Článek
Od Nového roku by měla mezi Evropskou unií a Velkou Británií platit nová pravidla pro obchodování s elektromobily, která již dříve vytvořily obě strany v rámci brexitové dohody. Podle těchto pravidel by se v budoucnu z EU do Británie a naopak měly exportovat pouze takové elektromobily, jejichž baterka je z velké části vyrobená na unijním nebo britském území. Na auta, která podmínky nesplní, bude uvalen poplatek.
Proti zavedení dnes ovšem vystoupila Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA), která ve své zprávě žádá Evropskou komisi, aby počátek platnosti dohody odložila. Automobilky podle ní nejsou na změnu pravidel připravené a mohla by je stát miliardy eur. To by se mohlo dotknout nejen jich, ale hlavně také koncového spotřebitele, pro kterého by se zvedla cena produktu.
Asociace zastupuje většinu velkých automobilek včetně značek jako Ferrari, Ford, Honda, Hyundai, BMW, Jaguar Land Rover, Mercedes-Benz, Renault, Toyota, Volkswagen nebo Volvo.
Problém spočívá v takzvaných pravidlech původu, která se vztahují na přepravu automobilů přes La Manche podle podmínek dohody o brexitu. Podle nich budou muset mít elektromobily od příštího roku 45% unijní nebo britský podíl a 50–60% podíl na bateriových článcích a soupravách, jinak budou muset čelit dovozním clům ve výši 10 procent.
Zavedení cla bylo dohodnuto v roce 2020 v rámci dohody o obchodu a spolupráci pro brexit, kdy se předpokládalo, že automobiloví giganti ve Spojeném království a EU rychle dosáhnou významného pokroku ve výrobě elektromobilů. Cílem tak bylo mimo jiné chránit evropský průmysl před levným dovozem, například z Číny.
Co jsou to pravidla původu
Pravidla původu určují, odkud zboží pochází. Nikoli odkud bylo odesláno, ale kde bylo vyrobeno. Původ jako takový je ekonomickou státní příslušností zboží obchodovaného v rámci trhu. Sazební zařazení, hodnota a původ zboží jsou určujícími faktory, na jejichž základě se uplatňuje celní sazební zacházení. V celních záležitostech se rozlišují dva druhy původu, a to nepreferenční a preferenční původ.
Zdroj: Evropská komise
Na začátku letošního roku si ale automobilky uvědomily, že splnit nová pravidla pro ně bude pravděpodobně nedosažitelné. Asociace proto urguje Evropskou komisi, aby platnost pravidel odložila, a to alespoň o tři roky. Na jejich splnění totiž prý aktuálně nemá kapacity ani Británie, ani EU. Výrobci automobilů by tak museli platit zmiňovaný desetiprocentní poplatek.
„To by mohlo výrobce vozidel v EU v příštích třech letech stát 4,3 miliardy eur, což by mohlo snížit výrobu elektromobilů přibližně o 480 tisíc kusů, což odpovídá produkci dvou průměrně velkých automobilových továren,“ uvádí ACEA.
Bez tříletého odkladu zavedení poplatků by podle nich tyto náklady musel buď převzít průmysl, nebo by se přenesly na spotřebitele, což by v konečném důsledku ohrozilo pracovní místa v Evropě. Spojené království je navíc podle objemu vývozu vozidel, včetně bateriových elektrických vozidel vyrobených v EU, pro Evropskou unii největším trhem.
„Zvyšování spotřebitelských cen evropských elektromobilů právě v době, kdy musíme bojovat o svůj podíl na trhu tváří v tvář tvrdé mezinárodní konkurenci, není správný krok – ani z obchodního, ani z ekologického hlediska,“ prohlásil ve zprávě Luca de Meo, prezident ACEA a generální ředitel skupiny Renault.
„Fakticky tak předáme část trhu globálním výrobcům. Existuje velmi jednoduché a přímočaré řešení: prodloužit současné období zavádění pravidel pro baterie o tři roky. Vyzýváme Komisi, aby udělala správnou věc,“ shrnuje de Meo a dodává, že by Evropa měla svůj průmysl bránit.
Jednání o možném posunutí začátku pravidel, která vedla k vydání tohoto stanoviska, se účastnila také mladoboleslavská automobilka Škoda Auto, která spadá pod skupinu Volkswagen.
„Škoda Auto se plně ztotožňuje s vyjádřením ACEA,“ uvedl pro SZ Byznys tiskový mluvčí Pavel Jína.
Jedním z klíčových problémů, kterým automobilový průmysl čelí, je pomalý pokrok ve výrobě elektrických baterií a hydroxidu lithného, který je „pohání“. Podle deníku The Guardian se v blízké době chystá výrobu hydroxidu lithného spustit vůbec první továrna v EU, AMG Lithium. Zakázek má plno až do roku 2026.
Její výkonný ředitel Stefan Scherer pro The Guardian uvedl, že EU bude trvat roky, než dožene čínské společnosti, které si ve výrobě této a dalších chemických látek vybudovaly významný náskok.
Zda se celá akce posune, zatím není jasné
Aby se začátek platnosti pravidel posunul, musely by se na tom ale dohodnout Evropská unie a Velká Británie. Rozhodnutí by mohlo být přijato na příštím summitu předsedů vlád na začátku října. Jestli ale obě strany dosáhnou shody, není jasné.
Britská ministryně obchodu Kemi Badenochová minulý týden uvedla, že věří, že dohody bude možné dosáhnout. Evropský komisař Thierry Breton oproti tomu minulý týden deníku The Guardian sdělil, že dohoda o Brexitu nemůže být znovu otevřena jen proto, aby se uspokojila některá odvětví automobilového průmyslu, a namítl, že je třeba zajistit rovné podmínky v celém „ekosystému“.
„Pokud již bylo něco dohodnuto, nemělo by se to měnit,“ uzavřel Breton.
Podle Sigrid de Vries, generální tajemnice ACEA, není překvapivé, že se žádosti automobilového odvětví setkávají s odmítavým postojem. „Zdá se, že Evropská komise na tématech spojených s Brexitem nic měnit nechce. Je to politicky velmi citlivé téma,“ uvedla pro BBC.
Šéf britské Society of Motor Manufacturers and Traders (britská obdoba evropské ACEA) Mike Hawes ale zůstává optimističtější. Dohoda podle něj uzavřena bude, mohlo by to ovšem být až na poslední chvíli, uvádí BBC.
„Stále jsme optimističtí a věříme, že dohody dosaženo bude. Dává to smysl. Dokážu si ovšem představit, že se to zvrtne, podobně jako v případě Brexitu, do Štědrého dne, nebo tak nějak,“ sdělil novinářům.
