Obchodní válku s Čínou si Evropa nemůže dovolit, říká viceprezident BMW

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podle viceprezidenta německé automobilky BMW pro vládní záležitosti Glenna Schmidta je základem úspěchu flexibilita, díky níž může BMW svým zákazníkům nabízet stejné modely s různým pohonem. BMW si také udržuje silnou pozici na trzích v USA a v Číně.

I proto mnichovská automobilka vystupuje proti clům, která Evropská unie uvalila na dovoz čínských elektromobilů.

Proč vám vadí cla na čínská elektroauta?

Evropa vždy profitovala ze spolupráce a z přístupu na trhy. Jednou ze silných stránek Evropské unie je zrušení cel a bariér mezi 27 členskými státy, takže máme volný, svobodný obchod, který umožňuje spoustu inovací, což je základ prosperity.

Proto je třeba o tom stejně přemýšlet i na globální úrovni. Evropský automobilový průmysl a společnost BMW profitují z přístupu na trh a z volného obchodu. Skupina BMW je přesvědčena, že potřebujeme volný obchod a že spolupráce nám přinese větší zisk než izolace.

Evropa je uprostřed transformace, musíme řešit sociální a environmentální otázky a konkurenceschopnost a myslím, že poslední věc, kterou teď potřebujeme, je riziko obchodní války. Potřebujeme více spolupráce a méně třenic.

Co byste řekl na argument, že Čína nedodržuje stejné standardy jako evropský průmysl a jde proto o nekalou soutěž, a že cla ve skutečnosti evropskou konkurenceschopnost chrání?

Nesoustředil bych se pouze na jednu zemi, je to nakonec globální záležitost. Chceme mít rovné podmínky a férovou soutěž. Musíte si uvědomit, že BMW je globálním hráčem, působíme tedy v Číně, v Evropě i ve Spojených státech. Čína je také partnerem pro elektrifikaci, dodává minerály i technologie. Pokud chcete podporovat elektromobility, musíte s Čínou spolupracovat. Ale když zavedete cla a bariéry ve vzájemném obchodu, je to kontraproduktivní. Jedním s cílů Green Dealu je přechod na elektromobilitu, ale zvyšování cel tento trend brzdí.

Co ve srovnání s Čínou a Spojenými státy brzdí Evropu v inovacích?

Myslím, že existují dva zásadní problémy. Ekonomické regiony, které zmiňujete, mají velmi strategický a dlouhodobý přístup, což je zásadní. Je třeba mít průmyslovou strategii, o čemž se teď začíná mluvit. Nezpochybňujeme Green Deal a jeho cíle, ale kromě toho potřebujeme také průmyslový Green Deal.

Co tím myslíte?

První fáze je příliš mnoho regulací a my si myslíme, že to přináší příliš velkou zátěž. My se na zelené transformaci chceme podílet a také se na ní podílíme, ale celý proces musí brát ohledy na průmysl.

V čem spočívá ten druhý problém?

Dobrá průmyslová politika musí zvýšit konkurenceschopnost Evropy a ne ji izolovat. Musíme se dívat ven, protože chceme být konkurenceschopní v globálním měřítku, což znamená, že musíme zlevnit energii a zvýšit její obnovitelnost. Musíme se zaměřit na mladé talentované lidi a na to, abychom měli pracovní sílu a talentované lidi. Musíme se znovu nadchnout pro průmysl.

To v Evropě nevidíte?

Bývala to naše přednost. Evropa byla v minulosti nadšená vším, co průmysl dokáže. To se týká automobilového průmyslu i jiných odvětví, ve kterých svět vzhlíží k evropským značkám, inovacím a schopnostem. Mluvíme o vládách a nařízeních, nakonec jde ale vždycky o lidi a jejich emoce. Při jednání s vládními úředníky mimo Evropu někdy vidím více nadšení pro průmysl a jeho schopnosti než u nás. Tento entusiasmus musíme znovu zažehnout.

Směřujeme k tomu?

Potřebujeme konzistentní rámec, máme příliš mnoho regulací. Dobrým příkladem je současná legislativa, podle níž mají spalovací motory skončit v roce 2035. V roce 2026 se má uskutečnit přezkum. Máme ale nabíjecí infrastrukturu, abychom toho dosáhli? Existují příslušné dodavatelské řetězce? Máme dostatečnou průmyslovou kompetenci a průmyslové výrobce? Je tedy třeba nejen definovat cíle, ale musíme mít i podnikatelský plán. V tomto jsou na tom jiné světové regiony lépe.

Existuje názor, že v Číně nebo v USA je snazší zakládat moderní, inovativní průmyslové podniky, protože tyto státy mají na rozdíl od Evropské unie jednodušší právní rámec, kdežto v EU je 27 různých legislativních prostředí. Měla by se EU více integrovat?

Ano, EU by měla být jednotnější. Ale v Evropě jsme někdy svědky toho, jak jednotlivé členské státy bojují za své vlastní zájmy. Na evropské úrovni bychom měli myslet kolektivněji a více spolupracovat. Pouze sjednocená a soudržná Evropa může konkurovat ostatním regionům na světě.

Ale nakonec jde o jednotný trh. To se samozřejmě snáze řekne, než udělá, ale spory mezi členskými státy a debaty o tom, jestli potřebujeme Brusel, nebo to zvládneme sami, od toho se musíme oprostit. Potřebujeme jednotný evropský přístup k řešení problémů.

Pojďme si promluvit o BMW. Byl jste členem Projektu i, který před 16 lety začal pracovat na vývoji elektrických vozů. Proč se do toho BMW pustilo už tehdy?

