Článek
K mání je další kostra dinosaura, kterou si lze koupit do soukromé sbírky, i když za opravdu horentní sumu. A přestože prodeje fosilií do soukromých rukou čelí kritice, tak podle českého experta by se bez milionářů ochotných vše financovat vykopávky ani výzkum neuživily.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Dinosaurus, který je aktuálně v dražbě, byl pojmenován Trey a jde o býložravce známého jako triceratops. Od špičky nosu až po konec ocasu měří 5,3 metru a na výšku 2,2 metru, takže je velký asi jako dodávka, a to ani nedosáhl dospělosti. Starý je 66 milionů let. Od 17. března do 31. března jej prodává americká online aukční síň Joopiter, která jeho cenu odhaduje na 4,5 až 5,5 milionu dolarů, v přepočtu až 117 milionů korun.
Nejdražší triceratops, který se dosud vydražil, byl takzvaný Big John. Ten se v aukci v Paříži v roce 2021 prodal za 7,7 milionu dolarů. Také však na délku měřil úctyhodných osm metrů a na výšku tři metry, takže zhruba o třetinu až polovinu více než Trey. Jeho kostra byla dochovaná ze 60 procent, Trey je kompletnější, fosilie obsahuje 70 procent kostí.
„Já si myslím, že půjde za víc než ten odhad – otázka je, zda dosáhne na Big Johna. Já si myslím, že velkou limitací je forma dražby. Není to žádný slavný aukční dům, je to velmi experimentální a nikdo neví, co od toho čekat. Ta kostra na to ale potenciál určitě má a je to slavný druh dinosaura, takže možné to je,“ uvádí pro Seznam Zprávy Byznys český paleontolog Štěpán Pícha z Dinosauria Museum Prague.
Hodnota dinosaurů – především známých exemplářů – v čase výrazně roste. Jednou z prvních medializovaných aukcí byla Sue, kostra T-Rexe, za kterou Field Museum Chicago v roce 1997 zaplatilo 8,4 milionu dolarů. Do roku 2024 se výše rekordní dražební sumy za fosilii dostala až na 44,6 milionu dolarů. Za kostru stegosaura Apexe ji zaplatil miliardář pohybující se v oboru hedgeových fondů Ken Griffin.
„Inflace jde strašně nahoru, to se týká fosilií, ale i minerálů, opravdu to ještě zrychluje. Uvidíme, tato dražba je v mnohém zlomová a čeká se buď potvrzení toho trendu, anebo naopak jisté zpomalení,“ potvrzuje Štěpán Pícha.
Od herce k herci
Americkou internetovou aukční síň Joopiter v roce 2022 založil hudební producent a zpěvák Pharrell Williams, který se zaměřuje hlavně na umění a módu. Trey je prvním dinosaurem, kterého takto draží, a reaguje tak podle svých slov na poptávku. Vedle miliardářů fosilie nakupuje i řada celebrit.
Například herec Russell Crowe si koupil lebku mosasaura. „Částí důvodu k té koupi bylo to, že když jsem ji v roce 2008 nebo 2009 kupoval, mé děti – hlavně to nejstarší – byly fascinované dinosaury a žraly je. Takže jo, tady máte jednoho do pokojíčku,“ řekl herec v The Howard Stern Show v červnu 2019.
Crowe lebku za 30 tisíc dolarů koupil od Leonarda DiCapria. „Myslím, že on tu konverzaci začal. Říkal něco jako: ‚Mám tohohle, ale na trh se zrovna dostává tenhle, kterého hodně chci, tak se toho svého snažím prodat.‘ A já na to jen řekl: ‚Já ho koupím‘,“ popisuje nákup Crowe. Mezi další herce, kteří si dinosauří fosilie v minulosti koupili, patří například Nicolas Cage.
Je kritika aukcí dinosauřích kostí oprávněná?
