Vlakem přes 300 km/h. Proč klíčový projekt rychlotratí nabírá zpoždění

Češi si na rychlovlaky budou muset ještě počkat, původní data začátků výstaveb totiž Správa železnic nezvládne dodržet.

Informaci přinesl deník Zdopravy.cz, odtajnil také mimořádnou zprávu pro vládu o stavu přípravy rychlých spojení v České republice ze srpna 2024, kde jsou uvedeny veškeré aktuální informace o průběhu výstavby.

Z dokumentu je patrné, že došlo k řadě časových posunů u velké části plánovaných staveb. Zpráva přesně délku zpoždění neuvádí, data jsou však při porovnání se staršími dokumenty posunuta –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a to až o pět let.

Například tisková zpráva z roku 2020 předpokládá začátek výstavby trati 1 z Prahy do Ostravy v roce 2025. V novém dokumentu jsou však uvedeny roky 2028, 2030 a 2031.

Zpoždění vysvětluje ministr dopravy Martin Kupka (ODS) probíhajícími dialogy se samosprávami a občany, které jsou delší než se původně očekávalo.

„Se všemi, kterých se výstavba vysokorychlostních tratí dotýká, vedeme intenzivní komunikaci, která je rozsahem nesouměřitelná s čímkoliv, co doposud dopravní stavby provázelo. Mnozí říkají, že takový dialog zbytečně zdržuje. Já ho považuji za výbornou investici, která nám v budoucnu ušetří čas,“ uvedl Kupka.

Některé úseky se však začnou už příští rok. Konkrétně jde o úseky Nezamyslice–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Kojetín a Kojetín–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Přerov na VRT 1.

Správa železnic připravuje v Česku celkem pět vysokorychlostních tratí. Jejich celková délka dosáhne 839 kilometrů a poskytne klíčová propojení mezi jednotlivými kraji.

Na paměti je důležité mít různá označení. Ministerstvo dopravy shrnuje rychlou železnici termínem rychlá spojení. Do té spadají klasické vysokorychlostní tratě (VRT) a také tratě RS, kde se nejezdí takovými rychlostmi jako na „vrtkách“.

Níže se podívejte na mapu, kudy vysokorychlostní tratě povedou.

Každá z pěti rychlotratí je rozdělena na etapy. Trasa číslo 1 spojí Prahu, Brno, Ostravu a polské Katowice. Zprovoznění pražské a středočeské větvě odhaduje správa železnic na rok 2035/2036, na stejné datum připadne také otevření části na Vysočině. Modernizací projde trasa mezi Brnem a Přerovem, na ni pak naváže úsek do Ostravy, ten bude zprovozněn v roce 2033.

Druhá rychlostní trať povede z Brna přes Břeclav, kde se rozvětví do Vídně nebo Bratislavy. Zprovozněna bude v roce 2033. Vrtka s číslem 3 spojí Prahu, Plzeň, Domažlice a státní hranice. Dosavadní trasu čekají nejen rozsáhlé modernizace, ale také přístavba nových úseků. Zmodernizováno bude v roce 2030, nová trať přistavena v roce 2035.

Vysokorychlostní tratě s označením 4 mezi Prahou, Ústím nad Labem a Drážďany se lidé dočkají až v roce 2040. V roce 2035 však bude hotová první etapa z Prahy do Podřipska, dále však zatím vlaky nepojedou. Pro rychlotrať číslo 5 z Prahy přes Pardubice a Hradec Králové do Wrocławi nejsou určeny žádné časové termíny. Ty se budou odvíjet od schválení stavebního povolení.

Vysokorychlostní tratě mohou občanům ušetřit i hodiny času denně. Například z Prahy do Ostravy se dnes vlakem dostanete za tři a půl hodiny, v rychlovlaku to bude o dvě hodiny méně. Do Brna pak člověk pojede namísto dvou a půl hodin pouze hodinu, přičemž minimálně 75 procent obyvatel Česka bude mít přístup k rychlé železnici do 20 minut.

Kromě časových úspor mají vysokorychlostní tratě oproti těm běžným další výhody. Síť VRT pokryje dálkovou dopravu a odlehčí stávajícím regionálním tratím, což umožní rozvoj této infrastruktury. Vlaky budou moci jezdit častěji a spolehlivěji.

Projekt vysokorychlostních tratí je navíc konstruován tak, aby byl jeho dopad na životní prostředí co nejmenší. Oproti automobilové dopravě dosáhne až sedmkrát nižší spotřeby energie a tvorby CO2. Tratě povedou zejména v zářezech, po mostech nebo v tunelech. A zvýší se také bezpečnost, protože přes vysokorychlostní tratě nepovedou žádné silniční přejezdy, veškeré křížení komunikací bude řešeno mimoúrovňově.