Jedním z důvodů bylo, že jsme se tehdy blíže podívali na to, co trápí města. BMW i3, které přišlo na trh v roce 2013, bylo původně označováno za městské auto. Zjistili jsme, že se do městských oblastí stěhuje stále více lidí a tyto oblasti mají problémy s emisemi a s přetížením, a my potřebujeme řešení. To byl prvotní nápad.

Také jsme si velmi brzy uvědomili, dříve než ostatní hráči, že cesta vede přes technologie s nulovými emisemi. Výsledkem Projektu i byly dva konkrétní produkty, BMW i3 a BMW i8. To bylo v roce 2013, takže máme více než 10 let zkušeností s elektromobily na trhu.

Jak se BMW podařilo tento náskok udržet?

Vsadili jsme na flexibilitu. Máme velmi flexibilní způsob konstrukce a výroby vozů, který nám umožňuje nabízet například novou řadu pět s naftovým motorem, benzinovým motorem, jako plug-in hybrid nebo plně elektrickou variantu. A to nám pomáhá, protože nám to dává flexibilitu v našich výrobních systémech a také nám to dává flexibilitu na trzích.

BMW Group je v současnosti po firmách BYD a Tesla třetím největším výrobcem bateriových elektromobilů. Naše strategie je založená na flexibilitě a schopnosti nabízet zákazníkům celou škálu pohonných jednotek, ale zároveň růst ve výrobě plně elektrických vozidel, protože tento segment roste po celém světě. Proto jsme schopni čelit některým tržním trendům. Některé automobilky zaznamenávají propad, ale nám prodej elektromobilů roste.

V červenci BMW v Evropě v prodejích elektrických vozů poprvé překonalo Teslu. Oslavili jste to nějak?

Ne, BMW se soustřeďuje pouze na své vlastní výsledky a cíle. Ale diverzita je velkou výhodou nejen pro BMW, ale pro automobilový průmysl jako celek. V Evropě můžeme mít fantastické a velmi účinné spalovací motory, plug-in hybridní vozidla, která kombinují elektrický pohon s konvenční variantou a máme také plně elektrická vozidla. V roce 2028 také plánujeme uvedení našeho vůbec prvního sériového elektrického vozidla s palivovými články.

To je obrovská hodnota. Chcete mít svůj vůz řady pět jako plně elektrické vozidlo? Jděte do toho. Když si řeknete, že byste chtěli jezdit na elektřinu ve městě, kde ale není tak rozvinutá veřejná nabíjecí infrastruktura, zvolíte plug-in hybrid. A pokud jezdíte na dlouhé vzdálenosti bez přístupu k nabíjecí infrastruktuře, pořídíte si nové vozidlo se spalovacím motorem. A nejlepší na tom je, že všechny tyto možnosti vedou ke snižování emisí.

Je tato flexibilita tím hlavním důvodem, proč jste v prvním letošním pololetí překonali v prodejích ostatní výrobce automobilů? Zatímco ostatní klesali, vaše prodeje v prvním půlroce vzrostly o 2,3 procenta. Co děláte jinak než konkurence?

Neradi mluvíme o konkurenci, raději mluvíme o sobě. Máme silné a emotivní značky BMW, Mini a Rolls-Royce. Pokud zákazníkům nabízíte novou technologii jako třeba elektrický vůz, musí mít dobrý design, ale nakonec jde vždycky o celkovou nabídku. Nejde jen o baterii, ale o celkovou nabídku i výkon. Jízda v plně elektrickém Mini je jako na motokáře, je to vzrušující a autentické. Když řídíte plně elektrické BMW, řeknete si, páni, tohle je nesmírně zábavné. Tohle vždy rád zdůrazňuji –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kromě celé politické, environmentální a klimatické diskuze jde přece o zákazníka. To se někdy podceňuje. Je třeba zákazníka nadchnout. Takže bych řekl, že náš úspěch je dán tím, že máme atraktivní značky a atraktivní produkty.

Jakou roli v prodejích elektrických aut hrají dotace a daňové úlevy? Německo letos zrušilo pobídky na nákup elektroaut –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mělo to nějaký dopad na vaše prodeje?

Mělo to vliv na celkové prodeje v celém odvětví, ale na BMW to takový dopad nemělo, protože jsme prémiový výrobce a dotace na nákup měly vliv spíše na základní segment. Je to atraktivní produkt, přístup k nabíjecí infrastruktuře, zejména nabíjení doma nebo v práci. Je to zážitek z jízdy, je to značka a pobídky mohou pomoci zejména v přechodném období. Pokud se spoléháte na pobídky, musí být něco špatně i se základním produktem.

To jistě, ale pobídky mohou pomoci.

Podívejte se na nástup chytrých telefonů. Lidé měli k jejich pořízení jistou motivaci. Zákazníky ke konverzi přiměla nabídka lepšího produktu. My jsme zjistili, že jakmile zákazníci začnou jezdit elektromobilem, pořídí si jej i při dalším nákupu.

Pobídky jsou ošidné. Trh si na ně zvykne a když je pak zrušíte, trh se s tím těžko vyrovnává. My si myslíme, že místo pobídek by měl stát podpořit budování infrastruktury, která je přínosná pro všechny.

Jednou z příčin relativně malého podílu elektrických aut v Česku a dalších východoevropských zemích je jejich vysoká cena. Jaká je strategie BMW pro tento region?

Technologie se často rozšiřují shora dolů, jako prémiová nabídka, která se rozšiřuje, ale například v Číně je to naopak, tam patří elektromobily do základního segmentu. Žádné obecné pravidlo neexistuje. Čím vyšší hodnotu zákazníkovi nabídnete, tím menší roli hraje cena, přičemž čím více prodáte na daném trhu, o to více můžete snížit cenu.