Článek
Jak přežít přetížení 9G? Elitní pilot gripenů Aleš Svoboda rozhodně oči nezavírá - v první řadě se prý musí zabránit odkrvení mozku.
„To se dělá tak, že člověk zatne velké svalové partie - stehna, zadek, břicho, lýtka. Tím stáhne svaly, cévy, které jsou okolo, a do určité míry tím brání odkrvení hlavy. Kromě toho máme i určité technické prostředky - třeba takzvané přetlakové kalhoty,“ vysvětluje Svoboda.
Držitel doktorátu z letecké a raketové techniky a pilot letectva Armády České republiky má nalétané stovky hodin na stíhačkách JAS-39 Gripen. Jako bojový pilot se zkušenostmi z vojenských misí zažil řadu krizových situací.
A i díky těmto zkušenostem se loni stal českým zástupcem v evropském vesmírném programu - záložním astronautem ESA. Výběr trval rok a půl, v konkurzu porazil více než 22 tisíc uchazečů.
Čekaní na telefon
Na náš rozhovor už Aleš Svoboda přišel v bundě s označením ESA a přiznává, že od listopadu, kdy v mezinárodním konkurzu uspěl, se mu život otočil vzhůru nohama. Zatím je jeho hlavním úkolem vysvětlovat veřejnosti i odborníkům úkol Evropské kosmické agentury. Už v červnu ho však čekají první školení.
„S Evropskou kosmickou agenturou mám kontrakt na zhruba 20 pracovních dní za rok. Samozřejmě, vždy je to o vzájemné domluvě,“ říká Svoboda.
Spolu s ním je v náhradním týmu ESA 12 lidí. Kdykoliv mohou okamžitě zastoupit vybraného astronauta, pokud by z nějakého důvodu vypadl. Případně mohou být nasazeni v momentě, kdy se objeví nová mise nad rámec těch, které jsou dlouhodobě naplánované. Na rozdíl od kariérních astronautů však zatím pokračují ve svém původním zaměstnání a na případné „povolání do vesmíru“ čekají.
Vesmírná mise? Desítky milionů eur
Jedna vesmírná mise vyjde na desítky milionů eur. Cena se odvíjí od nosné rakety a délky pobytu ve vesmíru.
„V tuto chvíli se používá raketa Falcon 9 a ta tvoří velkou část toho celkového nákladu na kosmickou misi. U krátkodobějších misí, tedy v řádech týdnů až do jednoho měsíce, se cena pohybuje od třiceti do sta milionů eur,“ dodává Svoboda s tím, že k tomu, aby byly vesmírné mise častější a možná i levnější, mohou pomoci i komerční lety, o kterých se stále více mluví.
„Jsou to aktivity, které spadají do úplně jiné kategorie, ale jsou ku prospěchu věci. Cokoliv, co přispívá ke zvyšování povědomí o kosmických aktivitách, je prospěšné. Navíc to má i sekundární efekt v tom, že tyto lety využívají infrastrukturu a nosné rakety, které byly primárně vyvíjené za účelem tradičního kosmického programu. A čím více zákazníků tyto firmy mají, tím je to menší riziko,“ dodává.
85 kilometrů daleko. Zatím
Zatím je Aleš Svoboda od hranice vesmíru vzdálený 85 kilometrů. Se svým gripenem totiž létá ve výšce 15 kilometrů. Vesmír se počítá od sta kilometrů.
„Co se týče letu samotného, největší rozdíl je samozřejmě v tom, že gripen je aerodynamicky řízené letadlo a pohybuje se v atmosféře. Nosná raketa se pohybuje v horních vrstvách atmosféry a tam o aerodynamickém řízení nelze uvažovat. Orbitální let se pak vyznačuje tím, že ten prostředek musí být urychlen na orbitální rychlost, tedy 8 km/s, aby se vyrovnala gravitační síla a odstředivá,“ dodává.
Při startu a návratu vesmírné rakety dochází k velkému zrychlení a tedy k přetížení až 4 či 5G. V gripenu je přetížení větší - může být i již zmiňovaných 9G. „Je to ale trochu v jiné ose, protože v raketě posádka sedí skoro na zádech a v gripenu je sedačka sklopena pod úhlem asi 30 stupňů,“ dodává Svoboda.
A jaké je to pak při vesmírném letu? „V první fázi se organismus musí adaptovat na stav beztíže. Z dlouhodobějšího hlediska tam dochází k negativním dopadům na zdraví. Člověk totiž nepoužívá stejné svaly jako na zemi, nezatěžuje kostru, svaly ochabují a kosti řídnou,“ popisuje Svoboda.
„Dochází tam ke změně rovnováhy tělních tekutin, má to negativní dopad například na zrak. Často se stává, že se astronauti vrací s trošku horším zrakem, než měli předtím,“ dodává s tím, že i ve vesmíru musí astronauti kosti zatěžovat, což dělají zhruba dvě až tři hodiny denně například posilováním nebo běháním.
