Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Technologický gigant Google si může oddychnout. Zatímco minulý týden rozhodl evropský soud o pokutě 2,42 miliardy za monopolizační praktiky, ve středu Google uspěl u soudu Evropské unie ve sporu o pokutu 1,49 miliardy eur (bezmála 38 miliard korun). Podnět na firmu podala Evropská komise, která vinila Google z blokování konkurenčních inzerentů v internetovém vyhledávání. Technologický obr tak podle Komise mezi lety 2006 až 2016 zneužíval svého dominantního postavení na trhu.
Ačkoliv druhý nejvyšší evropský soud potvrdil většinu zjištění Komise, rozhodl se pokutu zrušit, protože se podle něj Komise dopustila chyb v posouzení celé záležitosti. EK po rozsudku uvedla, že „zváží podniknutí dalších možných kroků“, mezi které může spadat i odvolání k nejvyššímu soudu EU.
„Rozhodnutí soudu ukazuje, že ani zjevné věci nemusí u soudu obstát, pokud si to žalující strana pečlivě nepropracuje, což v podstatě v rozsudku uvedl sám soudní dvůr,“ vysvětluje pro SZ Byznys člen Sdružení pro internetový rozvoj a dříve také výkonný ředitel ve společnosti Seznam.cz Michal Feix.
„Máme radost, že soud uznal chyby v posouzení případu a pokutu zrušil. Celé rozhodnutí pečlivě přezkoumáme,“ uvedla firma Google v prohlášení. Přezkoumání provede podle Feixe ale i Komise.
„V první řadě přijde především detailní studium soudního rozhodnutí na straně Evropské komise. V následujících dvou měsících bude mít čas se rozhodnout, zda se pokusí rozsudek Soudního dvora EU ještě zvrátit napadením dnešního rozsudku,“ říká.
Jeden rozsudek z mnoha
Rozsudek přišel týden poté, co nejvyšší soud EU potvrdil, že firma musí zaplatit pokutu ve výši 2,42 miliardy eur. Tu společnosti udělila Evropská komise v roce 2017 za to, že zvýhodňovala svou vlastní nákupní službu pro porovnávání cen oproti konkurenčním nabídkám.
„Náš přístup úspěšně funguje již více než sedm let a generuje miliardy kliknutí pro více než 800 srovnávačů,“ uvedl Google ve svém prohlášení.
Své produkty upravil tak, aby byly v souladu s rozhodnutím z roku 2017, a to včetně nových návrhů, které mají spotřebitele přesměrovat na konkurenční webové stránky pro srovnávání cen nákupů. Konkurence amerického giganta si ale stěžuje, že změny společnosti Google nejsou dostatečné, píše BBC.
Technologický obr dostal v letech 2017 až 2019 za monopolní praktiky pokuty ve výši 8,2 miliardy eur, v přepočtu přes 200 miliard korun. Výše zmíněný případ, u nějž firma neuspěla, spadá do této kategorie, připomíná BBC.
„V podstatě všechny případy, které jsou dnes předmětem odvolacích řízení u Soudního dvora EU, se v nějaké míře vážou především k ustanovení článku 102 smlouvy o fungování Evropské unie, který obecně zakazuje zneužívání dominantního postavení na trhu EU,“ vysvětluje Feix.
V minulosti se podle něj jednalo o snahu evropského regulátora nahlížet na prohřešky nadnárodních platforem především z pohledu soutěžního práva. To se ale změnilo.
