Článek
Nenechte se zaskočit legislativními změnami.
Pro každého podnikatele je důležité průběžně sledovat legislativní změny a informovat se o jejich dopadu na vlastní podnikání. Je-li třeba provést v souvislosti se změnami legislativy jakékoliv kroky, vždy je dobré se na ně včas připravit. Proto připravují Seznam Zprávy ve spolupráci s právníky předních poradenských společností Právní poradnu pro podnikatele.
Sledujte důležité změny
- Nový způsob danění prodeje podílů ve společnostech.
- Přípravy na zavedení „uhlíkového cla“, kdo a jak reportuje emise dovážených komodit.
- Nové podmínky pro registraci a placení DPH.
- NIS2 – Zákon o kybernetické bezpečnosti.
- Úprava povinnosti vést účetnictví pro fyzické osoby a malé neziskové organizace.
- GDPR – Nové povinnosti v oblasti ochrany osobních údajů.
Takzvané „uhlíkové clo“ je regulace, které od podzimu 2023 podléhají podniky dovážející ze zemí mimo Evropskou unii komodity, jejichž výroba nebo zpracování jsou spojeny s vysokými emisemi skleníkových plynů. Až do letošního října měly podniky po dobu jednoho roku povinnost import komodit pouze evidovat a čtvrtletně hlásit celní správě. Nyní se tato povinnost rozrostla o zpracování čtvrtletního hlášení, jehož obsahem musí být skutečné množství emisí daných produktů a surovin vzniklých při jejich výrobě.
Jak se mění pravidla clení vysokoemisních komodit
„Dovozcům přibyla povinnost zjistit u dodavatele komodit informaci o emisích, které při výrobě či zpracování produktu vznikly. Zatímco v dřívějších čtvrtletních hlášeních bylo možné uvést standardizované tabulkové hodnoty emisí, nově musí dovozci reportovat skutečné naměřené hodnoty,“ vysvětluje Jitka Mrázková, daňová poradkyně kanceláře Rödl & Partner.
Tyto informace se měly objevit už v říjnovém hlášení popisujícím srpen a září 2024, import v červenci bylo ještě možné evidovat „postaru“, s hodnotami tabulkovými. Případnou dodatečnou opravu hlášení je možné učinit do 30. listopadu.
Jak platit cla u vysokoemisních komodit
Ze sdělení Ministerstva životního prostředí vyplývá, že není-li dovozce schopen zjistit požadované informace o skutečných emisích vzniklých při výrobě komodit, měl by deklarant doložit, že vynaložil veškeré úsilí k jejich získání.
„Dostatečným důkazem potvrzujícím tyto kroky může být například e-mailová komunikace s dodavateli ve třetích zemích,“ prozradila Jitka Mrázková.
Proč se mění pravidla uhlíkového cla
Uhlíkové clo se vztahuje na dovozce železa a oceli, hliníku, ale také výrobků z těchto materiálů, dále elektrické energie, vodíku, hnojiv, cementu a aktivních katodových materiálů ze třetích zemí s výjimkou Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.
Dotýká se třeba i společnosti Škoda Auto, která má díky náležitosti do koncernu Volkswagen dodavatele prakticky po celém světě. Jak tedy výše popsanou povinnost v praxi naplňuje český výrobce automobilů?
„Synergické efekty Využíváme napříč koncernem Volkswagen a zároveň se dlouhodobě snažíme mít dodavatelský řetězec pod kontrolou,“ uvedla Nikola Franková, tisková mluvčí pro nákup a závody Kvasiny a Vrchlabí. Společnost je podle ní na přísnější reporting připravena, zejména díky tomu, že i zahraniční dodavatelé koncernu jsou připraveni poskytovat požadované informace v odpovídající podobě.
Zavádění uhlíkového cla nabíhá postupně v několika fázích. Nařízení Evropské komise o CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism), ze kterého bude vycházet povinnost platit uhlíkové clo, vstoupilo v platnost už v květnu 2023. Pomyslným vrcholem bude leden 2026, od něhož budou muset dovozci začít za dovoz produktů zatížených vysokými emisemi již skutečně platit.
„Přechodná etapa spojená pouze s reportováním by měla výrobcům, dovozcům i Celní správě umožnit, aby se na přechod na uhlíkové clo připravili,“ vysvětluje daňová poradkyně Jitka Mrázková. A osvětluje také širší kontext problému. „Jedná se o ekologický poplatek, kterým Evropská komise doplňuje stávající systém obchodování s emisními povolenkami. Jeho zavedení má přispět k tomu, aby unijní výrobci zatížení emisními povolenkami nebyli vůči konkurenci ze třetích zemí s nižšími ekologickými nároky znevýhodněni.“
V České republice má na naplňování tohoto cíle dohlížet Ministerstvo životního prostředí.
