Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ve středu představila japonská vláda tři nové bankovky a do konce tohoto fiskálního roku jich plánuje vytisknout zhruba 7,5 miliardy, uvedla agentura Reuters.
Bankovky nesou nové obličeje významných Japonců. Objevili se na nich mikrobiolog Šibasaburó Kitasato, pedagožka Umeko Tsudaová a „otec japonského kapitalismu“ Eiiči Šibusawa, uvedl deník Financial Times (FT).
Eiiči Šibusawa je na nové bankovce v hodnotě 10 000 jenů, Umeko Tsuda 5000 jenů a Shibasaburo Kitasato 1000 jenů.
See the fresh faces of Japanese currency 💴 with new designs for the 10,000 yen, 5,000 yen, and 1,000 yen banknotes! Each boasts historical figures key to Japan's modernization and anti-counterfeiting technologies 🔒 including 3D holograms.https://t.co/ohV1BU2eAL#NewBanknote pic.twitter.com/zhkuJAhLpM
— japan (@japan) July 3, 2024
„Všichni tři reprezentují oblasti, které jsou pro budoucí společnost naprosto zásadní – udržitelný a odpovědný ekonomický systém, rovnoprávnost a vzdělanost všech lidí a důraz na vědu,“ uvedl pro SZ Byznys Jan Sýkora, docent Ústavu asijských studií Filozofické Fakulty Univerzity Karlovy.
Japonský premiér Fumio Kišida uvedl, že osobnosti na bankovkách „oslavují japonský kapitalismus, rovnoprávnost žen a vědecké inovace“. Také dodal, že tento krok přichází v době, kdy se japonská ekonomika konečně dostává do fáze růstu.
„Muž činu“, úředník a podnikatel
Že jde opravdu o zásadní osobnosti japonské historie, potvrzuje i Jan Sýkora. Podle něj si například mikrobiolog Kitasato zasloužil získat Nobelovu cenu. „Jeho přínos nejen k objevu původce celé řady nemocí, ale i k nalezení účinné obrany proti těmto nemocem, tzn. očkování (jmenovitě proti záškrtu), měl celosvětový dopad.“
Pedagožka Umeko Tsudaová byla zase jedna z prvních, která „usilovala o emancipaci žen cestou vzdělávání“. „V Japonsku založila jednu z nejprestižnějších soukromých dívčích univerzit, která dnes nese její jméno – Tsuda University“, dodal Sýkora.
Eiiči Šibusawa zase získal přezdívku „otec japonského kapitalismu“, díky založení a rozvoji institucí spojených s fungováním moderního kapitalistického systému, za kterými on stál. Šibusawa nahradil na bankovce o hodnotě 10 000 svého současníka Jukičiho Fukuzawu, kterého Sýkora označil „za nejvýznamnějšího intelektuála své doby“.
„Otec kapitalismu“ Šibusawa nebyl velký teoretik, ale „muž činu“ a to jak v roli vládního úředníka, tak i podnikatele. „Jako vysoký úředník ministerstva financí se podílel na budování japonského měnového systému a coby podnikatel založil (kromě několika stovek firem) i takové instituce, jako jsou Tokijská burza cenných papírů či Tokijská obchodní komora,“ uvedl odborník.
„Zdůrazňoval společenskou (zejména sociální) zodpovědnost úspěšných podnikatelů a firem, tedy to, na co se dnes klade velký důraz. V jeho době to však byl celosvětový unikát,“ dodal. Známá je zejména jeho kniha „Konfuciovy Hovory a počítadlo“ (Rongo to soroban).
Japonsko zlomilo nový rekord
Staré bankovky budou nadále platné, ale tamní vláda se v rámci snahy o digitalizaci snaží donutit spotřebitele a podniky používat méně hotovosti, uvedl Reuters.
Japonská Asociace výrobců prodejních automatů tak odhaduje, že pouze polovina automatů v restauracích bude přijímat nové bankovky. Majitelé restaurací tamním médiím sdělili, že jejich jedinou možností je zvýšit ceny.