Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Začátkem roku 2024 propadlo státu přes sto tisíc pozemků s nejasným vlastníkem. Stát tak získal přes 16 tisíc hektarů půdy, protože vypršela desetiletá lhůta, kdy mohli dědicové především zemědělské půdy získat majetek od státu zpět.
Společnost TerraAncestra.com, která je autorem mapy zapomenutých pozemků ceskazeme.cz, přesto hledá právní cesty, jak se k části lukrativnějších pozemků dostat a pomoci lidem, kteří zjistili, že jejich předkové měli majetky, o nichž se dlouho nevědělo. Například proto, že v katastru v dobách socialismu vznikly chyby a vlastník se historicky z evidence „vytratil“.
Ztracených deset miliard
„1. ledna 2024 propadlo státu 154 tisíc hektarů pozemků, převážně orné půdy. Odhadujeme, že hodnota těchto pozemků přesahuje deset miliard korun,“ říká spoluzakladatel firmy Jan Antonín Kolář.
Společnost ještě před propadnutím majetků státu spustila mapu ceskazeme.cz, kde si lidé mohou podle rodokmenu dohledat, zda jejich předkové nemají pozemky, jimž hrozí propadnutí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Přestože se podle Koláře podařilo zachránit stovky pozemků, mapa neměla tak velký zásah, protože se spustila jen tři měsíce před vypršením lhůty dané občanským zákoníkem. O pár měsíců později to vypadalo, že se případ uzavřel, teď se však hledání dědiců opět dává do pohybu. Spouštěčem byl propadlý tříhektarový pozemek milionové hodnoty, na který potenciální dědička narazila až poté, co loni přešel do vlastnictví státu.
„Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil,“ zní klíčové ustanovení občanského zákoníku, díky němuž přešly tisíce hektarů na stát.
Spor o slovo v zákoně
Podle právníků TerraAncestra.com však ještě existuje šance na získání podobných pozemků. Právní výklad se točí okolo interpretace toho, jaký význam má výraz „opustit“ a zda se musí jednat o vědomý akt.
„Opuštění věci neboli derelikce je jednostranné právní jednání vlastníka věci a jako takové vyžaduje úmysl jednajícího,“ domnívá se advokát společnosti Ondřej Zemek. „K přechodu vlastnictví ‚zapomenutých nemovitostí‘ na stát nemohlo dojít už jen z toho důvodu, že vlastník zapomenuté nemovitosti o nemovitosti nevěděl, a tudíž nemohl ani učinit právní jednání spočívající v opuštění nemovitosti,“ vysvětluje právní názor.
V tom případě by podle něj vlastník nemovitosti nebo jeho dědic mohl prostě jen státu oznámit, že o nemovitosti nevěděl, nemohl ji tedy opustit a na základě tohoto oznámení by požádal o navrácení nemovitosti.
V Česku existují tisíce případů lidí, jimž pozemky propadly státu, přestože jejich hodnota přesahuje milion korun.
V zastoupení klientky z Chrudimska se proto firma chystá podat určovací žalobu, která má interpretaci zákona vyjasnit. Právě v ní autoři mapy spatřují poslední naději pro mnoho dalších lidí.
„Domníváme se, že v Česku existují tisíce případů lidí, jimž pozemky propadly státu, přestože jejich hodnota přesahuje milion korun – tedy hranici, při níž se podle nás vyplatí usilovat o jejich navrácení,“ míní Kolář. S vyhledáváním relevantních případů by měla pomoci umělá inteligence.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových má však jiný právní názor a dobrovolně se majetků nehodlá vzdát. Ve věci tak budou muset rozhodnout soudy.
„Podání žaloby na určení vlastnického práva je právem každého občana. Počet žalob na určení vlastnictví po 1. 1. 2024 mírně vzrostl. Vzhledem k relativně krátké době na řešení složitých vlastnických otázek, kdy většina sporů o určení vlastnictví dosud nebyla pravomocně ukončena, nelze v současnosti určit úspěšnost těchto žalob,“ reagovala mluvčí úřadu Michaela Tesařová.
Dodává, že úřad od roku 2014 dostatečně apeloval na občany, aby si na webu ÚZSVM ověřili, zda jim nebo jejich předkům patří nemovitost, o které doposud neměli ponětí.
Emigrace i počeštění jmen
Úřad naopak apeluje na občany, aby byli obezřetní při výběru právní pomoci pro řešení takových situací a předešli tak případným komplikacím, které by podle něj mohly mít v některých případech i negativní finanční dopad. Kolář ale upozorňuje, že provize si firma uplatňuje pouze tehdy, pokud se majetek skutečně podaří převézt zpět na klienta. Účtuje si desítky procent z ceny nemovitosti.
I podle státního úřadu je stále šance získat majetek po nedostatečně identifikovatelných vlastnících, je to však složitější než před uplynutím lhůty. Žadatel totiž svůj vlastnický nárok musí prokázat pravomocným rozhodnutím soudu. Nestačí tedy předložené dědické řízení, ale dotyčný už dnes musí věc řešit soudní cestou.
U mnoha pozemků v katastru nemovitostí jsou neúplné údaje. Chybí jména, nebo jen rodná čísla či adresy. Historicky se z evidence potenciální dědicové vytratili například proto, že emigrovali a nikdo za minulého režimu neřešil dědické řízení. Chyby v katastru vznikaly i kvůli špatnému počeštění jmen po německých vlastnících. Část majitelů skončila v koncentračních táborech.
Stát postupně propadlé majetky nabízí k odkupu, část z nich převádí na samosprávy, protože na nich jsou například obecní nemovitosti. Nejasné vlastnictví bylo v některých případech komplikací při jejich rekonstrukci.
