Írán má třetí největší poklad světa. Drahokamy i šperky za bilion korun

Konflikt na Blízkém východě pokračuje a zatím přidává na intenzitě. Cena ropy se kvůli tomu pořád drží na svých nových maximech a hrozí tak zdražování energií i potravin.

Izrael a USA zatím bombardují rafinerie i zásobníky s ropou v Íránu. Nerostné bohatství nicméně není to jediné bohatství, které tento stát má. Ústřední banka Íránské islámské republiky ve svých trezorech v Teheránu schraňuje klenoty, které se považují za jedny z nejhodnotnějších na světě.

Co se týče ceny, ale i kulturního významu, tak se kolekce pokladů ukrytá v Íránu řadí na třetí místo za korunovační klenoty Velké Británie a Diamantový fond Ruska, upozorňuje moldavský ekonomický týdeník Logos-Press. Pokud by však záleželo pouze na ceně, tak je možná vůbec nejdražší.

Jak ruská, tak britská sbírka zahrnuje přes sto různých šperků z drahých kovů i tisíců drahokamů. Dražší je ale kolekce Ruska, které je jedním z největších světových těžařů diamantů, a patří do ní například i deset Fabergého carských vajec nebo carské korunovační klenoty. Její cena se odhaduje až na 50 miliard dolarů. Královské poklady Velké Británie se odhadují na čtyři až šest miliard dolarů.

Íránská centrální banka by ale měla schraňovat šperky, které experti odhadují na 20, ale také až na 50 miliard dolarů, jak uvádí Logos-Press. To by v přepočtu bylo i více než jeden bilion korun. Týdeník ovšem dodává, že určovat cenu u takových předmětů a sbírek je obtížné, protože kromě zlata, stříbra i platiny a drahokamů mají nedozírnou historickou hodnotu.

Jedním z hřebů sbírky klenotů v Íránu je růžový diamant Darya-i-Noor, čili v překladu Moře světla. Váží 182 karátů a je považován za největší objevený růžový diamant na světě. Podle historiků pochází z 10. až 12. století z Indie a pro Írán jej s dalšími poklady v 18. století získal Nádir Šáh, označovaný jako král všech králů, který do tehdejší Mughalské říše vpadl. Jeho kořist byla údajně tak velká, že pak v Persii po tři roky nevybíral daně.

Pro vysvětlení, jeden karát je přesně 200 mg, tedy 0,2 gramu. Používá se pro diamanty, smaragdy nebo safíry. Například diamant o váze 0,5 karátu váží 0,1 gramu.

Přestože z historického pohledu je nelze srovnávat, tak The Pink Star Diamond se v aukci v roce 2017 prodal za 71,2 milionu dolarů, a to váží „pouze“ 59,6 karátu.

Nádir Šáh má v teheránské klenotnici například také štít, který nosil v bitvách. Je vyrobený z kůže nosorožce, měří 46 centimetrů v průměru – je kruhový a vykládaný smaragdy, rubíny a diamanty.

Poklad v Íránské centrální bance zahrnuje i Paví trůn, jinak také Sluneční trůn, vyrobený za vlády šáha Fath Alího na konci 18. století jako symbol tamní královské moci. Jméno získal po jedné z jeho více než 20 manželek, které se přezdívalo „Paví paní“. Celý je z ryzího zlata a je ozdoben celkem 26 733 drahokamy.

A nechybí ani císařská koruna z novodobé dynastie Pahlaví, kterou vyrobili pro korunovaci šáha Rezá v roce 1926, která je osázena 3380 diamanty, 369 perlami i smaragdem o váze okolo 100 karátů a žlutým briliantem o 60 karátech. Ve sbírce je také koruna císařovny Farah z roku 1967 s bezmála 1500 diamanty a více než stovkou perel. Obě váží okolo dvou kilogramů.

Naprosto unikátní je i glóbus vyrobený z ryzího zlata, který váží 34 kilogramů a pokrývá jej až 51 366 drahokamů - diamantů, smaragdů a rubínů, jejichž barevnost je právě využita ke znázornění geografických celků. Oceány a moře jsou smaragdové, kontinenty zase rubínové a země jako Írán nebo Velká Británie jsou diamantové. Vyrobili jej v 60. letech 19. století pro čtvrtého perského šáha z rodu Kádžárovců, kterým byl Násir ad-Dín Šáh.

Pokladnice Íránu se měla oproti jiným odlišovat i tím, že ji stát od roku 1937 využíval i jako podporu své národní měny - na rozdíl od zemí, kde královské šperky měly čistě dekorativní a historickou roli. I navzdory tomuto ekonomickému významu se ale Írán potýká dlouhodobě s extrémně vysokou inflací, což i tak dělá z íránského rijálu měnu s velmi nízkou reálnou hodnotou - prakticky nulovou.

Jedním z důvodů íránské hospodářské krize je například omezení vývozu jeho ropy kvůli mezinárodním sankcím za nedodržování dohod a podezření na pokračující vývoj technologií pro obohacení uranu, výrobu jaderné bomby, ale i financování terorismu.