Hlavní obsah

Pilíře se otřásají. Odborníci hodnotí, jak se daří evropským automobilkám

Foto: Shutterstock.com

Sídlo VW ve Wolfsburgu.

Evropský automobilový průmysl připomíná přehradu, kde se během zalepování jedné trhliny objeví tři další. Unijní firmy dotují přechod na elektromobily, zájem o ně však neroste. Optimisté vidí transformaci, pesimisté krizi.

Článek

Rok 2024 byl pro evropské automobilky i na ně napojený dodavatelský řetězec plný překážek a rok 2025 bude v tomto ohledu ještě turbulentnější.

Shrňme si to. Zákazníci kvůli ceně upřednostňují asijské elektromobily před těmi evropskými a ve stejnou chvíli začínají pro výrobce ze starého kontinentu platit emisní limity tlačící je k přechodu na elektromobilitu. To se ve stávajícím ovzduší jeví z hlediska Evropy jako střelba do vlastní nohy.

Velký otazník přináší nástup nové administrativy Donalda Trumpa do Bílého domu, která hodlá být z hlediska dovozu vůči Unii tvrdší než dosluhující kabinet Joea Bidena. To je pro Evropu znepokojující, protože v tuto chvíli se na její výrobky v USA vztahuje 2,5procentní clo, zatímco opačným směrem je to deset procent a Trumpovi se to nelíbí. Summa summarum evropské automobilky čelí ohrožení na mnoha frontách a rok 2025 ukáže, jak si s ním zvládnou poradit.

„Evropský automobilový průmysl vstupuje do nového roku ve znamení zásadní transformace. Veškeré pilíře odvětví se otřásají v základech,“ vysvětluje pro SZ Byznys expert na automobilový průmysl z poradenské společnosti EY Petr Knap.

„Tradiční výrobci čelí komplexní výzvě: modernizovat výrobu a vyvíjet nové technologie a ještě zůstat nákladově konkurenceschopní vůči sílící globální konkurenci. Pro český automobilový sektor, který tvoří asi desetinu HDP, budou příští měsíce klíčové. Stejně tak pro Evropskou unii, kde automotive představuje sedm procent HDP,“ dodal.

Světové trendy průmyslu

Podle analytické společnosti Euromonitor se rok 2025 z hlediska automobilového průmyslu ponese celosvětově ve znamení tří hlavních trendů. Prvním z nich je pokračující pokles poptávky po elektromobilech ve prospěch hybridů. Za další uvádí firma rostoucí přechod na autonomní vozy. Předpovědi tvrdí, že v roce 2040 bude mít 97 procent celosvětově prodaných osobních vozidel určitou formu autonomie oproti 57 procentům z roku 2023.

„Autonomní řízení je hlavním klíčem k lepší, bezpečnější a udržitelné mobilitě. Automatizovaná jízda se postupně stává důležitým prvkem zákaznické zkušenosti v automobilu – ať už v soukromých vozech, nebo v oblasti služeb mobility,“ odpověděla pro SZ Byznys česká odnož značky Volkswagen.

Samořiditelným vozům nahrává snaha některých společností o větší přijetí těchto aut u veřejných taxislužeb. Americký Uber zahájí nejspíš spolupráci s GM Cruise, díky čemuž si uživatelé v některých městech USA budou moci objednat plně samořiditelné taxi. Čínská Apollo Go od firmy Baidu už jezdí ve 13milionovém městě Wu-chan.

Podle Global Times má v tuto chvíli firma přes 300 plně „bezřidičových“ taxíků operujících ve výše zmíněné metropoli a v listopadu získala licenci k testování svých vozů v Hongkongu.

Třetím trendem bude podle Euromonitoru vyšší zájem o ojetiny. Ten je podle bývalého předsedy Asociace evropských výrobců automobilů Ivana Hodáče v Evropě způsoben tím, že si zákazníci nejsou jistí tím, jaký bude stav unijního automotive v následujících letech.

„Lidé si nechtějí kupovat nová auta, protože netuší, co se bude dít. Když si koupím ojetinu, utratím na každý pád menší částku než za nové auto. Uvidím, jak se vyvinou emisní nařízení, a podle toho budu třeba za pět let reagovat. Lidé kašlou na principy, které se Evropská komise emisními limity snaží naplnit. Pro ně jsou to prostě vynucená nařízení,“ vysvětluje Hodáč.

Číselně vyjádřeno třetí trend znamená, že v roce 2025 počet registrací ojetých osobních automobilů dosáhne celosvětově 179 milionů a meziročně vzroste o 1,4 procenta.

Knap v kontextu Evropské unie spatřuje další výzvy nad rámec těch výše zmíněných. „Mezi tři nejdůležitější řadím pro evropské výrobce zejména rozsáhlou regulaci, drahou a odborově zorganizovanou pracovní sílu a komplikující se mezinárodní obchodní prostředí. Nezbytná transformace odvětví dalece přesahuje pouhou evoluci produktů a vývoj elektromobilů. Evropští výrobci musí udržet své tradiční silné stránky v inženýrství i kvalitě vozů a současně rozvíjet nové kompetence ve vývoji softwaru a digitálních službách. To předpokládá i proměnu stylu řízení a větší důraz na otevřenost, rychlost a pružnost,“ vypočítává expert.

Krize, nebo transformace?

Názory na to, co se děje uvnitř evropského automotive, se rozcházejí. Optimisté dění posledních měsíců označují za hlubokou transformaci, pesimisté za krizi.

Pro černou budoucnost mluví například plánovaná uzavírání továren a propouštění zaměstnanců, které v Evropě hlásí společnosti Stellantis a jejích 14 značek, mezi které patří Opel, FiatPeugeot. Totéž předpovídala stejnojmenná značka koncernu Volkswagen i části dodavatelského řetězce.

