcí podle § 410 trestního zákoníku. Tam hrozí v krajním případě až osmileté vězení. Záleží na tom, kam a komu peníze dorazí a zda jde o úmyslné jednání.

Rada EU s účinností od 25. února přidala na sankční seznam osoby, které nesmějí na území EU a jimž se v EU také zmrazila veškerá aktiva v podobě finančních prostředků a hospodářských zdrojů, dalších 99 osob, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Zakázala také třeba přijímat vklady od ruských státních příslušníků nebo fyzických osob s bydlištěm v Rusku, od právnických osob, subjektů nebo orgánů usazených v Rusku, pokud celková hodnota vkladů na úvěrovou instituci přesáhne 100 000 eur (přes 2,5 milionu Kč).

Nejpozději do 27. května letošního roku také musejí úvěrové instituce předat FAÚ seznam vkladů nad 100 000 eur držených ruskými státními příslušníky, lidmi s bydlištěm v Rusku nebo právnickými osobami, subjekty či orgány usazenými v Rusku. Každých dvanáct měsíců se pak budou informace o zůstatcích aktualizovat.

Tyto instituce také musí poskytnout FAÚ informace o vkladech nad 100 000 eur držených ruskými státními příslušníky nebo fyzickými osobami s bydlištěm v Rusku, kteří získali občanství některého členského státu EU nebo právo pobytu v některém členském státě prostřednictvím režimu občanství pro investory nebo režimu pobytu pro investory.