Článek
Poslanci ODS Karel Haas a Martin Baxa podali pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o digitální ekonomice a o změně některých souvisejících zákonů. Navrhují, aby byla lépe ošetřena oblast oblast pirátských vysílání, tedy případů, kdy uživatelé na internetu nelegálně sdílí živé události - například koncerty. Současná právní úprava podle poslanců nedokáže efektivně bránit porušování autorských práv na dynamických internetových platformách, kde dochází k nelegálnímu sdílení živých přenosů, jako jsou sportovní události či koncerty. Hodnota těchto přenosů spočívá právě v živém vysílání a po jeho skončení logicky výrazně klesá. Právě to motivuje podvodníky přiživit se na jejich nelegálním šíření prostřednictvím videostreamů nebo aplikací využívajících neautorizované servery, tvrdí poslanci.
Trend podle nich poškozuje legální držitele autorských práv. Šíření nelegálních přenosů přitom probíhá anonymně, často ze zahraničí. I při zablokování jednoho nelegálního streamu se během několika vteřin objeví nový zdroj, často s předem připravenými alternativními adresami, a skutečného držitele domény nelze obvykle identifikovat. Tradiční metody ochrany proto v boji proti těmto praktikám selhávají.
Poslanci navrhují zákonem umožnit, aby se autoři mohli u soudu domáhat zákazu poskytování služby i v případě, že by k neoprávněnému zásahu do jeho práv teprve mělo dojít. Důvod je logický - začít věc řešit až se na internetu odkazy objeví, je pozdě.
„K zákazu zpřístupnění protiprávního obsahu má docházet na základě rozhodnutí soudu na předem omezenou dobu, po kterou dochází k porušování nebo ohrožování práva autora. Typicky se bude jednat o blokování živých přenosů, k nimž mají určité subjekty autorská práva, v konkrétním předem známém čase, ale na předem neznámých internetových stránkách, které mohou vznikat až v průběhu sportovní nebo kulturní události a zpřístupňují její obsah osobám, které k nim nemají legální přístup,“ píše se v návrhu.
Navrhovaná úprava by soudu umožnila nařídit poskytovateli internetového připojení, aby zamezil šíření protiprávního obsahu po dobu kdy mohou být autorská práva ohrožena nebo porušována. Obsah by pak byl definován popisem, nikoliv přesným místem výskytu, protože ten se může neustále měnit. Poskytovatel by pak musel blokovat přístup k takovému obsahu kdekoliv na internetu.
Tato praktika se nazývá dynamický blokovací příkaz a funguje již v řadě jiných zemí - například ve Velké Británii, Nizozemí, Dánsku, Francii, Itálii nebo třeba Kanadě či Austrálii.
Jedná se o pokročilejší a účinnější formu blokace, která brání opakovanému porušování autorských práv na internetu, včetně i nově vzniklých stránek a IP adres. Na rozdíl od běžných blokovacích příkazů, které se vztahují pouze na konkrétně identifikované weby, dynamické blokování pokrývá i budoucí stránky se stejným nezákonným obsahem a ochrana práv je tak mnohem lépe chráněna. Mechanismus se zaměřuje na nelegální streamy, které se ihned po zablokování přesouvají na nové domény.
Podle zkušenosti ze zahraničí by v reálu blokování probíhalo ve spolupráci s majitelem autorských práv. Ten by poskytovateli připojení průběžně a ihned hlásil, kde se objevil nějaký nelegální obsah, který poškozuje jeho práva.
Výhodou je, že spolupráci není nutné nějak právně upravovat, jelikož jsou k ní obě strany motivované. Držitel autorských práv kvůli ochraně svých zájmů a poskytovatel internetu kvůli tomu, aby naplnil rozhodnutí soudu.
„Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, se může domáhat zejména zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora, včetně takového zákazu, který zamezí i šíření v době vyhlášení rozhodnutí neurčitelného množství shodného protiprávního obsahu po dobu, po kterou trvá ohrožení nebo porušování práva autora, a to i rozhodnutím, kterým se zatímně upravují poměry účastníků,“ zní navrhovaný dodatek k zákonu.
