Článek
Teplé zimy a tropická letní vedra představují čím dál větší problém pro říční dopravu, a to jak tu obchodní, tak turistickou. Veletoky totiž v jejich důsledku vysychají. Klimatická krize tak zasahuje i vyspělé průmyslové ekonomiky a nutí společnosti hledat pro náklady alternativní trasy.
Mezi takové vysychající řeky patří mimo jiné Rýn, jeden z nejdůležitějších evropských veletoků, protékající hned šesti evropskými zeměmi. Pramení ve švýcarských Alpách, protéká Lichtenštejnskem, Rakouskem, Francií a Německem a nakonec se v Nizozemsku vlévá do Severního moře.
Po Rýnu jsou po celém západu kontinentu přepravovány uhlí, chemikálie nebo obilí. Je tedy zásadní součástí dopravního řetězce a kromě dopravy se využívá také k zavlažování, výrobě elektřiny nebo jako zdroj pitné vody.
Dopravní spojkou pro obchodní plavby je Rýn navíc už několik století, voda zde ovšem v posledních letech během konce léta a začátku podzimu klesá na úroveň, kdy je plavba v některých úsecích téměř nemožná.
Děje se tak částečně kvůli tomu, že ke konci léta již netaje tolik sněhu jako dříve, a do Rýna se tak dostává méně vody. Zásoby vody ze sněhu se navíc už letos úplně vyčerpaly, vysvětlil agentuře Reuters Dennis Meissner, prognostik z Německého spolkového hydrologického institutu. „Nízké průtoky jsou způsobeny především vysokými teplotami,“ dodává.
Každých pár centimetrů vody hraje zásadní roli
Suché a výjimečně horké počasí v letošním červnu způsobilo, že nákladní lodě po Rýnu nemohly plout plně naložené. Dopravci tak k běžným poplatkům za převoz nákladu zavedli ještě příplatky, aby ztráty vykompenzovali.
Podle Floriana Röthlingshöfera, ředitele švýcarských přístavů na Rýně, znamená byť jen deseticentimetrový pokles hladiny mnohem menší možnost zatížení lodi. Na jedné lodi lze v takovém případě přepravit přibližně o 100 tun méně nákladu než obvykle, uvádí Reuters.
Silné deště minulý týden sice hladinu zvedly, což v některých místech umožnilo normální plavbu, podle agentury Reuters je však řeka v severní části okolo Kolína nad Rýnem a Duisburgu stále příliš mělká na to, aby jí mohly proplouvat nákladní lodě.
„Déšť letos zatím zabránil krizi. Hladiny vody v řekách pravidelně klesají, ale také pravidelně stoupají, takže náklad je dodáván, ale s dodatečnými náklady pro průmysl,“ sdělil jeden z obchodníků Reuters. Situace tedy zatím není tak kritická jako v minulém roce, kdy podle agentury Bloomberg Německo zaznamenalo nejnižší objem obchodu na Rýně a dalších vnitrozemských vodních cestách minimálně od roku 1990.
Klíčovým místem je na řece Kaub ležící západně od Frankfurtu nad Mohanem. Právě tento úsek často rozhoduje o tom, zda lodě budou moci plout dále, či ne. Zástupce německého Spolkového hydrologického institutu řekl agentuře Bloomberg, že v momentě, kdy hladina v Kaubu klesne na 40 cm, je pro lodě převážející zboží ekonomicky nevýhodné skrz něj proplouvat – právě s ohledem na to, jak málo nákladu by mohly převážet.
Tento krátký říční úsek tedy nad rýnskou obchodní cestou drží nemalou moc. Podle Kielského institutu pro světové hospodářství dokonce platí pravidlo, že pokud hladina vody v Kaubu klesne pod 78 cm po dobu 30 dní v řadě (jako v letech 2022 a 2018), průmyslová výroba klesne o jedno procento.
Kupují se nové lodě, část nákladu musí po zemi
Společnosti, které jsou na dopravě po Rýnu závislé, se snaží hledat alternativy. Například německá agrochemická firma BASF se podle Bloombergu snaží svou logistiku přesměrovat na vlaky a nákladní automobily. Zavedla také systém včasného varování, který předpovídá problémy s hladinou vody s předstihem šesti týdnů.
Přibližně 260 km po proudu řeky začala společnost také využívat loď speciálně upravenou k plavbě v mělkých vodách, aby mohla zásobovat své centrum v Ludwigshafenu, což je největší chemický závod na světě.
