Právní poradna: Roste pojistné i paušální daň. Hlášení u dohodářů se nemění

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podnikatelům a živnostníkům se od 1. ledna opět zvýšily odvody. Minimální záloha sociálního pojištění OSVČ (s hlavní činností) v novém roce narostla o 907 korun a minimální záloha zdravotního pojištění stoupla o 175 korun.

Dochází k tomu jednak v návaznosti na zvyšování průměrné mzdy, také ale jako důsledek dopadů vládního konsolidačního balíčku.

„U sociálního pojištění OSVČ se do roku 2023 minimální měsíční vyměřovací základ vypočítával jako 25 % ze stanovené průměrné mzdy. Konsolidační balíček však přinesl změnu ve výpočtu a postupné navýšení tohoto základu. V roce 2024 se zvýšil na 30 % průměrné mzdy, pro rok 2025 se používá 35 % průměrné mzdy a od roku 2026 se výpočet ustálí na 40 % průměrné mzdy,“ vysvětluje daňový poradce Jakub Klíma ze společnosti BDO. Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 tedy činí 4759 korun.

Minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění se stejně jako v minulosti i v současném roce 2025 stanoví jako 50 % průměrné mzdy. Navýšení je tedy dané pouze rostoucí průměrnou mzdou a minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 je tedy 3143 korun.

OSVČ na vedlejší činnost minimální zálohu na zdravotní pojištění stanovenou nemají: Buď ji neplatí vůbec (v případech, kdy jsou zároveň zaměstnané), nebo ji platí na základě výpočtu z poslední známé odvodové povinnosti (v ostatních případech). Zvedá se i měsíční platba zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, a to na částku 2808 korun.

Zvyšuje se také minimální záloha na nemocenské pojištění, a to na 243 korun. Nemocenské pojištění je nicméně pro OSVČ dobrovolné, platit jej tedy nemusí. „Účast na nemocenském pojištění je nicméně nezbytnou podmínkou pro obdržení peněžité pomoci v mateřství – pro OSVČ alespoň 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na mateřskou a zároveň minimálně 270 dnů v posledních dvou letech,“ upozorňuje Jakub Klíma.

Minimální platby na sociální a zdravotní pojištění přímo ovlivňují i výši paušální daně stanovené pro 1. pásmo (existují celkem tři pásma, která se liší výškou příjmu, pozn. red.). Ta v roce 2025 činí 8716 korun měsíčně. „Paušální daň v prvním pásmu se tak od ledna 2025 zvýšila o 1218 korun měsíčně,“ potvrzuje Jakub Klíma. Paušální daň pro 2. a 3. pásmo zůstává nezměněná a měsíčně činí 16 745 korun, respektive 27 139 korun.

Podnikatelé a živnostníci využívající režim paušální daně platí poplatky najednou, kromě samotné daně obsahuje hrazená částka také odvody sociálního a zdravotního pojištění. OSVČ v režimu paušální daně také nemusí odevzdávat daňové přiznání.

S čerstvým živnostenským listem či vedlejší činností mohou OSVČ platit méně. „Pro nově vzniklé OSVČ platí výjimka ve změně výpočtu minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění dle konsolidačního balíčku, a to v roce zahájení hlavní výdělečné činnosti a v následujících dvou letech,“ vysvětluje Jakub Klíma z BDO. Minimální měsíční záloha pro OSVČ v tomto režimu je letos 3399 korun.

OSVČ v režimu vedlejší činnosti pak mají minimální měsíční zálohy stanovené na 1496 korun. Připomeňme, že OSVČ v režimu vedlejší činnosti mají i takzvanou rozhodnou částku pro účast na sociálním pojištění, tedy stanovený limit vyměřovacího základu, do kterého se pojistné neplatí. Tato rozhodná částka je pro rok 2025 111 736 korun. Například živnostníci s 60procentním výdajovým paušálem, kteří budou mít v roce 2025 příjmy do 279 tisíc korun ročně a zároveň budou OSVČ na vedlejší činnost, se platbě sociálního pojistného vyhnou.

