Článek
Na povinnosti zveřejňovat účetní závěrku se v současnosti nic nemění. Přesto v právní poradně na zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví upozorňujeme, protože jeho nedodržování je v České republice alarmující. Pokud ho porušujete i vy, mohlo by to vaši firmu přijít draho.
Nenechte se zaskočit legislativními změnami.
Pro každého podnikatele je důležité průběžně sledovat legislativní změny a informovat se o jejich dopadu na vlastní podnikání. Je-li třeba provést v souvislosti se změnami legislativy jakékoliv kroky, vždy je dobré se na ně včas připravit. Proto připravují Seznam Zprávy ve spolupráci s právníky předních poradenských společností Právní poradnu pro podnikatele.
Sledujte důležité změny
- Nový způsob danění prodeje podílů ve společnostech.
- Přípravy na zavedení „uhlíkového cla“, kdo a jak reportuje emise dovážených komodit.
- Nové podmínky pro registraci a placení DPH.
- NIS2 – Zákon o kybernetické bezpečnosti.
- Data Act – Další nové povinnosti ve vztahu k datům.
- Rostou zálohy na pojistné i paušální daň. Zmatek s dohodami o provedení práce trvá.
- Co zaměstnavatelům přinesla „malá novela“ zákoníku práce.
- Nařízení proti odlesňování se blíží, týká se i palet.
Podněty a návrhy na další témata pro Právní poradnu posílejte na pravniporadna@sz.cz
Všechny firmy, které jsou zapsané v obchodním rejstříku, mají povinnost zveřejňovat účetní závěrku. Jedná se o bezmála 600 000 společností, a přitom více než polovina z nich tuto zákonnou povinnost dlouhodobě ignoruje. Podle zprávy společnosti Czech Credit Bureau zveřejnilo za rok 2023 svoji účetní závěrku jen něco přes 260 000 firem, to je 44 procent všech, kteří tuto povinnost mají. Je také pravdou, že část českých společností zveřejňuje závěrky až s několikaletým zpožděním.
Samotný zákon suše říká, že zveřejnění účetnictví je povinností těch subjektů, které se zapisují do veřejného rejstříku, případně těch, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní předpis. Vznikne-li právnickým nebo fyzickým osobám tato povinnost, zveřejňují účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu (podvojné účetnictví), nebo zveřejňují přehled o majetku a závazcích (jednoduché účetnictví).
„Auditované účetní jednotky zveřejní účetní závěrku a též výroční zprávu v rozsahu, v jakém byly auditovány, a zprávu auditora,“ říká Ivan Brož, auditor a partner poradenské společnosti Rödl & Partner.
Kdo a co se musí zveřejňovat
Rozsah zveřejňovaných informací ovlivňuje hlavně velikost účetní jednotky, tak se úředně nazývá jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, která vede účetnictví.
Na jednom konci tak stojí ty nejmenší, takzvané mikro účetní jednotky, které musí zveřejnit pouze rozvahu a výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu (a přílohu ve velmi omezeném rozsahu).
Na opačné straně stojí velké účetní jednotky, které ze zákona zveřejňují rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu v účetní závěrce, výkaz o peněžních tocích a výkaz o změnách vlastního kapitálu.
Rozsah zveřejňovaných skutečností ovlivňuje i to, zda se jedná, nebo nejedná o obchodní společnosti a zda má účetní jednotka povinnost účetní závěrku ověřit auditorem. Tyto společnosti (s povinností ověření účetní závěrky auditorem) musí navíc také vypracovat a zveřejnit výroční zprávu.
„Malým a mikro účetním jednotkám, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zákon umožňuje nezveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim však tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis,“ doplnil ještě Ivan Brož.
Kategorizace účetních jednotek podle velikosti
Rozsah povinně zveřejňovaných informací ovlivňuje zejména velikost a druh společnosti. Podle velikosti jsou účetní jednotky rozděleny do těchto kategorií:
- Mikro účetní jednotky: Mají aktiva do 9 mil. Kč, roční obrat do 18 mil. Kč a průměrný počet zaměstnanců do 10 (dostatečné je nepřekročení 2 z uvedených hodnot k rozvahovému dni). Zveřejňují pouze rozvahu a výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu a přílohu ve velmi omezeném rozsahu (pokud nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem).
- Malé účetní jednotky: Mají aktiva do 100 mil. Kč, roční obrat do 200 mil. Kč a průměrný počet zaměstnanců do 50 (nejsou mikro + dostatečné je nepřekročení 2 z uvedených hodnot k rozvahovému dni). Zveřejňují pouze rozvahu, výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu a přílohu ve velmi omezeném rozsahu (pokud nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem).
