Letištní personál prchá, odlet na dovolenou se proměnil v martyrium

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Lidé napříč Evropou mají po pandemii rekordní množství uspořených peněz a spousta z nich je hodlá utratit za dovolené. Jenže na letištích je nemá kdo obsloužit. Zaměstnanci letišť, kteří po nástupu pandemie přišli o místo, se totiž nechtějí vracet a vzdušné přístavy se teď předhánějí ve snaze nabrat nové síly.

Podle agentury Reuters opustilo letecký sektor od začátku pandemie napříč Evropou přes 600 tisíc zaměstnanců.

Padesátnice Marie Marivelová pracuje jako bezpečnostní operátorka při kontrole zavazadel na letišti Charlese de Gaulla v Paříži za přibližně 1 800 eur (44 520 Kč) měsíčně po zdanění. Nedostatek zaměstnanců podle ní vede k jejich přetěžování, morálka je nízká a vše pak korunují uvázlí cestující, kteří si frustraci vybíjejí na pracovnících letiště.

„Máme mladé lidi, kteří přijdou a po jednom dni zase odejdou,“ říká. „Říkají nám, že za práci s takovou zodpovědností vyděláváme jako pokladní,“ vysvětluje Marivelová Reuters.

Skupina Letiště Praha vlastnící pražské Letiště Václava Havla od začátku pandemie propustila přes 600 lidí, tedy zhruba 15 procent všech zaměstnanců.

„Ke konci roku 2021 měla skupina Letiště Praha 3337 zaměstnanců, letos potřebujeme toto číslo navýšit o desítky zaměstnanců,“ řekla personální ředitelka Letiště Praha Dana Lörincová. Letiště v Praze nabízí k základnímu platu výhody jako dotované stravování nebo jazykové kurzy, přesto jim chybí 200 stálých zaměstnanců a další desítky dlouhodobých brigádníků.

Karim Djeffal, který pracoval 21 let jako servisní pracovník ve společnosti Air France, opustil během pandemie své zaměstnání a založil si vlastní poradenskou společnost v oblasti pracovního koučinku. „Pokud to nevyjde, do leteckého sektoru se už nevrátím,“ říká bez servítek 41letý Djeffal. „Některé směny začínaly ve čtyři ráno a jiné končily o půlnoci. Bylo to vyčerpávající.“

Případ Karima Djeffala je typickým případem toho, co zažívají letecké společnosti po celé Evropě. Ty se teď předhánějí v najímání tisíců zaměstnanců, kteří by jim pomohli zvládnout oživenou poptávku po létání. Pro tento trend se dokonce vžil nový pojem: „pomsta cestováním.“

Letiště u nás, ale i v Německu, Francii, Španělsku nebo Nizozemsku zkoušejí nabízet výhody včetně zvýšení platu nebo bonusů pro pracovníky, kteří doporučí svého přítele. Podle analytiků a zástupců leteckého odvětví ale nebude nábor nových zaměstnanců dostatečně rychlý, a tak se budeme i nadále potýkat s rizikem rušení letů a dlouhých front cestujících i mimo špičku.

Aktuálně tak hrozí, že léto, ve kterém se měla letecká doprava po dvouletém pandemickém vakuu vrátit do normálu, se stane létem, ve kterém se rozpadl model nízkonákladové letecké dopravy s velkým objemem letů – přinejmenším na propojeném evropském trhu.

Nedostatek pracovních sil a stávky již letos na jaře způsobily potíže v Londýně, Amsterdamu, Paříži, Římě nebo Frankfurtu. Letecké společnosti ruší stovky letních letů a nové stávky se chystají v Belgii, Španělsku, Francii a ve Skandinávii.

Evropská pracovní krize odhalila zranitelnost levného létání vůči nedostatkové a stále dražší pracovní síle. Výsledný růst nákladů spojený s náborem nových zaměstnanců pravděpodobně zvýší ceny letenek a zvýší i tlak na změnu v zaměstnaneckých poměrech.

Například v Německu zaměstnavatelé tvrdí, že mnoho pozemních pracovníků přešlo k internetovým prodejcům, jako je Amazon. „Je pohodlnější zabalit do krabice fén nebo počítač, než se s padesátikilovým kufrem plahočit do trupu letadla,“ řekl Thomas Richter, šéf německého sdružení zaměstnavatelů v pozemním odbavování ABL.

Analytici tvrdí, že omezování pracovních sil může zvýšit náklady i po konci léta. Teď je ale příliš brzy na předpovědi o tom, zda odvětví musí eventuálně ustoupit od předpandemického modelu stále rostoucích objemů a snižování nákladů, který produkoval stále nové letecké spoje a udržoval nízké ceny letenek.

Pro některé odcházející zaměstnance je však léto v Evropě signálem k probuzení jak pro cestující, tak pro šéfy. „Osobně si myslím, že velmi levné létání… prostě nevím, jak s tím mohou opravdu držet krok,“ řekl 58letý bývalý člen palubního personálu British Airways, který odešel z práce.

A kdo že za to může? „Je tu spousta házení špíny, ale každá strana nese vinu na tom, že se nedokázala vyrovnat s oživením poptávky,“ řekl Reuters James Halstead, řídící partner poradenské společnosti Aviation Strategy.

Luis Felipe de Oliveira, šéf celosvětové asociace letišť ACI, řekl agentuře Reuters, že letiště jsou obviňována neprávem a že letecké společnosti by se měly více snažit řešit fronty a rostoucí náklady.

Willie Walsh, šéf Mezinárodní asociace letecké dopravy, odmítl řeči o zhroucení letecké dopravy a označil je za „hysterii“. Z části potíží viní jednání „idiotských politiků“ v zemích, jako je Velká Británie, kde časté změny covidové politiky odrazovaly od najímání zaměstnanců.

Podle Air Transport Action Group, společnosti zastupující letecký průmysl, přišel během pandemie celý sektor celosvětově o 2,3 milionu pracovních míst, z čehož nejhůře postižené bylo odvětví pozemního odbavení a bezpečnosti.

Mnoho pracovníků se nevrací zpět, protože je láká sdílená ekonomika, která je teď na prudkém vzestupu, nebo se rozhodnou odejít do předčasného důchodu. „Je zřejmé, že nyní mají alternativy a mohou změnit zaměstnání,“ řekl vedoucí ekonom ING Rico Luman.