U sociálního pojistného je třeba ještě připomenout maximální roční vyměřovací základ, tedy limit, nad který se již pojistné neplatí. Vypočítá se jako 48násobek průměrné mzdy a pro rok 2025 činí 2 234 736 korun. Tato hranice je společná i pro zaměstnance. Pokud OSVČ přesáhne tento maximální vyměřovací základ (zaměstnanec svůj roční hrubý příjem), nad tuto hranici již pojistné neplatí. Opět u živnostníka s 60procentním výdajovým paušálem tato hranice odpovídá ročnímu příjmu v hodnotě zhruba 3 635 000 korun.

Nový limit pro povinnost k placení pojistného platí od 1. ledna 2025 i pro pracující na dohodu o provedení práce (DPP). Nejde ale o prosté fixní zvýšení limitu, který platil již od roku 2012, jak vysvětluje Jan Tuček, daňový poradce a partner poradenské společnosti BDO.

„Limit již není fixní částkou, jde o 25 procent průměrné mzdy pro daný rok. Konkrétně pro rok 2025 to vychází na 11 500 korun měsíčně.“

U dohody o pracovní činnosti (DPČ) se limit zvyšuje automatickým mechanismem již delší dobu. Odvíjí se od limitu pro účast na nemocenském pojištění, tedy desetiny průměrné mzdy. „Z dosavadních 4000 korun se tedy limit v roce 2025 zvyšuje na 4500 korun měsíčně,“ uvádí Martina Šotníková, daňová poradkyně ze společnosti Rödl & Partner.

Původně se povinnosti vyplývající z dohody o provedení práce měly dočkat mnohem radikálnějších změn. Ty měly více než zaměstnance potrápit spíš zaměstnavatele, ovšem kvůli kritice ze strany zaměstnavatelů nakonec poslanci odhlasovali jejich zrušení. V roce 2024 to bylo podruhé, kdy poslanci upustili od již schválené legislativy týkající se dohodářů ještě předtím, než začala platit.

Spojitým prvkem většiny změn v posledních dvou letech bylo podle Martiny Šotníkové přiblížit dohodáře úrovni klasických zaměstnanců. V rámci toho získali dohodáři například nárok na dovolenou nebo příplatky za práci v noci či o víkendu.

Zásadní změnou týkající se DPP měl být od ledna 2025 režim oznámených dohod, který spočíval v tom, že každý by mohl mít jen jednu „hlavní“ dohodu, která by byla finančně výhodnější, a případně pak další dohody, již méně výhodné.

„Pro jednu ‚hlavní‘ dohodu by se sice prakticky nic nezměnilo, pouze by ji zaměstnavatel musel nahlásit do registru České správy sociálního zabezpečení. Pro všechny ostatní dohody by však již platily striktnější podmínky. Pojistné by bývalo bylo nutné hradit u všech s měsíčním příjmem čtyři tisíce korun a výše,“ přiblížil podstatu původně chystaných změn Jan Tuček. Tuto úpravu však nakonec poslanci téměř na poslední chvíli zrušili.

Cílem změny mělo být zamezení řetězení dohod o provedení práce. A to v tom smyslu, aby nebylo nadále možné mít hned několik dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů, u žádného nepřekročit limit výdělku deset tisíc korun a vyhnout se tím placení pojistného. Podle České správy sociálního zabezpečení byl ale tento problém nakonec vyhodnocen jako nevýznamný a administrativní náročnost jeho postihování by pro zaměstnavatele i státní správu převážila jakékoli pozitivní aspekty.

Nadále ovšem platí úprava platná od července 2024 spočívající v tom, že zaměstnavatelé musí hlásit všechny uzavřené dohody o provedení práce České správě sociálního zabezpečení, a to včetně těch, ze kterých se neodvádí pojistné.