Podnikatel, který zachránil zoo a teď v ní z ruky krmí medvěda

Zpoza zeleného keře pomalu vychází černý medvěd. Houpavou chůzí se blíží k nám. Neodděluje nás žádný plot, žádné mříže. Zvíře se zastavuje jen pár „čísel“ před námi. Sedá si. Zvedá obrovské tlapy do vzduchu… a prosí.

„No ty jsi hodný, Geňo,“ ozve se vedle mě a medvěd dostává mrkev. Jsme v táborské zoologické zahradě a vedle mě stojí její majitel. Jinak developer Evžen Korec. „Tohle je Geňa, nejhodnější baribal ve střední Evropě, “ vysvětluje mi, zatímco medvědovi podává jablka a mrkev. Poprvé v životě tak „z ruky“ nakrmím medvěda i já a vzápětí se přesvědčím, že to, že medvědi milují med, není žádná pohádka. Jen v případě Geni je med doplněn piškoty.

Jak se to stane, že si majitel jedné z největších developerských firem v zemi pořídí ZOO?

Evžen Korec Zoologickou zahradu Tábor zachránil v době, kdy krachovala a padala do insolvence. „Koupit zoologickou zahradu primárně nebyl můj cíl. Dlouhodobě chovám papoušky a původně jsem sem přijel proto, že tu nabízeli velmi vzácné ary zelenokřídlé. Když jsem ale viděl, v jak zoufalém stavu tu jsou všechna ta nádherná zvířata, a že pokud zahradu nedostanu z insolvence, tak přestane existovat, považoval jsem za nemožné ji nezachránit,“ vzpomíná Korec.

Sám je vystudovaný biolog a velký milovník zvířat - kromě zoologické vlastní také nejúspěšnější chovnou stanice psů plamene Cane Corso.

Jak sám říká, řídit ZOO a developerskou společnost je obrovský rozdíl. „S kalkulačkou v ruce se ZOO řídit nedá. Můžete se o to pokoušet, ale pokud mají mít zvířata dostatečnou péči, tak realizace zisku není zadání. Neznám zoologickou zahradu na světě, která by byla zisková. Zisková jsou jenom velká akvária ve Spojených státech, tam, kde se předvádějí velryby a delfíni,“ vysvětluje, zatímco procházíme zahradou.

V roce 2015 zaplatil za táborskou ZOO 16 milionů, a to byl teprve začátek. A velmi složitý. „Tehdy tady nebyli ošetřovatelé, nebylo tu kvalitní krmení, nebylo tu kvalitní zázemí. Všechno jsme budovali,“ dodává s tím, že jen do oprav a výstavby výběhů následně putovaly vyšší miliony korun.

„Záchrana zoo za to ale stála,“ dodává, když přicházíme k výběhu velbloudů. Ty už do zahrady pořídil on sám - poměrně nedávno. A jak přiznává, při každé své návštěvě sem za nimi zavítá. Zatímco krmí velbloudici Frídu jablky, automaticky zkontroluje pítko ve výběhu. Stejně postupuje je o malý kousek dál, ve výběhu zubrů.

Táborská zoo je jediná česká zahrada, která se zapojila do projektu reintrodukce zubra evropského. „Zubr evropský ve volné přírodě vyhynul. Ve vyspělých zemích proto probíhá reintrodukční program - tedy snaha zachránit genom tak, aby nezmizel,“ říká Evžen Korec. S týmem spolupracovníků nedávno také dokončil výzkum genů dlouhověkosti právě u zubra.

Celkem má dnes táborská zahrada zhruba tři stovky zvířat.

„Nezaměřujeme se na to, abychom měli co největší množství zvířat, ale aby ta zvířata měla maximálně možné podmínky. Veliké výběhy a prostorné ubikace,“ vysvětluje Korec.

I když zahradu ročně navštíví přes sto tisíc návštěvníků, k tomu, aby byla soběstačná, to nestačí. A jedním z největších sponzorů je právě společnost Ekospol. „Ve velmi dobrých sezonách je vlastní provoz zahrady červená nula. V žádném případě si ale zoo nevydělá na investice. Veškeré nové stavby musí být dotovány,“ dodává Korec, který zahradě věnuje zhruba pětinu svého času.

„Byl bych rád, kdyby to bylo víc, ale při řízení velké developerské firmy to nejde,“ dodává s tím, že přístup k oběma „firmám“ má diametrálně odlišný. „Zoologická je tu proto, aby zvířata měla komfortní podmínky, abychom dělali reintrodukci zubra a publikovali výzkum o genech. To je cíl zoo. Tady není podnikatelský cíl vydělávat finance.“