Cla na čínská auta: Amerika je oznámí příští týden, Evropa se bojí odvety

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena připravuje zavedení cel na dovoz elektromobilů z Číny. Podle agentury Bloomberg bude krok oznámen příští týden. Už dnes se přitom celkově platí za dovoz aut z Ameriky do Číny poplatky ve výši 27,5 procenta. USA se ale obávají záplavy levných elektromobilů, a proto chystají ještě tvrdší krok.

Bude stejně odvážná i Evropa? I ta totiž aktuálně bojuje s „invazí“ čínských aut a Čínu podezírá z nedovolené podpory výroby elektromobilů dumpingovými cenami.

Stále tak běží šetření proti čínským výrobcům, které Evropská unie zahájila loni v září. Tamní automobilky jsou v podezření, že využívají státní dotace pro vstup a prodej na evropském trhu.

Ve hře je tak zavedení vyšších cel než aktuálních deset procent. Jenže podle aktuální analýzy společnosti Rhodium Group by k zastavení přílivu levných elektromobilů z Číny musela Evropská unie uvalit cla kolem padesáti procent a to si určitě Evropa dovolit nemůže.

„Řekl bych, že Evropa má velké dilema, jak moc přísně postupovat. Je pravděpodobné, že vyšetřování přinese nějaká zjištění ve smyslu, že nedovolená podpora na čínské straně je. Bude to ale velmi složité a delikátní rozhodování,“ varuje odborník na automobilový průmysl Petr Knap ze společnosti EY. Zatímco Francie bude podle něj výrazně a možná až agresivně prosazovat ochranu trhu, Německo bude opatrné.

„Už teď to při návštěvě Číny indikoval Olaf Scholz. Německo se bojí odvetných opatření, Čína je pro Německo ohromný exportní trh. Bude tedy velmi složité najít nějakou rozumnou úroveň celní ochrany, která by nevyvolala nějakou obchodní válku, kde Evropa jednoznačně tahá za kratší konec. Nejlepší by bylo řešení, kterým bychom dali najevo, že určitě nechceme, aby Čína neférově konkurovala evropskému průmyslu, ale aby to nevyvolalo sérii velkých odvetných opatření, která by poškodila evropskou ekonomiku,“ dodává Knap.

Zhruba 80 procent zásadních kovů, které jsou potřeba v automobilovém průmyslu a strojírenství, totiž podle Knapa zpracovává právě Čína.

„My jsme na nich obrovsky závislí. Amerika hraje vyrovnanější hru. Mimochodem Amerika je vlastně jediný další výrazný hráč, který má ještě nějaké kapacity, když přijde na lithium,“ dodává Knap.

V loňském roce se vývoz čínských automobilů do zahraničí meziročně zvýšil o 58 procent na 4,91 milionu vozů. Země se tak vůbec poprvé stala největším světovým exportérem. V Evropě jsou celková čísla sice marginální, ale zájem o čínská auta stále roste.

„Čína prostě velmi chytře opustila boj na poli spalovacích motorů, kde Evropa desítky let vládla světu a kde by nás nikdy neporazili, a s naším přispěním to přenesla na pole elektromobilů, kde v mnoha ohledech vítězí. Je rychlá, strategicky plánuje, vše má promyšlené dopředu. Využívá umělou inteligenci, využívá úspory z rozsahu i veřejnou – možná nedovolenou – podporu. Tohle všechno dohromady jí dává obrovské komparativní výhody. Nemůžeme se divit, že máme dražší elektromobily, když od nich kupujeme surovinu nebo baterky s tou surovinou. Pokud my nebudeme těžit vlastní suroviny, nebudeme mít vlastní baterky, těžko budeme cenově konkurenceschopní vůči čínským elektromobilům,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Upozorňuje, že i kvůli tomu všemu je naivní a chybné myslet si, že za konkurenceschopností čínských automobilů je pouze nedovolená podpora. „Jsou to prostě dobrá auta z těch důvodů, o kterých jsem mluvil. Skvělé technologie, výborný software, špičkoví designéři. Vždyť si najali i Jožo Kabaně,“ dodává Špicar.

Právě Jozef Kabaň je špičkový slovenský designér, který dlouhá léta pracoval pro koncern Volkswagen. Pod jeho vedením vznikla celá řada modelů včetně Karoqu, Kodiaqu, Kamiqu, Superbu nebo Scaly, výrazně se do povědomí zapsal také modernizací třetí Octavie. Nově bude pracovat pro čínský koncern SAIC Motor, do jehož portfolia spadá třeba raketově rostoucí MG.

Podle tuzemských expertů na automotiv jsou ale cla dvousečná zbraň, která nás rozhodně nemusí zachránit. „Cla je potřeba podle mě zavést pouze v případě, že se prokáže nedovolená veřejná podpora, protože potom to bude legitimní. Ale i tak je potřeba přemýšlet o tom, co to bude znamenat,“ dodává Špicar.