„Evropa si v posledních letech dobře uvědomuje limity, které aplikace čistě soutěžně právního pohledu představuje v souboji s rychlým vývojem digitálních služeb, které nadnárodní společnosti dynamicky přinášejí a mění. Proto v roce 2022 přijala nový právní předpis označovaný jako Digital Markets Act, který má ambici konkrétněji popsat a vymezit zakázané praktiky pro velmi velké platformy. Teprve v následujících letech se ukáže, zda tato snaha Evropy efektivněji naplňovat svou pozici hlídače trhu digitálních služeb bude úspěšná.“
Navzdory středečnímu rozsudku se v poslední době projevuje na území Unie snaha o přísnější regulování technologických gigantů. Vlády celého světa uplatňovaly v minulých letech vůči technologickým obrům spíše benevolenci a Google, Apple, Amazon či Facebook (nyní Meta) rostly. Přitom někteří politici upozorňují, že společnosti ovlivňovaly způsob života milionů lidí po celém světě.
„Na rozsudky lze nahlížet jako na nový přístup politických aktérů typu Evropské unie vůči největším technologickým společnostem. Ti hledají odpověď na otázku, co všechno nám přináší ekonomika digitálních platforem a nakolik ji potřebujeme regulovat. Její součástí je nepříjemný faktor, podle nějž vítěz bere vše. Jde o přirozeně monopolní prostředí, kde máme různé platformy, mezi nimiž můžeme přecházet, ale některé jsou tak velké, že vytlačují z trhu ty ostatní. A dochází v podstatě k nulové hospodářské soutěži,“ vysvětluje pro SZ Byznys expert na evropské právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Václav Šmejkal.
Podobně to vidí i expert Filip Dotlačil ze Sdružení pro internetový rozvoj: „Evropská unie dobře vycítila, že digitálním obrům s rozpočty na úrovni některých evropských států je třeba čelit expertním aparátem, který bude měřit stejným metrem ve všech členských státech. U řady dřívějších legislativ bohužel pozorujeme, že lokální dozorové úřady neměří všem aktérům stejně. Centralizace dohledu nad těmito dominantními hráči pod Evropskou komisi tedy dává logicky smysl,“ říká pro Byznys SZ.
Podle Feixe je hlavní problém vleklost soudních pří, jež neodpovídá rychlosti, v němž fungují velcí technologičtí hráči.
„Právo v tomto směru obvykle, takříkajíc, vlaje za tepem doby. Nemyslím si však, že je to zásadní problém. V řadě případů dnes nevidím problém v tom, že by existující legislativa měla být nějak zásadně nedostatečná pro popsání kontroverzních či nekalých činností, kterých se některé nadnárodní platformy dopouští. Problém však vidím v čase, který naše společnost potřebuje na to, aby tyto skutky dokázala rozsoudit,“ popisuje Feix.
Dodává také, že středeční případ, v němž soud zatím odpustil Googlu pokutu 1,49 miliardy eur, má počátky v roce 2010. Tehdy totiž Evropské komisi dorazil první podnět. Ta v roce 2016 zahájila vyšetřování. „Dnes jsme v druhé polovině roku 2024 a máme výsledek, který navíc stále nemusí být konečný.“
Jeho slova potvrzuje pro SZ Byznys i Dotlačil: „Na rozhodnutí se bohužel dá ilustrovat, jak zdlouhavé tyto spory na poli digitální ekonomiky mohou být. Tento konkrétní spor se vztahuje ke zneužívání dominantního postavení v letech 2006 až 2016. Firmy, které tehdejším chováním společnosti Google byly poškozeny, vzhledem k dynamice prostředí již dnes nemusí ani existovat.“
Podnikání společnosti Google v oblasti reklamních technologií se dostalo také do problémů s několika regulačními orgány po celém světě. Začátkem tohoto měsíce britský Úřad pro hospodářskou soutěž a trhy (CMA) předběžně zjistil, že používá protisoutěžní praktiky k ovládnutí trhu. Americká vláda také žaluje technologického giganta u soudu kvůli stejnému problému, přičemž státní zástupci tvrdí, že jeho mateřská společnost Alphabet nezákonně provozuje monopolní postavení na trhu. Společnost Alphabet tvrdí, že její dominantní postavení na trhu je dáno účinností jejích produktů.
