Článek
„Dříve jsme už dražili olympijské medaile, ale nikdy tuhle z první olympiády. Ta je na trhu dnes velmi vzácná,“ říká v úvodní videoreportáži Christian Gruntdvig, vedoucí sekce mincí a medailí v aukční síni Bruun Rasmussen’s.
Aukční síň Bruun Rasmussen’s odhaduje, že medaile by se mohla prodat za 200 až 300 tisíc dánských korun, což je v přepočtu skoro jeden milion korun. V průměru má pět centimetrů a váží 67 gramů, přičemž je ze stříbra.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Na prvních moderních olympijských hrách v Athénách v roce 1896 se vítězům udílely stříbrné medaile a pro druhé byl bronz. Soutěžilo se ve 43 disciplínách, kdo a v čem ale vyhrál právě tuto medaili draženou 1. března v Dánsku, se přesně neví. I tak je však aukce ostře sledovaná.
„Sběratelé pro tuto minci by na trhu byli každý den, ale teď máme zvláštní pozornost díky probíhajícím zimním olympijským hrám,“ dodává Gruntdvig.
Takzvané olympijské zlato je však dnes už jen mýtus. Poslední hry, kde se ještě udělovaly medaile z masivního zlata, se konaly v roce 1912 ve Stockholmu. To ale vážily jen 26 gramů, a jejich hodnota tak byla asi 20 dolarů, což by dnes po započtení inflace bylo zhruba 520 dolarů.
Násobky hodnoty za pár let
Dnes zlatá medaile váží 506 gramů, ale z toho tvoří ryzí zlato jen šest gramů a zbytek je stříbro. I tak má však hodnotu skoro 2500 dolarů, tedy přes 50 tisíc korun. Čistě stříbrná medaile, která váží 500 gramů, přitom vychází na téměř 1500 dolarů. Jen šest gramů zlata ve zlaté medaili tak dělá cenový rozdíl 1000 dolarů čili zhruba 20 tisíc korun.
Cena obou drahých kovů ale roste a je to vidět i na srovnání zimních olympijských her v Miláně a Cortině d’Ampezzo letos v únoru a posledních letních her v Paříži na přelomu července a srpna 2024. Unce zlata, tedy 33 gramů, se teď pohybuje okolo 5000 dolarů, a je tak dvakrát dražší, a stříbro už přesáhlo 80 dolarů, takže je dražší skoro třikrát.
Medaile se rozpadají. Vlády i tak vyplácí miliony
Italská státní mincovna pro letošní zimní hry vyrobila medaile z recyklovaných kovů (pozn. red. z průmyslového odpadu jako třeba starých počítačů), protože udržitelnost je jedním z klíčových témat olympiády. Na jejich tržní hodnotě to nic nemění. Problém ale je, že se vítězům začaly rozpadat. Údajně šlo o příliš citlivě nastavený bezpečnostní mechanismus proti uškrcení.
„Rád bych se chopil této příležitosti a objasnil problém s medailemi, který vás logicky zajímal. Takže malé objasnění k problémům, které ovlivnily malý počet medailí. Jak víte, organizační komise začala věc ihned vyšetřovat, v úzké koordinaci s Italskou státní mincovnou zodpovědnou za výrobu. Identifikovali jsme a přijali cílené řešení. Atlety, jejichž medailí se to týká, vyzýváme k jejich odeslání skrz vhodné kanály, aby mohly být promptně opraveny a vráceny. Milano Cortina 2026 potvrzuje závazek k tomu, že medaile symbolizující největší úspěchy v kariéře každého atleta čelí těm největším standardům kvality a detailní pozornosti,“ uvedl šéf komunikace olympiády Luca Casasa.
Medailí si cení také domovské země sportovců. Česká vláda oznámila, že v individuálních soutěžích jako odměny udělí 2,4 milionu korun za zlato, 1,8 milionu korun za stříbro a 1,2 milionu za bronz. Bronzové medaile přitom obsahují přibližně 420 gramů mědi a jejich hodnota je necelých šest dolarů čili 120 korun.
