Článek
„Pokud se čerpacím stanicím zvýšily marže o dvě koruny, nejdou jim do vlastních kapes. Znamená to, že se tato marže rozplynula někde na trase rafinerie–distributor–pumpa,“ hájí marže, tedy rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou, čerpacích stanic Ivan Indráček, předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR.
Svým vyjádřením reagoval na čtvrteční tiskový briefing ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), jehož hlavním tématem byly právě výsledky kontrol, které od letošního února probíhají na českých čerpacích stanicích. Hlídaným faktorem jsou prodejní ceny a následná marže prodaných pohonných hmot. Právě marže pumpařům podle analýzy Ministerstva financí za poslední měsíc dramaticky vzrostly.
Průměrná marže u Naturalu 95 z únorových 2,29 Kč za litr vzrostla v březnu na 4,39 Kč za litr. V případě nafty byl tento nárůst o něco menší, stále ale jde v procentech o dvouciferný růst. Z únorové průměrné marže 3,3 Kč za litr v únoru vyskočila v březnu na 4,91 Kč za litr.
Resort právě s ohledem na výsledky posledních kontrol začal zvažovat regulaci maximální výše těchto marží. Čerpací stanice sice nakonec dostaly druhou šanci, musí ale tyto marže dobrovolně snížit.
„Ministerstvo cíleně neukazuje na žádnou firmu, žádnou skupinu a očekává, že si to trh vyřídí nějak sám. To považuji za správný přístup a také věřím, že se situace změní,“ komentuje včerejší rozhodnutí MF Ivan Indráček.
Jaký postoj ke snižování marží ale zaujmou jednotlivé čerpací stanice, lze jen těžko odhadovat. Největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku totiž odmítají strategii komentovat.
„Úroveň marží závisí na cenách vstupů (cena ropy, cena jejího zpracování, pozn. red.) a na dalších nákladech, například náklady za logistiku, energie, pracovní síly a další. Kvůli konkurenčnímu prostředí na trhu nemůžeme marže blíže komentovat,“ vyjádřil se Martin Pavlíček, tiskový mluvčí skupiny MOL.
Stejně se vyjádřili i další zástupci větších sítí čerpacích stanic, například společnosti Shell nebo OMV.
Doma zlevnění nečekejme
K výraznějšímu zlevnění pohonných hmot ale podle Indráčka jen tak nedojde. Pokud bude situace na Ukrajině eskalovat nebo pokud si Evropa zakáže dovážet ruskou ropu a ropné produkty, nejen že půjde cena nahoru, Česko bude čelit také významné energetické krizi.
„Všichni ti, kteří říkají, že existují alternativní zdroje, mají pravdu. Ale zapomínají přemýšlet nad tím, jak tyto alternativy do Česka dostat. Žádná alternativní cesta, která by případný výpadek Družby uměla nahradit, neexistuje. Můžeme se spolehnout na solidaritu zbytku Evropy, protože dle mého názoru bude Česko zřejmě jednou z nejpostiženějších zemí, ale ta může rychle skončit, když bude nafty nedostatek,“ říká předseda unie.
Naopak aby ceny pohonných hmot klesly, zásadní roli by v tom muselo sehrát zklidnění celkové válečné situace na Ukrajině.
Přimíchávat se bude dál
Vedle kontroly marží vláda rozhodla také o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Kabinet ve středu schválil i snížení spotřební daně u benzinu a nafty o 1,50 koruny na litr. Kombinace všech vládních opatření by podle Stanjury mohla snížit cenu jednoho litru pohonných hmot o čtyři až 4,50 koruny.
To ale Indráček rozporuje, a to vzhledem k tomu, že vláda přimíchávání biosložky nezakazuje, jen ruší povinnost.
„Distributorům nadále zůstává povinnost snižovat emise, přičemž jejichž snižování prostřednictvím přimíchávání biosložky je jedním z nejlevnějších řešení. Bude se tedy přimíchávat dál,“ upozornil. Reálné zlevnění pohonných hmot tak dle jeho slov přijde pouze na základě snížení spotřební daně.
Ceny benzinu i nafty vystoupaly kolem 10. března na rekordní maxima v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, po kterém výrazně zdražila ropa a zároveň oslabila koruna vůči dolaru. Litr Naturalu 95 stál v průměru až víc než 47 korun, průměrná cena dieselu přesáhla 49,50 koruny za litr.