Získává přibližně 40 procent surovin po Rýnu, vyloží se zde asi 15 lodí denně. Řeka je tak pro Ludwigshafen takřka nenahraditelná. Tento nový tanker nesoucí jméno Stolt Ludwigshafen je dlouhý 135 metrů, uveze náklad 2300 tun a propluje úzkým hrdlem Kaub při velmi nízké hladině 30 centimetrů, informuje Reuters.
A strategii pro případ krize mají i další. Výrobce plastů Covestro AG má pohotovostní plány, které zahrnují přesun části výroby do Belgie. Další výrobci si vytvářejí zásoby, veřejné služby skladují náhradní palivo a provozovatelé nákladní dopravy začali obnovovat vozový park pomocí bárek schopných plavby v mělké vodě.
Nákup speciálních lodí je však komplikovaný. Jedna stojí deset milionů eur a mnoho jich zatím po Rýnu nejezdí. Například ze všech 350 lodí dopravní společnosti HGK, která provozuje dopravu na Rýně a dalších německých řekách, jsou pro plavbu v mělkých vodách vhodné pouze čtyři. Další tři jsou ve výrobě. Je zde také problém s kapacitou dodávek lodí, poptávka totiž aktuálně převyšuje nabídku. Nizozemská loďařská společnost De Gerlien van Tiem pro Bloomberg uvedla, že žádné nové objednávky do konce příštího roku nepřijímá, má plno.
Převažuje tedy snaha obnovit říční trasy v celé jejich kapacitě, protože přeprava lodí je nejen ekologičtější, ale také výrazně levnější. Lodě totiž uvezou mnohokrát více nákladu. Například na přepravu jedné lodi obilí potřeba asi 40 nákladních aut, uvádí NPR.
To potvrzuje také mluvčí Thyssenkrupp AG, která má na soutoku řek Rýn a Rúr největší německou ocelárnu, která denně spotřebuje asi 60 000 tun surovin. Zastavení dopravy po řece by si tedy vyžádalo 2 000 nákladních aut. Úplné opuštění Rýna tím pádem prakticky není proveditelné a lodní doprava stále zůstává nejekologičtější, nejekonomičtější a nejefektivnější možností, sdělila Bloombergu.
Řešení hledají také vlády
Rýn je navíc zásadní pro německou ekonomiku. Podle Bloombergu to svět mohl vidět na vlastní oči například v roce 2018, kdy hladina Rýnu dosáhla historického minima a doprava po řece se téměř zastavila – německou průmyslovou výrobu to tehdy připravilo o pět miliard eur. Deutsche Bank, která v roce 2023 očekává pokles německé ekonomiky o 0,3 procenta, se domnívá, že delší období nízké hladiny vody by mohlo dokonce oddálit zotavení země z recese.
Německo proto už několik let připravuje plány, jak dopravu na Rýnu zachovat. Po loňském extrémním suchu se vláda snažila úsilí urychlit, kvůli neshodám ve vládní koalici se však plány spíš zpomalují. Návrhy na úpravy měly být podle Bloombergu předloženy v polovině letošního roku, to se však nepovedlo a pravděpodobně budou představeny až v září. Problémy s vodou přitom nemá pouze Rýn, ale také další německé oblasti.
Mezi řešení by mohla patřit například úplná výměna rýnské flotily na plavidla schopná plavby v mělkých vodách, zavedení systému, který by před poklesem vody včas varoval, nebo systém zdymadel, který však naráží na odpor ekologů.
Na stole je také možné prohloubení nejrizikovějšího padesátikilometrového úseku mezi barokním zámkem Biebrich a útesy Loreley. Za takový projekt by podle odhadů Německo zaplatilo asi 180 milionů eur, má zatím ale mnoho ale.
Jednou z hlavních obav je opětovné zaplavení říčního dna pískem, bahnem nebo kamením. Prohloubení by tak bylo neefektivní, projektanti se tedy snaží vymyslet, jak by se daly změnit proudy řeky, aby k tomuto zanášení nedocházelo. Dalším problémem je, že by se doprava na řece během prohlubování musela zastavit tak jako tak.
Rozdílný přístup má Švýcarsko, které již v Rýnu provedlo bagrování dna, aby ulehčilo přístup do říčních přístavů. Projekt vychází ze zprávy klimatu z roku 2014, schválen byl v roce 2017 a projekt byl dokončen v únoru 2019, uvádí Bloomberg.