- Střední účetní jednotky: Mají aktiva do 500 mil. Kč, roční obrat do 1 mld. Kč a průměrný počet zaměstnanců do 250 (nejsou mikro ani malé + dostatečné je nepřekročení 2 z uvedených hodnot k rozvahovému dni). Zveřejňují rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu v účetní závěrce, výkaz o peněžních tocích a výkaz o změnách vlastního kapitálu.
- Velké účetní jednotky: Překračují alespoň dvě kritéria pro střední účetní jednotky. Zveřejňují všechny výše uvedené dokumenty.
Subjekty veřejného zájmu a vybrané účetní jednotky se vždy považují za velkou účetní jednotku.
Petr Slavíček, vedoucí partner auditních a ověřovacích služeb společnosti BDO, dále upozorňuje, že účetní jednotky, které jsou ovládající účetní jednotkou, musí (opět záleží na velikosti) zveřejnit také konsolidovanou účetní závěrku.
„Pokud jsou součástí takzvaného vyššího konsolidačního celku, který konsolidovanou účetní závěrku zveřejňuje kdekoli v rámci Evropské unie, nemusí konsolidovanou účetní závěrku sestavovat. Zveřejňovací povinnost však trvá, a to v českém jazyce,“ zdůrazňuje Slavíček s tím, že tuto povinnost si řada českých účetních jednotek neuvědomuje, a tedy ji neplní.
Ovládající účetní jednotka
Účetní jednotka je ovládající osobou, pokud fakticky, nebo právně vykonává přímo, nebo nepřímo (prostřednictvím jiné osoby) rozhodující vliv na řízení, nebo provozování závodu jiné osoby, která je tedy osobou ovládanou. Osoba, která je většinovým společníkem (akcionářem), vlastní vyšší než 50% podíl.
Jak účetní závěrku zveřejňovat
Zveřejnění účetní závěrky znamená její uložení do sbírky listin u rejstříkového soudu, kde je příslušná účetní jednotka registrována. Účetní závěrka je tedy od toho okamžiku veřejně dostupná a hospodaření transparentní. Tento proces je možné provést několika způsoby: Prostřednictvím datové schránky, e-mailem s elektronickým podpisem, online podáním přes portál Justice.cz nebo prostřednictvím správce daně jako přílohu daňového přiznání. „Vybraným účetním jednotkám“ určuje postup speciální Vyhláška.
Vybrané účetní jednotky, kromě zdravotních pojišťoven, shromažďují účetní záznamy v Centrálním systému účetních informací státu (CSÚIS),“ vysvětluje Petr Slavíček a hned dodává: „Účetní závěrky, rozpočtové a účetní informace ze všech úrovní státní správy a samosprávy jsou veřejnosti dále zpřístupněny a zveřejňovány ve specializovaném informačním portálu MF ČR, tak zvaném Monitoru státní pokladny.“ Prezentované informace, které jsou čtvrtletně aktualizovány, pocházejí ze systému Státní pokladny (IISSP - Integrovaný informační systém státní pokladny) a Centrálního systému účetních informací (CSÚIS).
Pokuty se, zatím, neudělovaly
Za nesplnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku (a případně také výroční zprávu) hrozí pokuty, které mohou dosáhnout až tří procent z aktiv účetní jednotky nebo až 100 000 korun. Sankce mohou být uděleny rejstříkovým soudem nebo správcem daně.
V případě emitentů cenných papírů obchodovaných na Burze cenných papírů může sankce udělovat rovněž Česká národní banka, a to až do výše 300 mil. korun nebo pěti procent celkového ročního obratu emitenta. V případě, že emitent takto neoprávněně získal majetkový prospěch, pokuta může být až do výše dvojnásobku tohoto majetkového prospěchu, pokud přesahuje částku podle předchozí věty.
Jakkoliv jsou možné pokuty hodně vysoké, podle Petra Slavíčka se prakticky neuplatňují. „V případě emitentů si lze jen těžko představit, že by svou zveřejňovací povinnost neplnili. A u ostatních účetních jednotek? Kde není žalobce, není soudce…“ uzavírá Slavíček.
Ale žít dlouhodobě s rizikem, že někdo podá podnět na rejstříkový soud, že nenašel moji účetní závěrku a dostanu za to pokutu, po tom asi touží málokdo.
