Článek
„Automobilový průmysl čelí po dvou letech pandemie další obrovské nejistotě. V důsledku války na Ukrajině, ale i pokračujícího covidu ve světě jsou nadále velmi napjaté dodavatelské řetězce. Viditelným dopadem ruské agrese na Ukrajině je omezení výroby v důsledku chybějících kabelových svazků a problémy i nadále způsobuje nedostatek čipů. Kombinace těchto faktorů například březnovou výrobu přiblížila první vlně pandemie, kdy byl autoprůmysl na několik týdnů zcela zastavený,“ uvedl prezident sdružení Martin Jahn.
To je příčinou stavu, kdy výroba osobních aut v Česku v prvním čtvrtletí klesla o 18,9 procenta na 269.090 vozů. Nejistotu ještě prohloubila válka na Ukrajině. V březnu produkce klesla o 21 procent. Oznámilo to dnes Sdružení automobilového průmyslu.
Škoda Auto vyrobila v tuzemských závodech 162.640 vozidel, tedy o 27,8 procenta meziročně méně. Nošovický Hyundai naopak zvýšil výrobu o 13,1 procenta na 74.301 vozů. Produkce kolínské Toyoty je v meziročním srovnání o zhruba 22 procent nižší. Vyrobila 32.149 automobilů. Automobilky vyrobily celkem 24.821 elektromobilů a plug-in hybridů, což představuje podíl 9,2 procenta.
Podle Jahna je ještě větším problémem pro celý sektor strmý růst cen energií a pohonných hmot a rostou i ceny různých komponent tak, jak se zvedá cena surovin, ze kterých se vyrábí. Výrobní náklady se tak mohou pro některé firmy zvýšit o desítky až stovky milionů korun ročně. „Apelujeme proto na vládu, aby uvedla v platnost tzv. kurzarbeit, který by cíleně pomohl firmám především v dodavatelském sektoru, pro něž se situace stává neúnosnou,“ dodal Jahn.
V prvním čtvrtletí bylo v Česku vyrobeno 1245 autobusů, což je nárůst o 12 procent. Z toho vysokomýtské Iveco zvýšilo produkci o 11,6 procenta na 1135 autobusů. Společnost Tatra Trucks, která je mezi členy sdružení jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila v prvním čtvrtletí 302 vozů, tedy o čtvrtinu více.
Jawa Moto zvýšila výrobu motocyklů o 150 procent na 678 strojů.
