Článek
Veškeré emise ze spalovacích motorů u nových vozidel budou od roku 2035 v Evropské unii zpoplatněny. Členské země EU definitivně schválily normu, která od zmíněného data prakticky znemožňuje prodej nových benzinových a naftových aut.
Souhlasu unijních ministrů s dlouho diskutovanými pravidly předcházela dohoda Německa s Evropskou komisí, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.
Syntetická paliva
- Jde o uměle vytvořená paliva. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí (nejčastěji elektrolýzou vody na kyslík a vodík, následně sloučení vodíku s CO2).
- Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise bez síry a aromatických uhlovodíků a využití CO2 pro výrobu (odpad z průmyslové výroby nebo přímo ze vzduchu) z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.
- Pokud se navíc vyrábějí s využitím energie z obnovitelných zdrojů, je i uhlíková stopa této produkce nižší než u klasických paliv. Syntetická paliva se mohou stát příměsí klasických paliv, nebo se mohou spalovat zcela samostatně.
- Jejich využití si vynutí pouze částečnou úpravu klasických spalovacích motorů, také lze využívat současnou čerpací infrastrukturu.
Zdroj: ČESKÁ ASOCIACE PETROLEJÁŘSKÉHO PRŮMYSLU A OBCHODU
Proti závazku hlasovalo dnes pouze Polsko a zdržely se Itálie, Rumunsko a Bulharsko. To však k zablokování pravidel nestačilo. Protože s nařízením už dříve souhlasili i europoslanci, může nyní vstoupit v platnost.
Norma, jejíž podobu dohodlo koncem října české předsednictví, je součástí balíčku návrhů k výraznému omezení emisí skleníkových plynů. Vedle nulových emisí oxidu uhličitého od roku 2035 zavádí také postupný cíl snížit jeho zplodiny do konce tohoto desetiletí o 55 procent proti hodnotám z roku 2021.
Berlín měl však s jejím zněním problémy, neboť podle něj dostatečně nezaručovala výjimky pro využívání motorů na syntetická paliva, označovaná také jako e-paliva. K jeho požadavkům se přidaly i další země včetně Česka, čímž získaly dost hlasů pro zablokování návrhu.
Komise a německá vláda v sobotu oznámily, že se podařilo najít kompromis. Zatímco Berlín a Praha dnes s normou souhlasily, Varšava byla proti a Řím, Bukurešť a Sofie hlasování zdržely. Itálie se do textu neúspěšně pokusila prosadit podporu pro biopaliva.
„Jsme přesvědčeni, že biopaliva mohou být zahrnuta do kategorie neutrálních paliv,“ zdůvodnil italské rozhodnutí zdržet se hlasování ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin. Opravil tím původní informaci Rady EU, že Itálie hlasovala proti. Italská vláda podle ministra sice uvítala posílení pozice syntetických paliv, ale hodlá dále diskutovat o podpoře biopaliv, jejichž podpora by poskytla automobilovému průmyslu i zákazníkům ještě širší možnosti.
Polsko označilo cíl za nerealistický, bezemisní závazek podle Varšavy povede k růstu cen aut. Podle ministryně pro životní prostředí Anny Moskwové navíc EU nevyhodnotila dopad omezení na ekonomiku a životní úroveň lidí.
Komise by na základě dohody s Berlínem měla během jara rozšířit dosavadní emisní normu Euro 6 o novou kategorii vozů poháněných pouze syntetickými palivy. Později v průběhu roku by se výjimka pro tyto vozy měla dostat přímo do dnes schváleného nařízení na základě takzvané přenesené pravomoci, tedy bez předchozího schválení členskými zeměmi či Evropským parlamentem. Někteří europoslanci dávají najevo, že v případě výrazného ovlivnění původních pravidel by mohli jejich doplnění komisí následně zpochybnit.
Podle Petra Knapa ze společnosti EY je zásadní, aby bylo rozhodnutí doplněno i o systém podpory a infrastruktury, která pomůže dosáhnout ukončení prodejů aut se spalovacím pohonem. „Pokud nebude fungovat podpora průmyslu v této zrychlené transformaci a nevytvoří se podmínky pro to, aby zákazníci ta auta chtěli, tak je cíl velmi obtížně dosažitelný,“ říká Knap.
