Článek
Její nominální hodnota je 5000 korun československých. Ve skutečnosti to jsou ale řádově miliony, protože jde o nejvzácnější a rovněž i nejhodnotnější papírové platidlo na českém území.
Aukční dům Bankovky.com jej dražil 15. listopadu a vzhledem k jeho raritě se očekávalo, že zlomí dosavadní aukční rekord, což se také podařilo.
V první řadě je ale důležité si ujasnit, že vlastně nejde úplně o bankovku - správně je to státovka. Pochází ze série, kterou 15. dubna roku 1919 vydal stát, a nikoliv centrální banka, která tehdy ještě ani neexistovala. Do oběhu šlo půl milionu kusů, což je poměrně málo, a tak se v soukromých i veřejných sbírkách dochovalo jen 36 exemplářů - má ji třeba i Česká národní banka.
Ale takovou státovku nenajdete ani u ní. Tento exemplář je totiž jedním z pouhých dvou známých kousků, kterým chybí perforace, tedy děrování, které znehodnocovalo vzorky uložené v trezorech bank.
„Je to zejména z důvodu, že byla hojně padělaná už v době svého oběhu, a proto byla hned v roce 1920 nahrazena novou bankovkou, která poté platila až do konce první republiky. A i vzhledem k tomu relativně obrovskému nominálu se nemohlo stát, aby si ji lidé jen tak zapomněli doma,“ vysvětluje ve videoreportáži níže spolumajitel aukční síně Bankovky.com Aleš Kohout.
Jednorožec mezi bankovkami. Za kolik se vydražila?
Dneska by už tuto neperforovanou státovku teprve nikdo nezapomněl. Její vyvolávací cena byla 2,5 milionu korun, ale podle odhadů aukční síně Bankovky.cz se mohla vyšplhat až na 20 milionů korun. Dosavadní rekordman, tedy nejdražší bankovka prodaná v aukci v Česku, se totiž v roce 2020 vydražila za 14,5 milionu korun – šlo také o tuto státovku, ale perforovanou.
V pátek 15. listopadu po 20. hodině se tato neděrovaná rarita po celém dni přihazování vydražila za 21,4 milionu korun, jak se uvádí na serveru LiveBid.cz, kde aukce probíhala.
Prohlédněte si rekordní bankovku v reportáži SZ Byznys, která vznikla ještě před aukcí.
Toto je nejcennější „bankovka“ na území Česka. Reportáž o ní vznikla před aukcí.Video: Jan Marek
Podle dražebníků lze i v této sféře sběratelství pozorovat výrazný růst hodnoty.
„Co se týká trendu sběratelství, tak se nám sběratelství mírně přelévá do investování a v posledních třech až čtyřech letech dosahují bankovky každý rok minimálně 10procentního zhodnocení. V době covidu to bylo i násobně víc. Tam se třeba stalo, že bankovky za jeden rok vyrostly o 100 procent a zatím není žádná korekce - to znamená, že sběratelství je stále silné. A tohle je takový jednorožec mezi bankovkami, takže ta cena prostě bude vysoká,“ doplňuje Kohout.
V jakých dalších ohledech je exemplář speciální
Na státovku byla použita sytě červená barva a je větší, než je u dnešních bankovek obvyklé - měří 192 × 128 milimetrů. Do běžné peněženky by si ji tak nikdo bez přeložení ani nedal. Speciální je však i z dalších úhlů. Spolu s druhou státovkou nejvyšší nominální hodnoty té doby ji tiskli mimo území Československa. S těmi s nižší nominální hodnotou ji zase pojí jiný společný prvek.
„Tisícikoruna byla svěřená americké tiskárně American Bank Company a pětitisícikoruna zase vídeňské tiskárně. Jsou to pouze dohady, ale Rakousko po válce pravděpodobně trpělo nedostatkem jak barev, tak kvalitního papíru, a proto bankovka není nijak kvalitně vytištěná,“ popisuje exemplář spolumajitel aukční síně Bankovky.com.
„Ta bankovka byla vytištěna na papíře bez průsvitky, což i v rámci té emise z roku 1919 je relativně neobvyklé, protože pouze dva nejnižší nominály - koruna a pětikoruna – byly bez průsvitky, pak všechny bankovky průsvitku měly. Je to standardní bezpečnostní ochranný prvek bankovky. To znamená, že z hlediska zabezpečení, tak je tam relativně slabé zabezpečení proti padělání,“ dodává k pětitisícikoruně z roku 1919 Aleš Kohout.
Pro zajímavost doplňuje, že průsvitku neměla ani „americká“ tisícikoruna z roku 1919, protože americké bankovky používaly místo průsvitky konfety v papíře.
Většina státovek z emise z roku 1919 pak zobrazuje motivy Alfonse Muchy, a tak jim sběratelé říkají muchovky. Jde o nominální hodnoty 10, 20, 50, 100 a 500 ČSK. Tato pětitisícovka nese na líci secesní ženský portrét manželky jednoho z autorů jiné bankovky - paní Leflerové od Heinricha Leflera.
„Ta bankovka vychází z rakousko-uherské bankovky – z tisícikoruny z roku 1902. Je tam použitý stejný motiv. Také byla tištěná ve Vídeňské tiskárně a to znamená, že byl pravděpodobně z časového nedostatku použit motiv už existující bankovky,“ vysvětluje dál Aleš Kohout.
Dražit se budou i další unikáty
Celkově aukční dům Bankovky.com už v 6. ročníku dražby představí 1508 položek v souhrnné vyvolávací hodnotě pět milionů korun. Půjde prakticky o všechny bankovky z dob Československa, které doplní i výběr z habsburské monarchie z 18. a 19. století. Dražit se bude od 15. do 16. listopadu na online platformě LiveBid.cz.
Mezi další unikáty aukce patří druhé vydání slovenské padesátikoruny z roku 1940, kterou objevil berlínský sběratel v 70. letech 20. století a bude poprvé v historii v nabídce české aukce. Její vyvolávací cena je 50 tisíc korun. Historicky poprvé bude v aukci i tuzexový poukaz II. emise v hodnotě 50 haléřů z roku 1959. Žádný poukaz z této emise se totiž nikdy nedražil. Jeho vyvolávací cena je 20 tisíc korun.
Aleš Kohout ukazuje tyto i další exempláře v závěru úvodní videoreportáže tohoto článku.
