Železnice v roce 2025: Co se bude stavět a jak se zlepší bezpečnost

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Správa železnic se pyšní rekordním rozpočtem ve výši 62,7 miliardy korun a chystá přestavbu dvou klíčových železničních uzlů. Více než polovina z rozpočtu na příští rok pak půjde na přípravu vysokorychlostních tratí (VRT).

„V roce 2024 jsme úspěšně dokončili několik klíčových projektů, včetně modernizace železničního uzlu v Pardubicích a zdvoukolejnění úseku do Stéblové. Dalším významným pokrokem je dokončení elektrizace a zdvoukolejnění trati mezi Střelicemi a Zastávkou u Brna a druhá kolej přibyla také na zmodernizovaném Branickém mostě v Praze a na navazujícím úseku po zastávku na Kačerově,“ zhodnotila uplynulý rok Správa železnic.

I příští rok bude podle Správy železnic významný. „V lednu spustíme výhradní provoz zabezpečovače ETCS na 622 kilometrech koridorových tratí. Díky rekordnímu investičnímu rozpočtu ve výši 39,3 miliardy korun spustíme výstavbu první vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Přerovem,“ dodala.

V příštím roce vypukne stavba v kdysi největším seřaďovacím nádraží v Evropě – v České Třebové – a potrvá sedm let. „Rekonstrukce bude velmi složitá hlavně z pohledu jejího rozsahu. Železniční uzel Česká Třebová má dohromady na délku 5 kilometrů a jeho součástí je zhruba 400 výhybek. Spolu s výměnou železniční infrastruktury vybudujeme pod tratí také nový podchod a lávku,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Podobně jako v České Třebové by měla začít další náročná stavba, a to na nádraží v Hradci Králové. Doposud se na něm nachází technika z padesátých let minulého století, která bude kompletně nahrazena. „Naší prioritou je samozřejmě navýšení rychlosti a komfortu pro cestující včetně vybudování bezbariérového přístupu,“ uvedl Svoboda.

V roce 2025 plánuje Správa železnic zmodernizovat 47 kilometrů tratí. Jednou z nich bude například úsek z Prahy-Ruzyně do Kladna. Celkové proměny se dočká také přeshraniční spojení západních Čech a Bavorska, konkrétně rekonstrukcí stávající tratě mezi Plzní, Nýřany a Chotěšovem.

Kromě rekonstrukcí začne Správa železnic stavět také vůbec první součást sítě rychlých spojení (RS). Jedná se o modernizaci železničního úseku Brno-Přerov, kde budou moci vlaky jezdit až 200 kilometrů za hodinu.

Po velmi slabých letech během pandemie v roce 2023 hlásili tuzemští dopravci zisky a dobrá čísla očekávají i letos. Například České dráhy přepravily za první polovinu letošního roku 82 milionů cestujících, to je o 2,5 milionu cestujících více než za stejné období v loňském roce.

Za prvních šest letošních měsíců hlásí meziroční nárůst také RegioJet. Konkrétně jeho služeb využily 4 miliony cestujících, o 300 tisíc více než vloni.

Podle Svazu osobních železničních dopravců (SVOD Bohemia) rostou nejrychleji počty přepravených v regionální dopravě. Za poslední tři roky se jedná o třicetiprocentní nárůst. „Nejvíce lidé využívají příměstské linky kolem velkých aglomerací. Zjistili totiž, že i přes občasná zpoždění je spolehlivost včasné dopravy do zaměstnání po železnici oproti autu větší,“ říká výkonný ředitel SVOD Bohemia Petr Moravec.

Dálková a meziregionální doprava roste také, ale o něco pomaleji. „Lidé vlaky cestují i na delší vzdálenost a stále raději využívají i první třídu. Automobily v české dopravě sice stále suverénně vládnou, ale jsou místa, kde je to už naopak. Například v úseku Pardubice–Praha, Ostrava–Brno nebo Praha–Ostrava,“ dodává Moravec.

Dopravci také průběžně investují do zkvalitňování svých služeb. Pro českého národního dopravce byl rok 2024 rekordní v počtu investic a vypravování nových vlakových souprav. „V oblasti obnovy železničních vozidel jsme již investovali desítky miliard korun a v příští dekádě jsme připraveni investovat dalších až 160 miliard korun do nákupu nových vlaků podle požadavku našich zákazníků,“ uvedl pro SZ Byznys mluvčí Českých drah Filip Medelský.

Nové vlakové soupravy znamenají větší komfort pro cestující. „Během uplynulého roku jsme převzali zhruba stovku nových elektrických a motorových jednotek, které rozšiřují nabídku klimatizovaných a bezbariérových spojů na regionálních linkách,“ doplňuje Michal Krapinec, předseda představenstva a generální ředitel Českých drah.

„Díky modernizacím vlaků nám meziročně přibylo například 439 bezbariérových spojů, 798 spojů s palubní wifi sítí nebo 1 430 vlaků, ve kterých jsou elektrické zásuvky,“ dodal.

RegioJet se v roce 2024 zaměřil nejen na zkvalitňování služeb, ale také na rozšiřování své sítě vlakových tras. „Zvítězili jsme v zakázce Ministerstva dopravy na provoz rychlíků na lince R9 Praha-Havlíčkův Brod-Jihlava/Brno, která začne fungovat od prosince 2026,“ řekla mluvčí firmy RegioJet Alexandra Janoušek Kostřicová.

„Další velký úspěch přišel se získáním rekordní zakázky na provoz elektrických tratí v Ústeckém kraji, rovněž s plánovaným startem od prosince 2026,“ uvedla.

Kostřicová potvrdila, že se RegioJet plánuje do budoucna účastnit všech vypsaných tendrů na dopravní spojení jako v případě trasy R9 z Prahy do Brna. „V této oblasti plánujeme masivní investice do moderního vozového parku a naším cílem je získat 30–40 % tržního podílu v závazkové dopravě na českém trhu během následujících 5–7 let,“ dodala.