Jedna kostka lega za dvě koruny. Investor popsal byznys kolem známé hry

Téměř pět a půl tisíc druhů kostek lega, roztříděných do průhledných krabiček podle tvarů a barev. Dohromady miliony plastových kostiček, dílků, panáčků či mečů. A k tomu archiv krabic, které v minulosti Lego vydalo.

Procházíme obrovskou halou - právě zde si sběratelé mohou dokoupit kostky a dílky, které jim chybí, a právě tady také vznikají obrovské lego modely. Třeba kouzelnická škola v Bradavicích vystavěná z milionu kostiček. Jenom při prosté kalkulaci: jedna kostička = 2 koruny, je jasné, že tady se hraje v milionech korun. Nebo spíš v desítkách milionů.

Michal Šnobr bere do rukou pytel plný béžových dílků. „Například na takový hrad potřebujete jednu barvu kostek a většinou i jeden tvar a jednu velikost. Té nejčastější kostičky jsou tedy potřeba desítky tisíc kusů, ale v jedné krabici lega je obsažena třeba jen desetkrát. Musíme je proto nakoupit z celého světa. Pět tisíc kostiček nám tak přijde z Německa, deset tisíc z Asie a podobně,“ popisuje svůj byznys.

I on totiž nabízí takzvaný BrickLink, tedy prodej jednotlivých kostek. „Krabice lega se roztřídí na jednotlivé díly a vy si pak nakoupíte konkrétní kostičku za konkrétní cenu,“ dodává s tím, že v průměru cena vychází na dvě koruny. Jsou ale i dílky, které se vyšplhají na 20 korun.

Před námi stojí rozestavěný model zámku v Českém Krumlově. I tady budou potřeba stovky tisíc kostek a tisíce hodin práce. U velkých modelů je navíc nutné vyřešit statiku. Díla totiž nejsou lepená a musí nejenom držet, ale také být schopné přepravy.

„Vnitřek je proto stavěn z kostek, které pro sběratele nemají takovou cenu. Fialová barva a podobně. Zaniknou tím, jak se to obalí,“ vysvětluje Michal Šnobr s tím, že on sám dnes už čas stavět bohužel nemá.

Lego miloval od dětství. Postupem času se ale jeho vášeň proměnila v byznys. „Začalo to, když jsem začal podnikat v cestovním ruchu. Jedna z věcí, kterou jsme na Lipně začali dělat, byly animace lega pro děti. Byla to věc, která mě i moje děti hodně bavila a zajímala,“ vzpomíná na úplné začátky Šnobr s tím, že když viděl, jak oblíbenost těchto animací roste, napadlo ho udělat první výstavu.

První odhady počítaly s tím, že když bude výstava úspěšná, přijde pět, maximálně 10 tisíc lidí. Nakonec jich během jednoho léta na Lipno dorazilo padesát tisíc. Od té doby výstava putovala po Česku, aby v loňském roce nakonec natrvalo zakotvila na Lipně. Dnes jsou tam k vidění modely z téměř pěti tun kostek, jejichž výstavba trvala stavitelům zhruba čtyři tisíce hodin. Kromě již zmiňovaných Bradavic je tu třeba Karlštejn, Národní muzeum, Ještěd či Hluboká.

Od rozestavěného zámku z Českého Krumlova se přesouváme do archivu. Tady už nejsou jednotlivé kostky, ale originálně zabalené původní krabice. V kovových regálech jich jsou tisíce a často jde o stavebnice, které už dnes na trhu nejsou k dostání.

„Část krabic průběžně obchodujeme. Od každé máme minimálně dva až pět kusů. Podle toho, o jaký jde tip a jak si myslíme, že bude do budoucna atraktivní,“ popisuje Šnobr s tím, že zpravidla největší zhodnocení je u setů filmových a příběhových stavebnic - například Star Wars.

„Na některých krabicích se dají a daly vydělat pěkné peníze, ale pak máte stovky a tisíce dalších, které se z místa nehnou, a ty jsou pak zdrojem toho, že se rozeberou na kostičky,“ dodává Šnobr s tím, že u některých setů ale cena vzrostla i více než pětinásobně.

„Není to ale nic, na co by se mohl člověk dlouhodobě spolehnout. Je to jako s akciemi. Když chcete vydělávat dlouhodobě, musíte mít široké portfolio a z čeho brát. Když zainvestujete do jedné akcie, tak buď máte štěstí, že jste si vybrala tu správnou, nebo také ne. A stejné je to v legu,“ dodává.