Článek
Středočeský kraj chtěl letos aktualizovat Zásady územního rozvoje, klíčový dokument, bez kterého nemůže provádět novou výstavbu, včetně důležitého megaprojektu vysokorychlostní železnice z Prahy do Brna za nejméně 300 miliard korun.
Kraj ale naráží na odpor tří institucí, které s aktualizací územního plánu nesouhlasí. Negativní stanovisko vydal státní podnik Povodí Labe, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství.
Například Správa železnic přitom právě tuto trasu považuje za klíčovou. „Připravovaná vysokorychlostní trať z Prahy do Brna, Břeclavi a Ostravy se v budoucnu pravděpodobně stane nejvytíženější v Česku. Spojí totiž tři největší města v zemi. Vysokorychlostní vlaky na této trati ale obslouží také Jihlavu, Olomouc a další regionální centra,“ uvádí organizace na svých stránkách. Podle dopravního modelu by na ní v budoucnu mělo cestovat až 60 tisíc lidí denně.
Z vyjádření, které má redakce k dispozici, ale vyplývá, že se kraj dostatečně nezabýval možným dopadem výstavby železnice (VRT) na vodní nádrž Vrchlice. Tato stohektarová nádrž u obce Malešov jižně od Kutné Hory přitom zásobuje pitnou vodou 60 tisíc obyvatel Kutnohorska, Čáslavska a části Kolína.
Když to řeknu úplně natvrdo, tak návrh 9. aktualizace i vyhodnocení vlivů bylo ušito rychlou jehlou. Je to nedopracovaný elaborát.
„Absence řádné expertízy k vyloučení či vyhodnocení vlivu uvažované železnice na 3 až 4 kilometry vzdálený zdroj pitné vody může v budoucnu přivodit významné kritické situace. Již dnes není stav na vodárenské nádrži jak po bilanční, tak kvalitativní stránce jednoduchý,“ uvedlo Povodí Labe.
Martin Švehlík, šéf odboru přípravy VRT Správy Železnic, namítá, že úřad od počátku vyhodnocuje vliv potenciální stavby na okolí. „V případě vodního zdroje Vrchlice byla trasa VRT odkloněna tak, aby do ochranného pásma vodního zdroje vůbec nezasahovala. VRT tak neovlivňuje vydatnost vodního zdroje Vrchlice ani neohrožuje zdroj závadnými látkami,“ uvedl.
Je sice pravda, že koridor VRT nevede přes ochranná pásma vodní nádrže Vrchlice, ale vede přes vodárenské povodí, což je podstatně rozsáhlejší a citlivější oblast, která prameništi a přítoky zásobuje vodní nádrž vodou.
Vodohospodáři tvrdí, že ve vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území vůbec není uvedena souvislost chystané stavby vysokorychlostní železnice s tímto zdrojem pitné vody.
Experti z Povodí Labe jsou zaskočeni, že s nimi nikdo dlouhou dobu záměr výstavby a možné dopady nekonzultoval, když průzkumné práce probíhají už dlouhé měsíce, nebo dokonce roky. A obávají se, že v průběhu dalších stavebních řízení by se už na existenci chráněného území nemusely brát ohledy.
Trasa preferované severní varianty Vysokorychlostní železniční trati vede přes Polabí a Kutnohorsko.
„Když to řeknu úplně natvrdo, tak návrh 9. aktualizace i vyhodnocení vlivů bylo ušito rychlou jehlou. Je to nedopracovaný elaborát. Šlendrián, který v podstatě řadu nutných zákonných opatření ponechal neřešené,“ kritizuje postup kraje právník Petr Svoboda.
Podle něj mohou nedostatky znamenat zdržení celé stavby, která by v celé délce měla stát po roce 2037. Bez schválení aktualizace totiž investor, jímž je Správa železnic, nemůže zahájit územní řízení a například vyvlastňovat pozemky potřebné pro výstavbu. Stanoviska jsou pro kraj závazná, dokument bude muset přepracovat.
„U negativních stanovisek se bude nutné dopracovat k jejich dohodám či rozporům, v opačném případě samozřejmě není možné projednávanou 9. aktualizaci Zásad územního rozvoje vydat,“ reagoval mluvčí Středočeského kraje Josef Holek.
Podle Martina Švehlíka ze Správy železnic se aktualizace Zásad územního rozvoje nezabývá vodní nádrží z toho důvodu, že byla již dříve odkloněna. „Komplexní prověření vlivů stavby probíhá až v pozdější fázi, tedy v územním řízení,“ dodal.
Také Ministerstvo zemědělství se pozastavuje nad chybějícím posudkem k dopadu koridoru o šířce 200 metrů na vodní nádrž Vrchlice a její povodí. Podle resortu jde o nenahraditelný zdroj pitné vody. „Územní souvislost (navrhované trasy koridoru) s tímto zdrojem není ve vyhodnocení vlivů vůbec uvedena,“ stojí ve vyjádření.
Potenciálním problémem je podle resortu trasování železnice záplavovým územím. „Upozorňujeme, že navrhovaná trasa koridoru vede aktivním záplavovým územím, kde se nesmí povolovat ani provádět stavby s výjimkou nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury za podmínky provedení takových opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky,“ stojí ve vyjádření.
Nejvýhodnější z jediné varianty
Záměr výstavby podle kvalifikovaného odhadu předpokládá v úseku VRT Praha–Brno–Poříčany zábor zhruba 200 hektarů zemědělských pozemků a dalších 48 hektarů v případě spojky do Nymburka.
Podle Ministerstva životního prostředí návrh aktualizace také neprokázal, že uvedené trasování je nejvýhodnější z hlediska ochrany půdního fondu. Výtky má i z hlediska ochrany živočišných a rostlinných druhů.
„Z předložených materiálů vyplývá, že koridory D216 a D217 jsou navrženy ve střetu s biotopem zvláště chráněných velkých druhů savců,“ zdůvodnilo ministerstvo negativní stanovisko.
Jaký vliv bude mít vypořádání námitek na průběh stavby, která má cestu mezi Prahou a Brnem snížit na méně než jednu hodinu, není jasné. „Vliv na další průběh přípravy bude možné vyhodnotit až poté, co bude Správa železnic seznámena s výsledkem vypořádání námitek,“ reagoval šéf odboru přípravy VRT Martin Švehlík.
