Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Výrobce a distributor zdravotnického materiálu Batist Medical Holding, technologické impérium manželů Vítkových NWT nebo e-shop Mamut miliardáře Vladimíra Kováře.
To jsou příklady firem, které v nedávné době vstoupily do insolvence. Takových společností je přitom každý měsíc zhruba stovka.
Jen za první čtvrtletí bylo podle dat společnosti InsolCentrum v Česku podáno 276 návrhů na insolvenci firem. Nově by číslo mohlo poklesnout.
Pokud má dnes podnikatel finanční potíže, má dvě možnosti - buď se dohodnout s příslušnými stranami mimosoudně nebo jít cestou insolvenčního řízení.
To je však relativně zdlouhavý a nákladný proces, který se týká všech věřitelů. Teď se mu nabízí preventivní restrukturalizace - tedy určitý mezistupeň využitelný v době, kdy se podnikatel ještě nenachází v úpadku, ale nedokáže se se všemi věřiteli dohodnout.
„Preventivní restrukturalizace má umožnit postup, kdy se podnikatel může dohodnout jen s většinou vybraných věřitelů. Jednomu či více z nich může současně „vnutit“ odsouhlasené řešení. Obsahem může být typicky odložení splatnosti, prominutí části dluhu, ale též také prodej různých aktiv či vstup jiného investora,“ říká Petr Sprinz společník advokátní kanceláře RESOLV.
Ten se na přípravě návrhu zákona podílel a podle něj využijí preventivní restrukturalizaci ideálně velké korporace, které mají omezený okruh věřitelů, typicky bank nebo jiných finančních věřitelů.
„Podnikatel by měl pomyslně odkrýt karty a nabídnout řešení, které by bylo ekonomicky výhodnější oproti insolvenčnímu řízení,“ dodává Sprinz.
Mezera na trhu
„Případná nesouhlasící menšina dotčených věřitelů se ze zákona musí podřídit většině a nehrozí, že minoritní rebelující věřitelé pošlou nakonec dlužníka do insolvence. Jejich pohledávka se totiž mění v souladu s dohodnutým restrukturalizačním plánem,“ dodává Marek Večeř, odborník na restrukturalizace v PwC Česká republika.
Podle expertů jde o vyplnění mezery, která na trhu chyběla.
„U části insolvenčních řízení již i dříve docházelo k neformálním restrukturalizacím před vstupem do samotného insolvenčního řízení. Krizový management ale čelil riziku, že kroky, které prováděl v neformální restrukturalizaci, mohly být v případné následné insolvenci napadány ze strany insolvenčního správce a věřitelů,“ vysvětluje insolvenční správce Lee Louda.
Ten vede Centrum restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka a dodává, že preventivní restrukturalizace umožní řešení problému včas, tedy před tím, než se přehoupne do oblasti insolvenčních problémů následně spojených se soudním vyhlášením úpadku.
Experti i firmy si od novinky slibují rychlejší postup, který bude pro všechny levnější. Společnost se navíc vyhne negativní publicitě spojené se zveřejněním jejího jména v insolvenčním rejstříku.
Objevují se však i první rizika. Třeba fakt, že podnikatel nástroj využije jen k dalšímu odložení řešení problematického stavu.
„Největším strašákem je za mne takzvané moratorium, které může například donutit druhou smluvní stranu nadále držet smlouvu, ačkoli podnikatel nezaplatil. V rámci připomínek jsme bojovali za to, aby využití moratoria bylo co nejomezenější,“ dodává Sprinz.
Odkrývání karet
Podle Lee Loudy pak hrozí i to, že pokud se preventivní restrukturalizace nepovede, je vysoká pravděpodobnost, že již nebude na stole jiné možné řešení než insolvenční řízení.
„Pokud se totiž zahájí preventivní restrukturalizace, tak byť je neveřejná, je mimo jiné nutné přiznat, že se firma potýká s určitými problémy v podobně finanční tísně. A pokud restrukturalizace nedopadne, cesta zpět je již téměř vyloučená,“ dodává Louda.
Opatření funguje ve Velké Británii, Nizozemsku i v Německu. Zahraniční věřitelé nebo mateřské společnosti proto poptávaly podobná řešení i v Česku. Zákon reaguje na evropskou směrnici, kterou Evropský parlament a Rada EU schválily už v červnu 2019.
