I realitní makléř či finanční poradce musí hlásit podezřelé transakce

Výraz „money laundering“ neboli praní špinavých peněz pochází z USA, kde se peníze utržené z nelegálních aktivit mafie začaly přidávat k tržbám z prádelen, a tím se vlastně vypraly. Zákonu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu dnes zkráceně říkáme AML zákon (anti-money laundering). Ten do české legislativy implementuje mezinárodní standardy a směrnice Evropské unie v oblasti boje právě proti praní peněz a financování terorismu. A dlužno říci, že s sebou přináší i mnoho administrativy.

Dotýká se fyzických i právnických osob vykonávajících činnosti, jež mohou být zneužity k praní špinavých peněz. Celý seznam povinných osob lze nalézt v příslušném zákoně, patří mezi ně úvěrové instituce, finanční instituce (sem patří i osoby zabývající se investicemi, poradci pro podnikatele v kapitálových otázkách, pojišťovací zprostředkovatelé nebo likvidátoři pojistných událostí, osoby obchodující s dluhy a pohledávkami či směnárníci a mnoho dalších), auditoři, účetní a daňoví poradci, notáři a advokáti, obchodníci s uměním, také osoby obchodující s nemovitostmi či realitní zprostředkovatelé, dokonce i provozovatelé hazardních her a osoby obchodující s použitým zbožím nebo zastavárny.

I z neúplného výčtu povinných osob je zřejmé, že se AML zákon dotýká celé řady běžných povolání, jako jsou realitní makléři či pojišťováci. Ale třeba i majitelů e-shopů, v nichž se dá platit virtuálními měnami.

Zatím poslední novelizace AML zákona, platná od začátku roku, má dopad především na banky nebo poskytovatele kryptoslužeb. Pro další povinné osoby, jakými jsou například daňoví poradci, notáři nebo realitní zprostředkovatelé, nic nemění.

„… Reaguje na současný trend a překotný vývoj na trhu s kryptoměnami. Poskytovatelé služeb spojených s virtuálními aktivy patří na seznam povinných osob již od roku 2017, nyní ale budou zařazeni na stejnou úroveň jako běžné finanční instituce,“ shrnul obsah jedné ze změn, které novela přináší, Stevan Villalobos, vedoucí partner oddělení forenzních služeb a podpory integrity v poradenské firmě EY.

A hned také vysvětlil, co to pro tyto povinné osoby bude v praxi znamenat: „Nejen, že budou muset písemně vypracovat systém vnitřních zásad a hodnocení rizik, ale budou podléhat i licenčnímu systému, který bude zajišťovat Česká národní banka, a to i s ohledem na požadavky další evropské regulace Markets in Crypto-Assets (MiCA).“

Další změnou je povinnost vybraných povinných osob pořizovat kopie dokladů totožnosti při prvotní osobní identifikaci klienta. „Řada povinných osob to již v praxi činí, i když nebylo úplně jasné, zdali je to nutné. Současná novela tedy konečně přináší jasný požadavek,“ říká Villalobos. Tato část novely má dopad na úvěrové instituce, poskytovatele platebních služeb a vydavatele elektronických peněz, ale stejně tak i na osoby poskytující služby úschovy cenností nebo pronájmu bezpečnostních schránek.

Novela dále přišla s novinkou týkající se politicky exponovaných osob. Úvěrové instituce nebo pojišťovny budou moci při zjišťování původu jejich majetku využívat údaje z oznámení o majetku z Centrálního registru oznámení, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti ČR. „Přístup do něj ale nebude automatizovaný, bude potřeba zaslat oficiální žádost, a nebude tak přímo využitelný při procesu navazování smluvního vztahu s novými klienty,“ doplnil Villalobos. V praxi tak lze předpokládat, že se budou informace z Centrálního registru oznámení využívat spíše pro stávající klienty v rámci průběžného monitoringu obchodního stavu a provedení periodické kontroly klienta.

„I notáři nebo realitní makléři jsou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu odpovědní za identifikaci podezřelých obchodů, kterými se rozumí například obchody uskutečněné za okolností vyvolávající podezření, že dochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti, nebo že použité prostředky jsou určeny k financování terorismu,“ potvrdila Saskie Krejčířová, advokátka z Rödl & Partner.

Novela AML zákona, která nabyla účinnosti už 1. května 2024, především rozšířila okruh povinných osob o insolvenční správce, restrukturalizační správce a restrukturalizační poradce, také obchodníky s drahými kovy a drahými kameny (při provádění obchodu v hodnotě 10 000 eur nebo vyšší) a v neposlední řadě o provozovatele on-line loterie a on-line binga.

Povinná osoba musí dle AML zákona klienta prověřit, ověřit jeho totožnost, zjistit zdroj jeho financí, povahu obchodu a zkontrolovat i další náležitosti vyjmenované zákonem. „Podezřelé obchody musí neprodleně oznámit Finančnímu analytickému úřadu a v oznámení uvést identifikační údaje zúčastněných osob, podstatné okolnosti transakce a další relevantní informace,“ popisuje Krejčířová.

Nově rozšířený okruh povinných osob musí rovněž informovat Finanční analytický úřad o určení kontaktní osoby. „Tato povinnost se nevztahuje na advokáty, notáře a některé další subjekty. Povinnost oznámit kontaktní osobu dle nového režimu musí být splněna do 30 dnů od účinnosti vyhlášky Ministerstva financí, takže posledním dnem této lhůty je 3. březen 2025,“ upozornila advokátka z Rödl & Partner.

Stevan Villalobos ještě poukazuje na zajímavý „institut neprovedení kontroly klienta“. Povinná osoba je nyní dle stanovení § 9b povinna neprovést kontrolu klienta, pokud by tato kontrola mohla zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo pokud FAÚ vydal pokyn k její neprovedení. Zároveň je v takovém případě povinná osoba povinna podat vždy oznámení o podezřelém obchodu FAÚ.

Obecným trendem v oblasti boje proti praní špinavých peněz je zvyšování pokut v případě odhalení nedostatků nebo nedodržování zákonných povinností. Například u fyzických osob se horní hranice pokuty, již může Finanční analytický úřad udělit, zvýšila ze sto tisíc na jeden milion korun.