Velké e-shopové srovnání: Češi se liší od zbytku Evropy

Na internetu nakupuje v průměru sedm Čechů z deseti. V Evropě je tento způsob utrácení, hlavně díky západním zemím, ještě populárnější. V průměru tam alespoň občas na e-shopu nakoupí téměř osm obyvatel z deseti. Průměrný věk e-shopových fanoušků je 42 let, Čechům, respektive Češkám, které jsou častějšími zákaznicemi elektronických obchodů, je v průměru o dva roky méně.

Ukazujete to průzkum balíkové přepravní sítě Geopost (dříve DPDgroup), která je mateřskou společností tuzemského dopravce DPD. Jen za Evropu se ho v rámci individuálních rozhovorů se zákazníky napříč všemi dopravci zúčastnilo ve 22 státech téměř 24 tisíc respondentů a za Česko tisíc. SZ Byznys získaly podrobná data přednostně.

Obecná charakteristika českého a evropského zákazníka se jinak v hlavních rysech příliš neliší. Menší podíl ženatých nakupujících a naopak vyšší zastoupení rozvedených a svobodných lidí nevypovídá o odlišném nákupní chování, ale spíše o tom, že Česko patří mezi země s vysokou rozvodovostí a velkým počtem párů žijících bez oddacího listu.

Z počtu balíků nakoupených pravidelnými zákazníky vychází, že Češi si jich nechávají za jeden měsíc posílat v průměru o pětinu méně než Evropané. Data také ukazují to, proč se e-shopoví prodejci snaží „získat srdce“ svých zákazníků v podobě různých slev a dárků tak, aby jim byli věrní. Pravidelní zákazníci totiž vytvářejí polovinu objemu všech zakázek, kdežto „nevěrníci“ jen zhruba 15 procent.

Data ukazují také to, že ačkoliv jsou moderní technologie výsadou mladých, přesto nejpočetnější skupinu zákazníků tvoří lidé nad 50 let, a to platí jak pro Česko, tak pro Evropany.

Ohledně výběru konkrétní kategorie zboží, kterou Češi nakupují nejčastěji na internetu, se příliš neliší od svých evropských protějšků. Stejně jako ostatní si nejčastěji kupují oblečení a další módní doplňky (50 %, evropský průměr 59 %), i když ve srovnání se Slováky (69 %) je zřejmé, že se Češky podstatně méně parádí on-line.

O něco méně často pak čeští zákazníci nakupují boty, bižuterii, knihy a elektroniku, a zase naopak více investují do kosmetiky, čerstvého jídla, hraček a sportovního vybavení. Rozdíly v četnosti nákupů těchto položek jsou však jen v řádu jednotek procent.

Výraznější odlišnosti jsou jen u léků, které se Češi naučili nakupovat na internetu hojně hlavně během covidu a nyní si je objednává téměř polovina českých zákazníků, zatímco v Evropě jen zhruba třetina.

Relativně je pak největší rozdíl mezi Evropany a Čechy v nákupu „dévédéček“, „cédéček“ a videoher. Zatímco v Česku zájem u tuto kategorii zboží zůstal v rukách desetiny zbylých fanoušků těchto nosičů dat, v Evropě se těší dvojnásobnému zájmu, což může být způsobeno i větší tradicí hraní her na konzolích s využitím disků.

Zajímavé rozdíly jsou ve způsobu, jakým za objednané zboží platíme my a jakým průměrný Evropané. Ačkoliv čísla nahrávají okamžitým úhradám objednávek platební kartou, pro Čechy zůstává stále velmi důležitá možnost převádět peníze složitěji pomocí bankovního převodu (40 % vs. 16 % v Evropě).

„Dalo by se to přeložit i tak, že Češi objednávají i v době, kdy nemají peníze, a čekají, dokud jim například nedojde výplata. Bankovní převod tak využívají částečně jako odloženou platbu na překlenutí této doby,“ domnívá se Miloš Malaník, generální ředitel společnosti DPD, která loni doručila zákazníkům v Česku asi 42 milionu balíků.

Ze stejného důvodu je podle něj v Česku velmi oblíbená dobírka, zatímco v Česku ji využívá více než třetina lidí (36 %, stejně jako v roce 2021), v Evropě ji zákazníci využívají v průměru asi třikrát méně (13 %). Ještě více ji využívají Slováci a Bulhaři (52 %, resp. 50 %), naopak sousední Němci si pomocí dobírky nechají doručit každý 25. balík a ve Francii ji například nevyužívají vůbec.

Podle Ondřej Bubna ze společnosti Shoptet, kde působí jako vedoucí platebního řešení Shoptet Pay, je dobírka oblíbená hlavně v zemích bývalého východního bloku a jako typický relikt této doby přetrvává právě u nás a na Slovensku.