Někteří paleontologové trend investic do fosilií dinosaurů ale kritizují. Podle nich takové artefakty patří do muzeí, než aby plnily sbírky celebrit a miliardářů. Třeba studie, kterou loni publikoval americký paleontolog Thomas Carr z Carthage College ve Wisconsinu, uvádí, že 61 koster tyrannosaura rexe mají muzea, ale 71 koster je v soukromých sbírkách.
Například Trey však dosud byl 30 let vystavený v muzeu ve Wyomingu, a ne všichni bohatí podnikatelé své fosilie ukrývají doma. Některé aukce dokonce budoucí majitele přímo zavazují, aby kostry zpřístupnili veřejnosti.
Bývalý šéf Googlu Eric Schmidt loni v aukci Sotheby’s koupil za 1,7 milionu dolarů lebku pachycephalosaura a pak ji daroval Národnímu přírodovědeckému muzeu ve Washingtonu. A není sám, a to nejen v USA. V Česku skupina Kaprain investora Karla Pražáka v roce 2021 otevřela galerii Dinosauria Museum Prague, kde je šest skutečných dinosauřích koster.
„Máme tady dva mosasaury, což tedy nejsou dinosauři, ale žili v době dinosaurů, pak máme triceratopse, allosaura, diplodoka a edmontosaura. A čekáme ještě další jednu kostru, ale to je ještě tajemství, také se trochu zasekl, ale bude,“ prozrazuje pro Seznam Zprávy Štěpán Pícha.
Skutečný důvod kritiky dražeb vidí Pícha jinde. „Kritika paleontologů zaznívá kvůli tomu, že pokud se dostane kostra do soukromé sbírky, tak je nepoužitelná pro vědu. Aby je bylo možné vědecky zkoumat, tak musíte být schopni replikovat výsledky,“ vysvětluje paleontolog. Když totiž fosilie skončí v soukromé sbírce, může být už pro vědce nepřístupná. A to mimo jiné znamená, že studie provedené na těchto fosiliích odmítají publikovat vědecké časopisy, protože výsledky zkoumání nemusí být možné ověřit.
„Momentálně jsou třeba naše znalosti týkající se těch nejzákladnějších aspektů biologie právě i u T-Rexe ohroženy poptávkou na trhu,“ potvrzuje Thomas Carr z Carthage College.
Zdražování jako přínos i problém
Odmítání studií na fosiliích ze soukromých sbírek má ale háček. „Celý ten systém je vlastně zacyklený. Čím víc stojí kostry na aukcích, tím víc rostou náklady na to je vykopat, a tím míň je to samozřejmě dostupné pro muzea, která jsou financovaná ze státního rozpočtu. Majitelé pozemků chtějí větší a větší nájmy, pokud vidí, že se kostry prodávají za desítky milionů dolarů,“ dodává Štěpán Pícha.
Bez podpory investorů by přitom značná část vykopávek podle českého paleontologa ani neproběhla.
„Pokud by kostry zlevnily, je velká pravděpodobnost, že by se tomu nevěnovalo tolik lidí a tolik se jich nevykopalo. Ti lidé na tom samozřejmě chtějí aspoň něco vydělat, tudíž když cena klesne, tak to přestane být rentabilní. Je to normální byznys - když máte náklady větší než příjmy, tak to nemůže nikdy fungovat,“ vysvětluje český paleontolog. Thomas Carr ve své kritické studii nicméně loni zveřejnil, že podle jeho zjištění se do veřejných sbírek dostává pouze 11 procent kostí, které objeví soukromí kopáči, a ti je s větší finanční podporou odkrývají dvakrát rychleji než muzea.
David Hone, profesor zoologie na Queen Mary University of London, v roce 2024 pro deník Guardian také připomněl, že obchod s fosiliemi nevyhnutelně podporuje i nelegální vykopávky a vývozy ze zemí, které takové obchodování zakazují. „Je těžké nepociťovat frustraci vědce, který sleduje cenný paleontologický nález, jak jde do prodeje,“ dodává.