Uzavření dvou závodů a propuštění 1200 zaměstnanců oznámila minulý měsíc firma Michelin, zatímco VW z uzavírání fabrik v Německu ustoupil, ale změní nejspíš jejich výrobní funkci.

Ti, kteří se hodně vynasnaží, aby viděli sklenici poloplnou, se mohou soustředit na údaje zveřejněné společností GlobalData, která předpovídá, že prodeje v západní Evropě v roce 2025 vzrostou o 2,3 procenta na 11,71 milionu vozů. Navzdory tomu stále ze strany evropských automobilek přicházejí výstražné zprávy.

Německé tradiční značky jako BMW či Audi pokoušející se přecházet na elektromobilitu tlačí na okraj levnější asijská konkurence, jako například čínská BYD. Ta dosáhla v roce 2024 rekordních prodejů 2,9 milionu vozidel, což představuje meziroční nárůst o více než 60 procent. Stejná společnost dýchá v prodejích elektrických vozů na záda i americké Tesle, kterou by podle predikcí mohla v roce 2025 i překonat.

Nejhůře z kontinentálních automobilek je na tom symbol německého automotive, značka Volkswagen. Vedení automobilky proto hledá cestu, jak ušetřit peníze, a zvažovalo hromadné propouštění zaměstnanců. Ti pod vedením odborového svazu IG Metall protestovali v ulicích, což vedlo k sedmdesátihodinovému jednání mezi oběma stranami. Výsledkem je největší úsporná dohoda v historii společnosti, která by měla firmě ušetřit čtyři miliardy eur, tedy 100 miliard korun.

„Tlak, který odbory vyvinuly, včetně dvou výstražných stávkových dnů, jichž se zúčastnilo přibližně 100 tisíc zaměstnanců VW, bezpochyby donutil společnost změnit svůj původní tvrdý postoj. Hájili jsme pevně naše zájmy a teď je na managementu, aby doručil sliby a udržitelnou budoucnost,“ komentuje pro SZ Byznys tiskový mluvčí nejsilnějšího německého svazu Jan Mentrup.

Rada zaměstnanců kontrolující polovinu míst v dozorčí radě Volkswagenu uvedla, že kapacita pěti německých továren vlajkové značky VW bude snížena o 734 000 kusů ročně, ale nedojde k hromadnému propouštění. Vedení automobilky mezitím oznámilo, že díky dohodě s odbory do roku 2030 zruší 35 000 pracovních míst „sociálně odpovědným způsobem“.

Komise versus emise

Od začátku roku 2025 se nad centrálami unijních automobilek vznáší další strašák, který v celosvětovém měřítku snižuje evropskou konkurenceschopnost a přikládá manažerům na bedra další břemeno – emisní limity.

Každé nové auto na silnicích EU musí v průměru snížit uhlíkovou stopu ze 116 gramů oxidu uhličitého na 93,6 gramu na kilometr. Pokud to výrobci aut nezvládnou, zaplatí zhruba 2400 korun za každý vyprodukovaný gram oxidu uhličitého navíc, a to za každý vyrobený vůz.

Ředitel firmy Renault a prezident Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) Luca de Meo prohlásil, že automobilovému průmyslu Unie hrozí při stávající výrobě za nesplnění uhlíkových cílů EU pokuta až 15 miliard eur, tedy 345 miliard korun.

Upadající konkurenceschopnost evropského automotive a vzrůstající tlak od mimokontinentálních automobilek přináší pro evropské výrobce zaostávající v plnění unijních emisních požadavků EU nečekanou situaci – musejí své vozy zdražovat nikoliv proto, aby víc vydělali, ale proto, aby dál dotovali elektromobilovou transformaci.

Elektrické vozy z Evropy jsou však pro zákazníky v průměru dražší než ty asijské, tudíž zájem o ně celosvětově klesá, což mimo jiné znamená, že automobilky s největší pravděpodobností zaplatí vysoké pokuty – a vzniká začarovaný kruh, z nějž se průmyslu zaměstnávajícímu zhruba osm procent práceschopné populace Evropy těžko hledá cesta ven.

Firmy se však nevzdávají a například český Volkswagen se podle ředitele automobilky pro Českou republiku Jakuba Šebesty na transformaci připravil.

„Naše značka je na letošní rok dobře připravená, kromě elektrických vozů ID jsme připravili druhou generaci plug-in hybridních modelů pod názvem eHybrid. Mezi tyto plug-in hybridní modely patří například Golf eHybrid nebo Passat eHybrid,“ říká pro SZ Byznys.

Strategický dialog

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si krizovou situaci uvědomuje, a zahajuje proto v lednu dialog se špičkami průmyslu.

„Výsledkem strategického dialogu bude soubor doporučení, která pomohou vytvořit ucelenou strategii EU pro toto odvětví,“ říká pro SZ Byznys tiskový mluvčí zastoupení Evropské komise v ČR Václav Lebeda.

Cíle takzvaného Green Dealu však podle něj platí. Zřejmě i Komise si však uvědomuje kritickou situaci, v níž se kontinentální automotive nachází, a výzvy zmíněné v úvodu textu, jimž musí čelit.

„Ukáže-li se to nezbytné, byl by pak odpovídajícím způsobem přizpůsoben platný regulační rámec EU týkající se automobilového průmyslu. Ten musíme podpořit v hluboké transformaci, která před námi stojí, a zajistit, aby budoucnost automobilů zůstala pevně zakotvena v Evropě,“ uzavírá tiskový mluvčí.

Doporučované