Dlouhodobě má podle něj na nákupním trhu ambivalentní postavení. Zákazníkům sice umožňuje zaplatit za zboží v momentě převzetí, nicméně obchodníkům způsobuje značné problémy. Především tím, že pokud zákazník balíček doručený na poštu nepřevezme, po nějaké době se automaticky vrací k doručovateli, a e-shopům tak vznikají nemalé finanční a administrativní náklady.

„Dobírka je e-shopy téměř nenáviděná. Někteří zákazníci na ni ovšem nedají dopustit, a proto ji e-shopy stále udržují. Objevují se ovšem pomalu trendy, hlavně u e-shopů, které více rostou a jejich cílovou skupinou je nižší či střední věk, kdy si prodejce dovolí dobírku vypnout.

U e-shopů, které jsou menší, panuje silná konkurence a jejich klientela je starší. Zde se proto bez dobírky fungovat zatím nedá,“ popisuje situaci Buben.

Policie ČR také dobírku slovy mluvčího policejního prezidia Jakuba Vinčálka doporučuje jako jednu z prevencí proti stále se rozšiřujícím kybernetickým podvodům, které se například i pomocí falešných e-shopů snaží vylákat z lidí citlivé údaje k jejich platebním kartám a účtům, aby je pak podvodníci zneužili ke krádeži finančních prostředků, žádosti o půjčku nebo k praní špinavých peněz. Teoreticky by tak její obliba mohla souviset i se snahou o tuto prevenci.

„Pokud si něco objednávám v novém e-shopu, tak si vždy minimálně první, ale spíše více zakázek nechávám doručit na dobírku,“ říká například Jiří J. z Libereckého kraje, který pro své zákazníky shání chybějící elektroniku do počítačů.

Podle šéfa DPD však v nějaké větší míře obliba dobírky v Česku s takovýmto důvodem souvislost nemá. „Troufám si tvrdit, že oblíbenost dobírky s phishingem zásadně nesouvisí. Jde o dlouhodobý fenomén nejen v Česku, ale v regionu střední a východní Evropy. Bylo tomu tak i v době, kdy phishingové útoky tak rozšířené ještě nebyly,“ říká Malaník.

V čem se Češi od zbytku Evropy výrazněji liší, jsou také způsoby doručení zásilek. Například na poštu si stále chodí pro balíček 36 procent Čechů, kdežto v Evropě jen 15 procent. Klasická výdejní místa (parcel shopy) se těší u Čechů vysoké oblibě dlouhodobě a využívá je alespoň občas téměř polovina Čechů, evropský průměr je výrazně nižší – využívá ho jen pětina obyvatel. U prodejce v kamenné prodejně si balíček vyzvedává v Česku každý pátý zákazník e-shopu, ale stejný způsob využívá v průměru jen desetina Evropanů.

I když v celé Evropě zájem o doručení domů mírně klesá, a to hlavně z důvodu rozšiřující se nabídky možností, kam lze balíček doručit, průměr se drží stále vysoko u nás i v Evropě (78 %).

V Česku tento způsob zaznamenal loni pokles o šest procentních bodů na 71 procent zejména ve prospěch samoobslužných boxů (+ 5 %), kam si objednává balíčky více než čtvrtina zákazníků. Pro Čechy je také důležité znát před dokončením objednávky dopravce, který jim má balík doručit. Extrémně důležité to je pro 26 procent lidí, kdežto v Evropě to udává o třetinu zákazníků méně.

„Mohu to potvrdit. Ačkoliv hodně lidí nadává na poštu, tak u nás na vsi funguje výborně. Vždy se s pošťáky předem domluvím, kdy budu doma. Ostatní dopravci zavolají až v okamžiku, kdy jsou přede dveřmi. A když tam v ten okamžik nejsem, zase odjedou i s balíkem. A stalo se mi několikrát, že nebylo možné si nechat před Vánoci doručit balík poštou, tak jsme ho raději neobjednala,“ říká Eva S. ze severních Čech.

A co je pro české zákazníky při nakupování on-line nejdůležitější? Aby měli dopravu zdarma, mohli platit kreditkou a nemuseli se při nákupu registrovat. Nejvíce jim pak vedle poplatků za dopravu vadí dlouhá doba doručení, nepříznivé recenze na sociálních sítích a nedostatečná ochrana při placení.

Skupina Geopost, do níž patří česká DPD, loni koncovým zákazníkům doručila 2,1 miliardy balíků, tedy 8,3 milionu denně. Její tržby meziročně stouply o šest procent a dosáhly 15,6 miliardy eur. V Česku společnost doručovala denně 170 tisíc balíků, na Black Friday však toto číslo roste až na 250 tisíc zásilek denně a před Vánoci loni toto číslo přesáhlo i půl milionu zásilek.