Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Každý šestý dospělý Čech je živnostník. Zdaleka ne vždy jde ale o skutečné podnikání, některé osoby podnikající na živnostenský list totiž praktikují tzv. švarcsystém. Vůle státních orgánů potírat tento nešvar v čase kolísá, i proto má vykonávání závislé práce na základě živnostenského oprávnění namísto standardního pracovněprávního vztahu v české ekonomice silnou tradici.
Nenechte se zaskočit legislativními změnami.
Pro každého podnikatele je důležité průběžně sledovat legislativní změny a informovat se o jejich dopadu na vlastní podnikání. Je-li třeba provést v souvislosti se změnami legislativy jakékoliv kroky, vždy je dobré se na ně včas připravit. Proto připravují Seznam Zprávy ve spolupráci s právníky předních poradenských společností Právní poradnu pro podnikatele.
Sledujte důležité změny
V souladu se zákoníkem práce může být závislá práce vykonávána pouze v základním pracovněprávním vztahu, tedy buď na základě pracovní smlouvy, nebo jedné z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP nebo DPČ). „V případě, kdy vztah mezi společností a OSVČ vykazuje všechny nebo některé znaky závislé práce a mezi stranami není uzavřena odpovídající pracovní smlouva nebo jedna z dohod, může být podstata takového právního vztahu posouzena jako výkon nelegální práce fyzické osoby, tzv. švarcsystém,“ říká advokátka Kateřina Suchanová z advokátní kanceláře EY Law.
Od roku 2024 navíc motivují k práci „na živnosťák“, byť pro jediného objednatele, zpřísněné podmínky zaměstnávání na dohodu.
„Dohodáři a jejich zaměstnavatelé dlouhodobě benefitovali z jednoduchosti systému a nízkých odvodů. S tím, jak zákonodárce postupně přibližuje zaměstnávání dohodářů na roveň klasickým zaměstnancům s pracovní smlouvou, ale tyto výhody postupně mizí,“ říká Jakub Šotník, advokát a partner poradenské společnosti Rödl & Partner.
Pokud se tedy z „dohodářů“ stávají živnostníci praktikující švarcsystém (přičemž se na podstatě jejich práce nic nezměnilo), zůstává otázkou, jak si polepšila státní kasa.
I proto se inspektoráty práce a daňová správa na potírání švarcsystému v letošním roce zaměří.
Inspektoři jsou velice dobře proškoleni, aby jednotlivé znaky závislé práce dokázali v nastaveném vztahu mezi společností a OSVČ rozpoznat.
„Kontroly oblastních inspektorátů práce se v poslední době zpřísňují a jsou cílenější. Počátkem tohoto roku dokonce získaly další pravomoci, které inspekci umožňují větší propojení s daňovou správou,“ upozorňuje Šotník.
Sankce a pokuty za švarcsystém
Společnostem hrozí:
- pokuta až do výše 10 000 000 korun, nejméně však ve výši 50 000 korun,
- zákaz činnosti, a to až na dva roky,
- zveřejnění rozhodnutí o přestupku na úřední desce Státního úřadu inspekce práce.
OSVČ hrozí:
- pokuta až do výše 100 000 korun.
Problematický pracovněprávní vztah dokážou odhalit nejen z poskytnutých písemných podkladů, jako je typicky smlouva o spolupráci nebo smlouva o dílo, ale zejména z velice podrobné analýzy nastavení konkrétního vzájemného vztahu.
„Tuto analýzu provádí obvykle přímo ve společnosti a klíčovou roli v ní mají otázky směřované nejen vůči společnosti a OSVČ, ale i vůči ostatním zaměstnancům společnosti, kteří přichází s OSVČ do styku,“ upozorňuje Kateřina Suchanová. V praxi se lze často setkat se situací, kdy bez ohledu na nastavení vzájemného vztahu mezi společností a OSVČ vnímají ostatní zaměstnanci externistu jako kmenového zaměstnance a tuto skutečnost neváhají při kontrole inspektorům sdělit.
S účinností novely zákona o inspekci práce od 1. ledna 2025 inspektoři například získali oprávnění pořizovat zvukové a obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob během kontrol a jejich příprav. Inspektoráty dále získaly možnost vyžádat si od správce daně klíčové informace potřebné k odhalování nelegální práce, a to za podmínky, že poskytnutím informace nesmí dojít k narušení řádného výkonu správy daní.
Jaká pokuta hrozí za švarcsystém
V případě, že Státní úřad inspekce práce dospěje k závěru, že smluvně nastavený vztah pouze zastírá nelegální výkon práce, může udělit sankci jak společnosti, tak i samotné OSVČ. „Dříve bylo možné peněžitou sankci udělit pouze společnosti, zákonodárci však tuto sankci rozšířili i na samotné OSVČ, a to s cílem co nejvíce potlačit výkon nelegální práce,“ upozornila Suchanová. OSVČ je v současnosti možné uložit za konání nelegální práce pokutu až do výše sto tisíc korun.
Společnosti umožňující výkon nelegální práce lze uložit pokutu až do výše deseti milionů korun, nejméně však ve výši 50 tisíc. Dále může být společnosti uložen zákaz činnosti, a to nejdéle na dva roky, nebo jí může být uložena sankce reputační ve formě zveřejnění rozhodnutí o přestupku na úřední desce Státního úřadu inspekce práce na dobu jednoho roku.
Větší propojení inspektorátů práce s daňovou správou podle Šotníka také znamená, že bude tento typ prohřešků častěji řešen nejen na pracovněprávní, ale také na daňové úrovni. A může to tedy zvýšit dopady daňových kontrol.
Kde se nejčastěji kontroluje švarcsystém
V současnosti probíhají kontroly daňového úřadu nebo inspektorátu práce hlavně v oblastech s podezřením na porušování zákona – typicky tam, kde je vysoká míra flexibility, sezonnosti nebo projektového charakteru práce. Tedy v IT odvětvích, marketingu, ve stavebnictví, pohostinství a gastronomii, ale také například v maloobchodě.
„Rozhodovací praxe českých soudů ale připouští, že některé vztahy mezi společností a OSVČ mohou vykazovat velkou část znaků závislé práce, a přesto se o závislou práci jednat nebude. A naopak, znaků závislé práce může být minimálně, a přesto výsledkem kontroly bude výkon nelegální práce a s ním související sankce,“ vysvětlila Suchanová. Závěr o výkonu nelegální práce tak vždy záleží na rozhodnutí příslušného inspektorátu práce nebo soudu v každém individuálním případu.
Aktualizace: Opravili jsme maximální výši sankce pro OSVČ.
