Článek
„Adamka, dobrý den. Chci se zeptat, jestli můžu z vlečky dolů.“ Hlas v telefonu vydává svolení, lokomotiva zavírá dveře, odbrzdí a dává se do pohybu.
Jsme v modré soupravě společnosti Arriva – úplně vepředu. Naším mašinfírou je sám generální ředitel české Arrivy Daniel Adamka. Čas od času manažerské sako vymění za uniformu strojvedoucího a vyrazí na trať. „Záleží, kolik mám volného času a jestli je nějaká směna volná – třeba z důvodu dovolené nebo nemoci. V průměru jsou to dvě až tři směny za měsíc,“ vysvětluje.
200 hodin v doprovodu
K vlakům měl blízko už od malička. „Studoval jsem na střední škole dopravní v Masné na výpravčího. Pak jsem při vysoké škole pracoval jako průvodčí na Zbraslavi a v Braníku,“ vzpomíná na úplné začátky.
Po škole odešel do zahraničí, a když se vrátil zpět do Česka, nastoupil právě do Arrivy. „Když jsme pak rozjížděli vlaky, řekl jsem si, že když už jsem výpravčí, zkusím být i strojvedoucí. Udělal jsem si kurz, licenci, osvědčení dopravce, a teprve potom jsem mohl jezdit,“ říká Adamka s tím, že normálně takový kurz trvá tři čtvrtě roku.
„Pokud na to ale nemáte čas, tak jako já, trvá to rok a půl. Potřebujete totiž odjezdit 200 hodin s někým, kdo vedle vás bude stát a bude vás hlídat,“ dodává.
Omýt okna a vyrazit
Ani jako nejvyšší šéf firmy přitom nemá žádné výhody. Ve vršovickém depu si sám omyje okna lokomotivy, obejde a zkontroluje vlak zvenku i zevnitř.
Dnes ho čeká cesta do Tanvaldu. „Zrovna do Tanvaldu je trať, kterou mám rád, protože když se blížíte k Tanvaldu, jedete krásným lesem a stoupáte k Jizerským horám. A navíc v Tanvaldu je dobrá nádražka, kde se i dobře najíte,“ dodává s tím, že naopak městské linky, kdy strojvedoucí jede 20 minut tam a 20 minut zpět, jsou proti tomu dost monotónní.
S čistou hlavou
Jak sám říká, řízení lokomotivy je pro něj relax a trochu i únik od manažerských problémů. „Vidíte Česko z úplně jiného pohledu. Nemáte ten každodenní stres z toho, co musíte vyřešit. Když skončíte, máte hlavu čistou. Nenesete si už domů žádný problém. To v práci ředitele, když jdete domů, stále přemýšlíte, co jste neudělal, co bylo potřeba udělat,“ dodává.
Byznys jinak
Letní seriál Seznam Zpráv, ve kterém vám známé podnikatele a manažery představíme jinak, než jak je znáte z našich stránek.
Vezmeme vás do vinařství, do oblak, do lokomotivy nebo třeba do zoologické zahrady.
Každý týden na SZ Byznys.
- Z Podnikatele roku i Vinař roku? Vína Františka Fabičovice bodují v cizině
- Řídí podnikatelské impérium. A taky je mistrem světa v letecké akrobacii
- Podnikatel, který zachránil zoo a teď v ní z ruky krmí medvěda
- Jako Baťa. Český podnikatel vybuduje celou čtvrť za čtyři miliardy korun
- Mrzl na pólu, vypadl z raftu v Africe… Miliardářův recept proti vyhoření
Nejhorší jízdu zažil, když pršelo, byla vichřice a téměř neviděl na krok. „To bylo hodně nepříjemné,“ dodává. Obecně pak mají všichni strojvedoucí největší strach z toho, aby jim do dráhy nevjelo na přejezdu auto. Na nechráněném přejezdu za vlečkou, kdy červený vůz brzdí na poslední chvíli, vidím, že tyto obavy mají reálný důvod.
Někteří se snaží víc
Na konci vlečky opět zastavujeme a Daniel Adamka znovu volá dispečera. Tentokrát žádá o povolení posunu z vlečky do Malešic. S odjezdem z vlečky končí i naše povídání. Z okna lokomotivy ale skutečně vidíme Prahu úplně jinak a jízda tunelem je také úplně jiný zážitek než klasicky, ve vagonu.
Na pražském hlavním nádraží nastupují první cestující a přidává se k nám i průvodčí. Svého šéfa poznává okamžitě. „Zaměstnanci na mě reagují velmi dobře. Znají mě. Někteří se snaží více, někteří mi říkají, co bychom měli zlepšit, co bychom měli rozvíjet,“ dodává Adamka.
To už ale nastoupili cestující a on dostal znamení, že může vyrazit směrem na Tanvald.
