Data nabourávají pozici českých mužů za volantem, řídí hůř než ženy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

České silnice loni zažily skoro 95 tisíc autonehod. Většina z nich přinesla pouze škodu na majetku, téměř dva tisíce z nich ale zapříčinily těžké zranění nebo rovnou smrt některého z účastníků.

Data ukazují, že většinu nehod způsobili muži. Ti také podle statistik častěji havarují pod vlivem alkoholu nebo drog a přicházejí o více bodů. Čísla ale ovlivňují i najeté kilometry nebo životní styl.

Ženská část populace má na kontě značně méně dopravních přestupků i zaviněných nehod. Řidičky jsou mnohem méně bodované, mezi sankciovanými tvoří necelých dvacet procent. Největší rozdíly jsou v Moravskoslezském kraji, kde muži minulý rok způsobili 78 procent všech nehod.

Počty řidičů a řidiček v populaci jsou přitom podle Ministerstva dopravy poměrně vyrovnané. Žen je mezi držiteli řidičského oprávnění asi 45 procent. Rozdíl je ale v tom, jak obě skupiny k řízení přistupují.

„Ženy jsou zodpovědnější, opatrnější, méně porušují dopravní předpisy a k dopravním regulacím mají také pozitivnější postoj než muži. Také se ale například hůře orientují v prostoru a pomaleji se rozhodují. Vliv může hrát právě i nižší řidičská zkušenost. Při řízení se nechají více rozptylovat emocemi a interní distrakcí,“ vysvětluje Kateřina Bucsuházy, výzkumnice z VUT v Brně a pracovnice Centra dopravního výzkumu, která se tématu bezpečnosti na silnicích dlouhodobě věnuje.

Dodejme, že obecně mezi nejčastější druhy distrakce při jízdě patří manipulace s mobilním telefonem, konverzace se spolujezdci nebo přes mobilní telefon, poslech hudby, sledování reklamních poutačů, konzumace jídla a pití, nebo používání informačních systémů ve vozidle, jako jsou navigační systémy GPS, rádio nebo dotykový displej.

Podle dat z Hloubkové analýzy nehod, kterou Centrum provádí, může být pro ženy častěji rizikový také způsob, jakým reagují v panice.

Podle výzkumnice statistiky ovlivňuje i životní styl řidičů a řidiček. Jde například o fenomén s názvem trip chaining, tedy jízda s více zastávkami, často spojená s péčí o další osoby. „Ženy jsou ve větší míře zodpovědné za péči o ostatní členy rodiny, což zahrnuje nákupy, dopravu dětí a další pochůzky. S tím také souvisí i nižší nájezd kilometrů, jiné doby cest a podobně, což se do nehodovosti určitě může propisovat,“ uvádí.

Sociální vědec v dopravě Petr Zámečník v tom vidí paradox. Ženy sice jezdí méně, ale spíše se vyskytnou na nebezpečných místech. „Když jezdíte víc, tak samozřejmě laicky by si člověk řekl, že máte větší pravděpodobnost nehody. Ale není tomu tak,“ vysvětluje expert. „Pravděpodobnost nehody na některých místech je mnohem vyšší než na jiných. Když jezdíte jenom na dálnici, tak tam se skoro nic nestane, tam je ta pravděpodobnost nehody malá. Největší je ve městě na křižovatkách. Čím složitější křižovatka, tím větší pravděpodobnost.“

Na městských křižovatkách se podle něj totiž odehraje asi polovina všech nehod.

Zámečník upozorňuje také na to, že méně naježděných kilometrů ženy znevýhodňuje, protože jim často chybí řidičská zkušenost. To mimo jiné ovlivňuje rychlost reakcí.

„Reakční dobu ovlivňuje celá řada faktorů – úroveň pozornosti, respektive nepozornost, řidičská zkušenost, typ podnětu, komplexnost situace, únava, očekávání a další,“ potvrzuje Bucsuházy.

Přesto jsou ale podle Zámečníka ženy obecně lepšími řidičkami než muži. „Ženy mají lépe vyvinuté centrum zodpovědnosti a proto se za všech okolností, ve všech činnostech chovají méně rizikově, a tedy i v dopravě obecně,“ uvádí jeden z důvodů pro své tvrzení.

Muži naopak často podceňují rizika a mají tendenci k riskantnímu chování, jako je příliš rychlá jízda.

Příčiny nehod se mezi pohlavími nijak zvlášť neliší. Na prvním místě žebříčku je v obou případech „nesprávný způsob jízdy“. „Tam patří nevěnování se řízení, například tím, že řidič ladí rádio či navigaci, ohlédne se na zadní sedačky, živě komunikuje se spolujezdcem, svačí, telefonuje. Nesprávný způsob jízdy je i nedodržení bezpečné vzdálenosti, což je velmi častý důvod nehod,“ vysvětluje policie. Na druhém místě je u žen nedání přednosti v jízdě, u mužů mírně převládá nevěnování se řízení.

Ze statistik ale vyplývá, že muži častěji jezdí pod vlivem alkoholu a drog. Zatímco řidiček při nehodě nadýchalo loni necelých 1400, u mužů to bylo přes čtyři tisíce. Nejvýraznější rozdíl je vidět u nehod, kde měl řidič vozidla v krvi více než 1,5 promile. Takových nehod, kde za volantem seděl muž, bylo téměř 3,5krát více.

Z celkového počtu autonehod mužů jich bylo 6,6 procent pod vlivem alkoholu, 0,6 procent pod vlivem drog. Necelé 4,5 procenta žen havarovaly s alkoholem v krvi, drogy prokázaly testy u 0,4 procent z nich. Nejčastěji šlo o amfetamin, THC a metamfetamin.

V dělení řidičů podle pohlaví nutně dochází ke generalizaci. I proto Petr Zámečník zdůrazňuje, že pokud chceme snížit počet nehod, nejefektivnější opatření jsou stejná pro všechny bez rozdílu. „Když na základě systémového přístupu lidem neumožníme dělat chyby a jezdit moc rychle, bude to nejlepší opatření. A pokud tu chybu udělají, musí tam být nějaký polštář, aby to dopadlo třeba jen zraněním a ne smrtí.“

Za vzor dává švédské řešení, kde je na silnici řidič neustále zaměstnán změnami povolené rychlosti, sjezdy a nájezdy, a tak nemůže tak jednoduše ztratit pozornost nebo jet příliš rychle. „Specifická věc pro ženy je jenom to, že by měly jezdit víc. Ta zkušenost tam hraje roli. Volant je jen jeden a při cestování v páru za ním většinou sedí muž. Věk do 25 let je navíc nejlepší na učení, po něm už řidiči nikdy nezískají tak dobrý cit a intuici v řízení,“ dodává.

Článek vznikl ve spolupráci se studentkami předmětu Digitální žurnalistika a datová analýza na FSV UK.