Článek
Namísto složitého navazování důchodového věku na naději dožití 50letých osob, aby průměrná doba, kterou stráví v důchodu, byla 21,5 roku, dostal zelenou koaliční poslanecký pozměňovací návrh, který přichází s jednoduchou myšlenkou: K důchodovému věku se každý rok přidá jeden měsíc, až ročníky 1989 a dál narazí na zastropovaný věk 67 let.
Pro budoucí důchodce sice jde o dva zcela odlišné přístupy, podle ekonomů oslovených redakcí Seznam Zpráv se však v obou případech jedná v zásadě o splněný plán, jak ukočírovat veřejné finance.
„I kdyby platilo pravidlo ‚čtvrtina délky života v důchodu‘, tak nám to také vycházelo na 67 let odchodu do důchodu. Stejně by se to začalo týkat až lidí narozených na sklonku komunismu nebo až na začátku devadesátek,“ připomíná Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky.
Ta se ještě jako předsedkyně Národní rozpočtové rady účastnila prvních setkání poradního sboru Ministerstva práce a sociálních věcí k připravované důchodové reformě. „Je to stále to samé, jen se to akorát trochu jinak jmenuje,“ přidává zcela prozaicky Zamrazilová.
Respektovaná ekonomka pozměňovací návrh nekritizuje; chápe i to, že se důchodový věk musí na nějakém věku zastropovat.
| Ročník | Plánovaný důchodový věk |
|---|---|
| 1974 | 65 let a 9 měsíců |
| 1975 | 65 let a 10 měsíců |
| 1976 | 65 let a 11 měsíců |
| 1977 | 66 let |
| 1978 | 66 let a 1 měsíc |
| 1979 | 66 let a 2 měsíce |
| 1980 | 66 let a 3 měsíce |
| 1981 | 66 let a 4 měsíce |
| 1982 | 66 let a 5 měsíců |
| 1983 | 66 let a 6 měsíců |
| 1984 | 66 let a 7 měsíců |
| 1985 | 66 let a 8 měsíců |
| 1986 | 66 let a 9 měsíců |
| 1987 | 66 let a 10 měsíců |
| 1988 | 66 let a 11 měsíců |
| 1989 a dál | 67 let |
Úleva pro státní rozpočet
Spokojený s výsledkem je i ekonom Filip Pertold, zástupce výkonného ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu a zároveň člen poradního týmu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). „Pro mě to je stále zásadní reforma, abychom v budoucnu udrželi rozumným způsobem veřejné finance na uzdě,“ popsal pro SZ Byznys v nedávném rozhovoru.
Původně – když Marian Jurečka důchodovou reformu představoval – mluvil právě o tom, že český důchodový systém představuje pro státní kasu stále těžší batoh, u kterého hrozí, že ho v budoucnosti neuneseme.
„Dnes má důchodový systém schodek 70 miliard. Pokud s jeho růstem něco neuděláme, v roce 2050 dosáhne na 350 miliard,“ argumentuje ministerstvo na svých stránkách.
A podle Filipa Pertolda dokáže i současná podoba úpravy důchodového systému významně umazat deficit do částek, které je státní rozpočet schopen ustát.
„Myslím si, že půl procenta HDP jsme schopni zvládnout poměrně slušně. Pokud mluvíme o jednotkách procent HDP, tak to už se zaceluje poměrně hůř,“ popsal v citovaném rozhovoru.
V rámci důvodové zprávy k důchodové reformě se přitom pracovalo s následující tabulkou dopadů na státní rozpočet:
| Úprava důchodového systému | Dopad na rozpočet (v % HDP) |
|---|---|
| Úprava důchodového věku | 1,2 |
| Zpomalení nárůstu nových důchodů po roce 2025 | 1,2 |
| Sdílení vyměřovacích základů | –0,1 |
| Fiktivní (rodinný) vyměřovací základ | nižší než –0,1 |
| Prodloužení období pro obnovu vdovského důchodu na pět let | nižší než –0,1 |
| Zvýšení procentní výměry na 10 procent průměrné mzdy | nižší než –0,1 |
| Snížení věku potřebného pro vznik nároků na takzvaný odložený starobní důchod | nižší než –0,1 |
| Hodnocení doktorského studia jako náhradní doby pojištění | nižší než –0,1 |
| Mírnější krácení předčasných starobních důchodů při získání 45 let pojištění | nižší než –0,1 |
| Celkem | 2,2 |
Celkový dopad měl být nižší, než součet dopadů jednotlivých opatření vlivem vzájemného působení.
Problém se pouze odkládá
Už teď se ovšem objevují hlasy varující, že zastropování budoucího důchodového věku na 67 letech celý problém s udržitelností důchodů pouze odsouvá na příští vlády.
„Momentálně máme vysoké tempo zvyšování věku odchodu do důchodu. Dříve schválená vládní reforma tempo zpomalovala a před měsícem ho ještě více snížila. Navíc důchodová reforma rušila strop 65 let, ale najednou se vynořuje nový na úrovni 67 let. Budeme na tohle rozhodnutí vzpomínat, až se bude o prolomení věku odchodu do důchodu zase v budoucnu debatovat,“ popsal pro Seznam Zprávy Petr Janský, člen Národní ekonomické rady vlády, po debatě o důchodové reformě začátkem října na Pražském hradě.
Podle ekonoma zastropování nedává z dlouhodobého ekonomického pohledu smysl.
Vysokoškolský učitel Jaroslav Vostatek, působící na Vysoké škole finanční a správní a člen dřívějších důchodových komisí, zase souhlasí se zvyšováním důchodového věku, ovšem podle něj nedošlo k důležitému zjednodušení v celém výpočtu důchodů. „Hlavní problém našeho systému je, že je nesrozumitelný a je nesrozumitelný i pro politiky,“ říká s dovětkem, že podle něj vláda nepředložila reformu, ale „pár parametrických změn“.
„Deformu“ zrušíme, plánují opoziční strany do budoucna
Pokud důchodová reforma projde i se zmíněným pozměňovacím návrhem, fakticky podle ní půjdou lidé do důchodu v 67 letech až za 32 let, tedy v roce 2056. Ovšem je možné, že se ostrého provozu „nedožije“.
Právě proti posunu důchodového věku se ostře vymezují opoziční hnutí ANO a SPD.
„Chci ubezpečit naše občany, že pokud bude hnutí ANO znovu ve vládě, tak se zasadíme o to, že valorizace důchodů budou jako dřív, penze budou důstojné a věk odchodu do důchodu opět zastropujeme na 65 letech,“ uvedl už v létě předseda hnutí Andrej Babiš.
A stejný plán má i hnutí SPD. „Pokud si vládní poslanci na sílu pětikoaliční důchodovou deformu prohlasují, tak pokud budeme součástí příští vlády, tak ji zrušíme,“ zmínila poslankyně Lucie Šafránková.
